Bulvár

Dejte si destilát z dětských hvězd

 

Do knihkupectví se dostala nová kniha z Edice České televize Dětství před kamerou – Příběhy slavných českých hvězdiček. Její autorkou je režisérka Simona Oktábcová, která je téměř osudově spjata s tématem slavných dětských herců – nejprve jejich osudy poznávala, když o nich psala do televizního časopisu, později, když se jako scenáristka a režisérka podílela na cyklu České televize Osudy hvězd. Každopádně se s mnohými z nich velmi sblížila a jejich přátelství stále trvá. Proto se někteří právě jen jí svěřili, jak raná sláva zasáhla do jejich dětství a mládí a poznamenala je na celý zbytek života, a to i když (anebo právě proto) řada z nich dnes má obyčejná občanská povolání. To ostatně dokládá i fakt, že jedna z takových dětských hvězd, Míša Kudláčková (viz rozhovor Míša Kudláčková: Jsem asi čarodějnice), pracuje i v redakci magazínu Žena-in.

My jsme pro vás připravili rozhovor s autorkou knihy a také soutěž, kterou najdete pod tímto článkem. 

Simona Oktábcová:
Doma nebo na place, vždycky bohužel generál

Simona Oktábcová

Vystudovala FAMU, obor scénáristika a režie dokumentární tvorby. Od roku 1990 je režisérkou publicistických a dokumentárních pořadů. Věnovala se už mnoha žánrům určeným převážně (ale nejen) pro Českou televizi – přes různé studiové pořady (Studio Kamarád, Výpravy za poznáním, Receptář… atd.), magazíny (Maxtreme, Černá, bílá, Člověk a sport, Knižní svět… atd.) až po autorské dokumentární filmy (Říkají nám Kosice, Domov svaté Máří Magdalény, Když se čas zastavil, Rodina, Zachraňte naše duše, Případ Havran, Štěpán Rak, Červánci… a ta kráva mléko dává, Evropa rodu ženského... atd.) V devadesátých letech například natáčela v tehdy znovu objevovaném Rusku (Malá zpráva z velké země) nebo v roce 2000 dokument ze zákulisí OH v Sydney (Pohlednice ze Sydney). Je jednou z režisérek a autorek dokumentů z cyklů Gen (Jiří Sovák, V. Korner, F. Veselovský), Sláva vítězům, Lapidárium (Příběh olomoucké pevnosti, Příběh paliček, Vitějovický památník, Jan Sladký Kozina… atd.) Osudy hvězd (Y. Kornová, Dita Kaplanová, Ludvík Hradílek, Sandra Nováková, Lucie Matoušková), U nás v Evropě,  Fenomén, 13. Komnata. (Yvetta Kornová, Dušan Klein, Stanislav Fišer, Yvonne Přenosilová, Jana Šulcová, Marie Retková, Ája Vrzáňová, Tomáš Dvořák, Vladimír Brabec... atd.) Simona Oktábcová se již od studií na FAMU věnuje spolupráci s amatérskými filmaři a jako novinářka píše, mimo jiné o dětských hereckých hvězdách, hlavně 70. a 80. let. V českých periodikách jí pravidelně vycházejí rozhovory a medailonky osobností.

Má dva syny (Ondřeje a Simona) ve věku 3 a 24 let.

Proč jste se dala na režisérskou dráhu?
Já jsem z divadelní rodiny, táta režisér, máma zpěvačka. Vypadalo by asi krásně a vznešeně, kdybych vám teď řekla, že jsem odmalička chodila s kamerou v ruce a natočila spoustu amatérských dokumentů, ale tak to nebylo. Někdy po maturitě jsem se přes kamarády a ostatní lidi dostala k filmařině. Napadlo mě, proč nezkusit zkoušky na FAMU, jenže tam jsem se napoprvé dostala někam hodně dozadu na padesáté místo! To pak člověku nedá a zkusí ty zkoušky znovu a oni ho znovu vyhodí. Tak se o tu profesi začne zajímat víc a víc. Napotřetí mě už vzali, předchozí neúspěchy mě hodně motivovaly. Od té doby tu profesi dělám – myslím, že je ale docela těžká.

V čem? Myslíte, že dělat režii je pro ženu náročnější než pro muže?
Je těžké být generálka. Z té profese vyplývá, že musíte řídit a vlastně mít poslední slovo, ne násilím, samozřejmě. Ono vás to časem, pomalounku, polehounku dostihne – klidně tomu mohu říct profesionální deformace. Takže potom se vám stane, že najednou velíte i doma.

Přijdete domů, dáte nohy na stůl, otevřete pivo a řeknete: „Karle, udělej mi kafe.“
Ne, přijdete domu a režírujete celou rodinu. Režírujete babičku, co má udělat, když hlídá vaše dítě, režírujete partnera, režírujete svoje děti... Partner vám pak řekne: „Prosím tě, hlavně mi to tady nerežíruj.“ Určitá dominance nabude vrchu, protože kdybyste ji neměl, tak tu práci nemůžete dělat.
Nedokážu si představit, že přijde režisér na plac a začne kňourat: „No, já teď přesně úplně nevím, udělejte si to, jak chcete.“ To jednoduše není možné, ta profese vyžaduje určitý způsob myšlení a chování. Bohužel se vám ten způsob dostane trochu „pod kůži“ a i do soukromého života.

Jak na to doma reagují, třeba váš partner...?
Jak to moji partneři v životě nesli a nesou, to úplně přesně nevím. Vím, že já to nesu špatně. Někteří chlapi i utekli... Vlastně utekli docela často, nebo jsem docela často utekla já!

Takže být režisérka znamená nemít „normální“ rodinu?
Nemůžu přece mluvit za ostatní režisérky. Ano, u mě to tak bylo a je. Buď uteče on, nebo z toho uteču já... On se lekne, já se leknu... A tak je to pořád dokola.

Čeho se leknete vy? Vždyť jste generálka, vy se přece nebojíte – přiznejte se, vy jste náročná...
Leknu se, když je partner proti mně až moc slabý – vadí mi to a bojím se, že to neustojím. Takže model, kdy já režíruji doma někoho, taky moc funkční není. To mě vlastně vůbec nebaví, tak to prostě nechci!

Dobře, a jaký by tedy měl být ten ideální chlap?
Díky své profesi a povaze nevypadám na to, že potřebuji, aby také někdo řídil a chránil mě. Muži mě nechrání, myslí si, že všechno zvládnu sama, protože jsem organizačně zdatná… Prostě taková, řekněme, samostatná? Soběstačná?
Takže ideální, i když to slovo bych takhle sama nepoužila, by pro mě byl chlap, který by mě v dobrém slova smyslu lehce ovládal. Ale na to musí být chytrý a málo zakomplexovaný.

Máte dvě děti, dva syny. Jednomu je třiadvacet, druhému jsou tři roky – každý má jiného otce. Jak to kluci berou, že jste ve výběru partnerů tak „náročná“?
Každý má jiného otce, ale také je mezi nimi rozdíl dvacet jedna let! Staršího syna se mnou vychovával jeden můj dlouholetý partner. To, že nebyl jeho biologický otec, nehrálo roli. Mladší syn zatím vyrůstá se svým otcem, tak snad doufejme, že ještě nějaký čas bude...


Simona se svými syny. Foto: Karel Česal

Víte, já někdy opravdu upřímně závidím lidem, kteří vedle sebe ten dlouhý kus života vydrželi. Přestáli všechny kalamity a ještě ona dokázala a zvládala všechny ty fígle, hry a kompromisy, nutné k tomu, aby ji on potřeboval k životu. Ale podívejte se kolem sebe, kolik párů spolu zůstalo? Kolik jich může říct, že to fakt je dobrý?
Není tak časté, že se to někomu podaří  takovým lidem vždycky s nadsázkou říkám, že by měli chodit každý den dávat svíčky do kostela jako poděkování.

Před nedávnem vyšla kniha o dětských hercích, kterou jste sepsala – co vás k tomu vedlo?
Přišla jsem k tomu  takzvaně jako slepý k houslím. Začne to tím, že jste těhotná a trochu si rozumíte s psaním, nedělá vám problém skládat ta písmenka dohromady. Takže co s tím? Protože jsem se patnáct let pohybovala v prostředí televize a protože mám pár známých v různých časopisech, vznikl takový nápad, který se jmenoval Zmizelí z obrazovky. To byly články, ve kterých jsem psala o lidech, kteří právě z té obrazovky zmizeli, například Eva Jurinová, Martin Severa nebo jiné známé tváře. Jenom krátký skok byl pak k tomu, že zmizelí z obrazovky jsou vlastně i některé dětské herecké hvězdy. Takže později už to byla rubrika jen o dětských hercích a já se stala za ta léta pátráním po nich a seznamováním s nimi takovou neformální  „specialistkou“ na osudy bývalých dětských hvězd.
 
Se kterou dětskou hvězdou se vám nejlépe spolupracovalo?
Protože je to první knížka a chtěla jsem, aby byla hodně osobní, tak jsem si do ní vybrala lidi, které už jsem dobře znala a mám k nim nějaký citový vztah. Nikdo z nich pro mě není jen neznámý člověk, za kterým bych přišla a řekla mu: „Dobrý den, pojďte, já vás dám do knížky.“ Těžko kohokoli vyzdvihovat.
Ale třeba s Míšou Kudláčkovou se známe hodně dobře. Když s někým napíšete čtyři rozhovory a natočíte 13. komnatu, tak už o tom člověku víte dost. S Michalem Dymkem, se kterým jsem se seznámila, když se točil vzpomínkový pořad na film Páni kluci, jsem také hodně v kontaktu. Renatu Maškovou znám už od dětství, diváci ji znají díky filmu Přijela k nám pouť. Z toho filmu je písnička Žluťásku, žluťásku, čičorečko. Já jsem se s ní poprvé potkala při natáčení filmu Velké trápení, kde jsme byly obě dětské herečky  rozdíl byl v tom, že Renata hrála hlavní roli a já dětský kompars.

Takže jste také byla tak trochu dětská herečka. Máte nějaké trauma, že jste se nestala herečkou?
Nechci, aby to vyznělo jako nějaké klišé, kdy lidé vyjmenovávají, čím vším se chtěli stát, ale já jsem odmalička chtěla být operní zpěvačka jako máma. Jsem z hudební rodiny a chtěla jsem zpívat. Ale už tehdy se našli rádci, kteří mi to rozmlouvali se slovy: „S těmi tvými 183 centimetry k tobě nenajdou na jevišti partnera, nechceš jít dělat raději něco jiného?“ A tak jsem šla.


Foto: Archiv Simony Oktábcové

A konkrétně to herectví?
Jak už jsem říkala, jsem hodně upovídaná, je mě všude díky mé výšce vidět i slyšet. Myslím, že jako malá jsem chtěla hrát, ale už je to dávno za mnou. Nejsem ten případ, jako ti dětští herci v mé knize, kteří protočili dětství. U nich je taková otázka na místě, u mě ne.

Míša Kudláčková

Jak se ti se Simonou na knížce spolupracovalo?
Se Simonou je úžasná spolupráce. Ví naprosto přesně, co chce. Není manipulativní, ale na druhou stranu není ani člověk, před kterým bych se styděla promluvit. Jasně formuluje, co chce slyšet. Vždycky mi uměla dát najevo, že se jí líbí, co říkám, že to nejsou bláboly. Když je zaujatá, přivírá oči. Navíc jsem sama věděla, kdy už kecám, a Simona přesně ta místa dala pryč. Ani jsem jí nemusela nic říkat, byly jsme přesně propojené. Simona má přístup, který způsobí, že člověk ztratí ostych a hovoří s ní jako s blízkým člověkem.

Je něco, co jsi třeba Simoně řekla, v rozhovoru se to objevilo a ty bys to tam sama zpětně nechtěla?
Ne. Ani ve 13. komnatě, ani v knížce není nic, co bych tam nechtěla mít.

Je někdo, komu bys řekla do podobného rozhovoru víc?
Není. Vyjma členů rodiny mě nenapadá nikdo, ke komu bych byla  tak otevřená. Některé věci jsem s vědomím, že budou zveřejněny, řekla právě Simoně úplně poprvé. Navíc za tu dobu, co Simonu znám, by se skoro dalo říct, že ona je už  takový můj člen rodiny.

Myslíte, že je těžší rozhovor napsat, nebo natočit?
Princip je stejný, protože ten vychází z vás. Vy se chcete na něco zeptat, a na to dostanete odpovědi. Já ten rozhovor vedu stejně, jako bych ho točila, ale výsledek je jiný, díky dalšímu zpracování. Když rozhovor natočím, tak si pak musím sednout do střižny a stříhat a stříhat, pracovat s už danými slovíčky. Když rozhovor píšu, sednu si ke stolu k počítači, respektuji sice diktafon, ale už jdu hodně po pocitu – můžu tam vnést i svůj dojem a atmosféru.

Dobře, a co je tedy těžší pro vás?
Já jsem hlavně režisérka a mám svou profesi ráda. Tahle otázka není jednoduše zodpověditelná – je to každé  úplně o něčem jiném!

Jak jsem pochopil, plánujete druhý díl...
V tomhle musím být hodně pokorná, jestli bude druhý díl, to záleží na Edici České televize, zda bude ochotná mě nechat další díl napsat. To bude za předpokladu, že se kniha bude prodávat. Takže teď nemohu říct, jestli bude druhý díl, to bych byla hodně neskromná. Ale chtěla bych, aby byl druhý díl, protože do téhle knížky se vešlo patnáct dlouhých příběhů a pět kratších, kterým jsme říkali perličky. A já v žádném případě nechci, aby to vypadalo, že tady máme patnáct nebo dvacet dětských herců, a to je vše! Zajímavých dětských herců je hodně, jen se do jedné knížky všichni nevešli  chtěla bych proto, aby se další vešli do toho pokračování.

Co nového vaše knížka čtenářům přinese? Je v ní něco víc než v jiných rozhovorech s dětskými hvězdami nebo v dokumentech o nich?
Myslím, že jednak jsou tam informace pěkně v jednom balíčku. Něco, co by jinak lidi museli pracně vyhledávat. Ale to odpovídám na takovou technickou stránku věci, když se někomu nechce složitě vyhledávat třeba na internetu.

Někdo se třeba k internetu ani nedostane...
Tak. Ale vy jste se ptal, co tam najdou nového? Jiný je můj pohled. Jejich soukromí je tam odkryté mnohem víc, protože atmosféra našeho povídání bylo daleko víc uvolněná, než když třeba dělám rozhovor s někým úplně cizím. Říkala jsem přece, že jsme se už s většinou z nich předtím znali.
 
Vraťme se ještě k vám – vy točíte 15 let mimo jiné dokumentární filmy a v posledním roce jste známá hlavně svými 13. komnatami. Vypadá to, že sama nemáte tak úplně snadný život, kdy natočíte 13. komnatu o sobě? Nebo spíš, kdy někdo natočí 13. komnatu o vás?
To tedy fakt nevím! Asi až budu tak známá a slavná režisérka, že to někoho vůbec bude zajímat (smích).

Co popřála Simona čtenářkám našeho magazínu?

 

SOUTĚŽ

Sledujte dětské hvězdy
a vyhrajte knihu Dětství před kamerou!

V našem magazínu vyjdou v listopadu a prosinci postupně čtyři rozhovory s dětskými hvězdami, se kterými dělala rozhovor i do knihy Dětství před kamerou Simona Oktábcová. V každém rozhovoru najdete soutěžní otázku – napište vždy do diskuze pod rozhovorem správnou odpověď, a pokud budete mít po konci soutěže všechny odpovědi dobře, máte šanci na výhru!

Ze soutěžících, kteří pod každý rozhovor napíší správnou odpověď na soutěžní otázku, vylosujeme tři výherce, ti obdrží knihu Dětství před kamerou.

Soutěžních otázek bude celkem pět  čtyři pod rozhovory s dětskými hvězdami a jedna pod rozhovorem se Simonou Oktábcovou

Soutěžní otázka č. 1:

Napište nám sem do diskuze, kolik příběhů dětských hvězd najdete celkem v knize Dětství před kamerou?

a) 15
b) 20
c) 24


   
18.11.2008 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [562] HanaJa [*]

    b) 20

    superkarma: 0 10.01.2009, 23:10:05
  2. [561] modexa [*]

    b) 20

    superkarma: 0 10.01.2009, 22:05:02
  3. avatar
    [560] black.bird.third [*]

    b) 20

    superkarma: 0 10.01.2009, 21:17:13
  4. avatar
    [559] Effie [*]

    b) 20

    superkarma: 0 10.01.2009, 18:29:58
  5. [558] majaa [*]

    20

    superkarma: 0 10.01.2009, 13:32:58
  6. [557] jiwin [*]

    b/20

    superkarma: 0 09.01.2009, 23:26:59
  7. [556] Lennička [*]

    20

    superkarma: 0 09.01.2009, 19:10:23
  8. [555] Macik4 [*]

    b/20

    superkarma: 0 09.01.2009, 13:12:35
  9. [554] Ledoborec [*]

    20 dětí

    superkarma: 0 08.01.2009, 19:39:34
  10. [553] bambaja [*]

    b/ 20

    superkarma: 0 08.01.2009, 12:46:27
  11. [552] tremesnaci [*]

    b)20

    superkarma: 0 08.01.2009, 10:17:03
  12. [551] cela [*]

    b) 20

    superkarma: 0 08.01.2009, 07:25:11
  13. [550] nikolik01 [*]

    b) 20

    superkarma: 0 07.01.2009, 11:06:15
  14. [549] maculka [*]

    20

    superkarma: 0 07.01.2009, 08:18:09
  15. avatar
    [548] dasena [*]

    20

    superkarma: 0 07.01.2009, 08:06:51
  16. [547] Beáta [*]

    20

    superkarma: 0 06.01.2009, 14:11:01
  17. [546] Lefi [*]

    20

    superkarma: 0 05.01.2009, 20:25:33
  18. [545] olly [*]

    b) 20

    superkarma: 0 05.01.2009, 13:19:23
  19. [544] jupe [*]

    b) 20

    superkarma: 0 05.01.2009, 12:33:48
  20. [543] Alena01 [*]

    b) 20

    superkarma: 0 05.01.2009, 12:11:10

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [542] leni [*]

    5.1.09 B)20

    superkarma: 0 05.01.2009, 10:48:18
  2. [541] majina13 [*]

    b) 20

    superkarma: 0 05.01.2009, 09:01:31
  3. [540] KatyaKaty [*]

    b) 20

    superkarma: 0 05.01.2009, 08:24:32
  4. [539] MagdaN [*]

    b)20

    superkarma: 0 04.01.2009, 18:13:48
  5. avatar
    [538] RENAULT [*]

    20

    superkarma: 0 04.01.2009, 17:28:23
  6. [537] jirina tatouskova [*]

    20

    superkarma: 0 04.01.2009, 15:12:06
  7. [536] jirina tatouskova [*]

    24 herců

    superkarma: 0 04.01.2009, 15:11:27
  8. [535] enal [*]

    b) 20

    superkarma: 0 03.01.2009, 10:26:06
  9. [534] Ohře [*]

    b / 20

    superkarma: 0 03.01.2009, 10:22:23
  10. [533] jjudi [*]

    b) 20

    superkarma: 0 01.01.2009, 18:02:18
  11. [532] Saurovka [*]

    dvacet

    superkarma: 0 01.01.2009, 16:57:24
  12. [531] nacitko [*]

    20

    superkarma: 0 31.12.2008, 11:34:38
  13. [530] dani.kyeov [*]

    b) 20

    superkarma: 0 31.12.2008, 09:00:15
  14. [529] nezmar [*]

    b/ 20

    superkarma: 0 30.12.2008, 23:09:35
  15. [528] Krokodýlek31 [*]

    b) 20

    superkarma: 0 30.12.2008, 18:11:23
  16. [527] MonikaT [*]

    b)20

    superkarma: 0 30.12.2008, 13:06:35
  17. [526] anusia [*]

    b) 20

    superkarma: 0 30.12.2008, 12:50:41
  18. [525] teilla [*]

    Soutěžní otázka č. 1: b) 20

    superkarma: 0 30.12.2008, 12:25:15
  19. [524] myšandice [*]

    b) 20

    superkarma: 0 30.12.2008, 11:22:46
  20. [523] Misule.mala [*]

    b) 20

    superkarma: 0 29.12.2008, 23:23:36
  21. avatar
    [522] jana224 [*]

    b.) 20

    superkarma: 0 29.12.2008, 20:59:15
  22. [521] lmiluska [*]

    20

    superkarma: 0 29.12.2008, 17:22:16
  23. avatar
    [520] jana81.v [*]

    20

    superkarma: 0 28.12.2008, 22:01:49
  24. [519] Jity [*]

    B) 20

    superkarma: 0 28.12.2008, 15:00:50
  25. [518] Lucyperl [*]

    20

    superkarma: 0 28.12.2008, 11:11:54
  26. [517] aluska2901 [*]

    20

    superkarma: 0 27.12.2008, 13:12:12
  27. avatar
    [516] jitka2203 [*]

    20

    superkarma: 0 27.12.2008, 13:02:13
  28. [515] sirius [*]

    b) 20

    superkarma: 0 25.12.2008, 09:22:15
  29. [514] blueeye [*]

    20

    superkarma: 0 23.12.2008, 14:52:00
  30. avatar
    [513] Frézie [*]

    Kniha "Dětství před kamerou" obsahuje 15 příběhů.

    superkarma: 0 23.12.2008, 13:26:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme