Většina z nás za svůj život nashromáždí nějaký majetek, který chce přenechat svým potomkům. Někdo naopak nadělá dluhy, které po něm zbudou. Jak je to podle nového Občanského zákoníku s dědictvím? Na co má člověk právo? Máme pro vás důležité informace.

Hlavním rozdílem oproti starému Občanskému zákoníku je v otázce dědictví to, že má člověk více možností, jak naložit se svým majetkem. Může ho rozdělit už za svého života podle závěti, může před smrtí uzavřít také dědickou smlouvu a navíc může určit tzv. odkazovníka, který získá určitou věc z dědictví. Také práva dědiců jsou trošku jiná než dřív. O tom všem jsme si popovídali s advokátkou Mgr. Alexandrou Juráčkovou z OS Nedejte se.

Přečtěte si také:

Paní magistro, jak může člověk naložit se svým majetkem ještě za svého života? Jaké má možnosti?
Dědit lze na základě závěti, dědické smlouvy nebo ze zákona. Za života tedy může zůstavitel pořídit závěť nebo uzavřít dědickou smlouvu. Dědická smlouva musí být uzavřena formou veřejné listiny, což je notářský zápis. Smlouvu nelze uzavřít na celou pozůstalost - jedna čtvrtina musí zůstat volná. Pokud by chtěl zůstavitel přenechat dědici i tuto čtvrtinu, musí tak učinit závětí.

podpis

Co má přednost - závěť, nebo zákon?
Závěť má přednost před zákonem. Nově nemusí závěť obsahovat datum jako podstatnou náležitost. V dosavadní právní úpravě byla nedatovaná závěť neplatná. V závěti mohou být stanovené podmínky, které dědic musí splnit, aby mohl dědictví nabýt. Nepřihlíží se k podmínce o uzavření nebo neuzavření manželství.

Kdo může dědit?

Je tedy dobré napsat závěť, aby potomci zdědili majetek podle našeho přání. A kdo všechno vlastně může dědit? Ze zákona to jsou stále čtyři dědické skupiny?
Okruh dědiců ze zákona se rozšířil na 6 dědických skupin. Nově dědí také bratranci, sestřenice a prarodiče.

Jaká jsou neopominutelná práva zákonných dědiců, tedy dětí, je to jiné než dřív? Na jaký podíl z dědictví má tedy nárok nezletilé dítě a na jaký zletilé?
Neopomenutelnými dědici jsou pouze potomci zůstavitele. A to potomci první, druhé a třetí třídy. Děje se tak formou nástupnictví. Pokud nejsou dědici první třídy, tedy děti, teprve potom dědí vnuci a dále pravnuci. Nedědí tedy všechny třídy společně. Potomci jsou rozděleni na zletilé nebo nezletilé, neopomenutelný podíl je u nezletilých potomků tři čtvrtiny zákonného podílu u zletilých jedna polovina zákonného podílu.

juraAdvokátka Mgr. Alexandra Juráčková, OS Nedejte se

Kdy se dá uzavřít dědická smlouva?
Dědickou smlouvu lze uzavřít kdykoliv. Smluvní strany musí být svéprávné, což je nový terminus technicus, podle dosavadní právní úpravy se jednalo o způsobilost k právním úkonům. Plné svéprávnosti osoba nabývá dovršením 18. roku věku. Dědickou smlouvu, jak jsem již řekla, lze učinit pouze formou notářského zápisu. Pokud by chtěl zůstavitel tuto smlouvu měnit, musí k tomu dát druhá smluvní strana souhlas, a to rovněž formou notářského zápisu.

V případě, že člověk zemře, je dědická smlouva první právní listinou, podle které se dědictví dělí?
Pokud je smlouva uzavřena, dědí se podle smlouvy, samozřejmě s přihlédnutím k neopomenutelným dědicům. Pokud by zůstavitel uzavřel dědickou smlouvu a následně pořídil závěť, dědila by se závětí pouze volná jedna čtvrtina pozůstalosti.

Kdo je odkazovník?

Novinkou je institut tzv. odkazovníka. Co to znamená a jak to funguje?
Odkazovníkovi zůstavitel odkáže určitou věc. Odkazovník však není dědicem, nenabývá odkázanou věc přímo z dědictví, ale má pohledávku vůči dědicovi, který je odkazem vázán. Ten je povinen odkázanou věc odkazovníkovi vydat. Proti odkazované věci nelze započítávat pasiva dědictví.

Novinkou jsou také podmínky dědictví, které mohou být v závěti uvedené. Jaké to například mohou být?
Podmínky mohou být například dostudování školy, oprava zůstavitelova domu. Splnění podmínky posuzuje notář v rámci dědického řízení. U studia je to doklad o jeho řádném ukončení, např. maturitní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom. U opravy domu to může být kolaudační rozhodnutí. Pokud nebude splnění podmínky transparentně doloženo, bude o ní rozhodovat soud. K svévolným podmínkám se nepřihlíží. O svévolnosti podmínky, vyjma uzavření či neuzavření sňatku, bude rozhodovat soud.

A jak to teď bude se zřeknutím se dědictví, což dříve nebylo možné?
Dříve bylo možné pouze odmítnout dědictví v rámci dědického řízení. Podle nového Občanského zákoníku se lze dědictví i zřeknout, ještě za života zůstavitele. Lze tak učinit za úplatu nebo jiné protiplnění. Zřeknutí zejména připadá v úvahu, pokud je některý ze zákonných dědiců za života zůstavitele zvýhodněn, např. darem nemovitosti nebo jiné věci velké hodnoty.

Vydědění a dluhy

Je tu také otázka vydědění, jak se s novým Občanským zákoníkem změnila tahle skutečnost?
Vydědit lze dědice prohlášením o vydědění. Důvody vydědění jsou:

  • Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi.
  • Neprojevení opravdového zájmu o zůstavitele, jaký by se projevovat měl.
  • Odsouzení dědice pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.
  • Trvalé vedení nezřízeného život.

O tom zda, byly podmínky k vydědění splněny, rozhoduje na základě žaloby vyděděného dědice soud.

A nakonec - jak je to se zděděnými dluhy? Ještě vloni se dědily dluhy do výše nabytého dědictví. Změnilo se to?
Podle nového Občanského zákoníku se dědí dluhy v jejich plné výši. Dluhy tedy dědic hradí z hodnoty dědictví, a pokud dluhy hodnotu dědictví převyšují, i ze svého majetku. Může se této povinnosti zprostit, pokud pořídí soupis pozůstalosti. Soupis pozůstalosti vyhotoví notář, nebo o něm uzavřou dědicové dohodu. V tomto případě pak za dluhy odpovídá pouze do výše nabytého dědictví. Postavení věřitele je však posíleno. Pokud by bylo prokázáno, že část majetku zůstavitele v soupisu dědictví není uvedena, odpovídá dědic za dluhy věřitele v plné výši. Věřitel své právo uplatňuje u soudu.

Další články v našem magazínu:

Reklama