Nevím, jestli do pověr tento článek přímo patří, ale tajemno to je.
Před dvěma lety 22.12. nám bohužel zemřel dědeček :-(. Byla jsem ten den se sestrou na předvánočních nákupech, všude velké slevy, tak jsme vyrazily. Já byla v té době ve 4.měsíci těhotenství a takové lítání mě docela unavilo, a tak jsem si šla po příjezdu domů lehnout.

Spala jsem asi jeden a půl hodiny a pak jsme chtěli jít za babičkou. Bylo přesně půl čtvrté a v ložnici u rodičů, kde jsem před tím spala, se z ničeho nic zapla televize, kterou naši dostali právě od dědy. Mamka se mě ptala, proč ji zapínám, a já na ni koukala, že jsem u toho nebyla, ža se zapnula sama. Nechaly jsme to plavat a šly k babičce. Asi za dvě hodiny nám volala druhá babička, že v půl čtvrté zemřel dědeček. Až pak mi došlo, že se s námi asi přišel rozloučit...

čtenářka Lidulinda


Tedy, milá Lidulindo,

ani nevím, co Vám mám napsat. Jsou prostě věci mezi nebem a zemí...

Co na to říkáte, milé čtenářky? Stalo se vám něco podobného? redakce@zena-in.cz

Reklama