Čtenářka Vlaďka006 neobdivuje jen svého dědečka, ale všechny, kteří se pustili do boje s nepřítelem. A nezapomněla ani na jejich ženy, které zůstaly doma.  Díky moc za příspěvek.

Je mnoho výrazných postav z historie, které mě zaujaly a nějakým způsobem ovlivnily. Když bych mohla cestovat minulostí, chtěla bych mluvit s Ježíšem a s Máří. Docela by mě zajímalo, jestli je fakt, že spolu měli dceru Sáru, protože po té se jmenuje i ta moje Sára.

Ale hlavně bych mu chtěla poděkovat, že lidem připomněl, co už zapomínali. Možná bych ho přivedla časostrojem do dnešního světa, aby zase připomněl, jak kouzelnou moc má víra v dobro a láska k člověku, prostě aby trochu prohřál dnešní chladný a sobecký svět.

Jako pubertální holka jsem obdivovala Johanku z Arku, odvážnou to dívku s nadpřirozeným schopnostmi. Je těch hrdinů hodně, na všechny si možná vzpomenu až postupem dne. Však dodnes si vzpomenu na incident, který jsem zažila v druhé třídě.

Já teda chodila až po revoluci do školy. Ale měla jsem úču, která krev měla rudou jak sovětská vlajka. Tvrdila, že demokracie je jen dočasný stav, lidí poblouzněných. Vůbec jsem její slova nechápala. Lidé se z převratu radovali, všude v obchodech jsem slýchávala, jak je tohle zboží konečně i u nás a jak je dobře, že komouši šli do zádele a pí učitelka byla zapšklá jak stará škeble a stále si z nás chtěla vychovat budoucí soudružky a soudruhy.

Skoro to vypadalo, že místo matiky, češtiny i vlastivědy nás učila jak správným komunistou býti.

Rodičům tím lezla na nervy, ale jelikož škola byla malá, vesnická a lidé byli rádi, že ty jejich děti učí aspoň někdo a někdy i ty počty, či písmenka. Navíc tato pí učitelka byla i ředitelkou, takže de facto neodvolatelná bez možnosti si na ní stěžovat.

Jednou nám vyprávěla, jak Bolševici zachránili celou Českou Republiku a díky Rudé armádě a blá, blá, blá. O válce se u nás mluvilo hodně. Praděda byl válečným veteránem. Milé pí učitelce jsem skočila do řeči, že nás nezachránili jenom Rusáci, ale také silný odboj ze zahraničí a stateční mládenci jako byl můj dědeček (říkala jsem mu dědečku, i když už byl pra), kteří se nespokojili s Mnichovskou dohodou a utekli do zahraničí. Nechali tu své děti a ženy vystavené nebezpečí, že je někdo udá jako zrádce a fašisté pozabíjí jejich celou rodinu až do 10. kolena.

Děda byl letec stíhacího bombardéru v Anglii a lítal s nějakým praporem, který tvořili jenom Češi. Už si nepamatuju číslo toho praporu. Snad někdo dějepisu lépe znalý mě doplní :). Setkal se i s Gabčíkem. Takže jsem pí učitelce neopomněla připomenout, jací hrdinové byli Gabčík, Kubiš, Opálka.

Tito všichni riskovali své životy za svobodu země. A můj obdiv patří i manželkám, které tím, že je pustili, riskovali život svůj i svých dětí. A když jsem ještě dodala, že děda na smrtelné posteli řekl, že je rád, že ho schvátila tubera a né komouši, jež ho odsoudili k trestu smrti, protože byl podle nich zrádce, co se spolčoval s Angličany. Když by lítal za Sověty, tak by byl národním hrdinou. Ale on prý tušil, co jsou komunisté zač.

Co jsem dořekla, na tváři mi přistala taková facka, že jsem měla rudou vlajku vytetovanou ještě týden. Každopádně si tímto činem paní učitelka podepsala odchod do důchodu. Už rodičům došla trpělivost. Otčím si na paní učitelku došlápl a mamka poslala stížnost na školní inspekci. Paní učitelka se odstěhovala přec celou republiku, kde možná založila spolek mladých komunistů. A já si mohla svobodně obdivovat ušlechtilé činy našich odvážných hrdinů.

Pěkný den

Vlaďka006
P.S. Moje babička, pradědy dcera, žila v době osvobození v Praze a mockrát nám vypravovala, jak úžasně Rusáci zachraňovali. Do Prahy vtrhlo vojsko s šavlemi, nějací obyvatelé ruských stepí a tunder. Mlátili to tam hlava nehlava. Asi moc nerozlišovali, kdo je protivník a kdo jim jde v ústrety.
Text nebyl redakčně upraven


Milá Vlaďko006, tady přikládám odkazy na Wikipedii, kde jsou vyjmenovaní všichni piloti našich jednotek v Anglii jednotlivě. Tam svého dědečka určitě najdete.


Která historická postava našich dějin je vám nejsympatičtější a proč?

Obdivujete staré hrdiny z českých pověstí?

  • Nebo snad Přemyslovce?
  • Obdivujete naše královny?
  • Nebo snad Marii Terezii?
  • Nedáte dopustit na obrozence?
  • Nebo na zakladatele samostatného českého státu?
  • Jste hrdé na některého našeho prezidenta?
  • Nebo vojáky ze světových válek?

No, napadá mne ještě spousta otázek. Tak věřím, že vás ještě více odpovědí. Jen s Cimrmanem na mě nechoďte. O tomhle velikánovi si můžeme povídat někdy jindy.

Vaše příspěvky směřujte na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

A já dnes v 16 hodin jednu z vás, která přispěje, odměním. Mám tu velkou encyklopediiPraha a národní dědictví České republiky a také kontroverzní knihu Černá kniha církve s podtitulem …A neuveď nás v pokušení.

Reklama