Čtenářka Oliik zavzpomínala na dobu těsně po revoluci, kdy pracovala ve Francouzském obchodě a hlavně v noci.

Chtěla bych se pochlubit, jak mě jeden můj dnes už bývalý kolega polichotil, a to byl o hodně mladší než já. Dalo by se říct téměř vrstevník mých dětí nebo alespoň měl k mým dětem blíž než ke mně.

To takhle po slavné revoluci v době když jsme přicházeli o práci v rámci privatizace, i já přišla po dvaceti letech o práci, kterou jsem měla téměř za barákem- ve vedlejší ulici.

A tak jsem se z malého městečka, kde ze tří továren nezbylo vůbec nic, dostala do Prahy. Začala jsem pracovat v jednom obchodě, kde nám vládli Francouzi a můžu říct, že to bylo moje nejlepší zaměstnání, které jsem kdy měla.

Pracovala jsem ale pouze v noci a organizmus se tomu bránil tak, že shazoval kila ač jsem se tomu bránila jak jsem mohla. Práce byla skvělá, za slušné peníze a tak se rozhodla moje dcera, že tam jako studentka začne dojíždět brigádně.

A právě tady přišla ta lichotka. Když se objevila „na place“, můj kolega- Rosťa nevěřil, že to může být moje dcera. V té době jsme ještě měli stejné velikosti oděvů, jen moje dcera vždy měla větší prsa, ale i podoba tam je.

Rosťa si prostě myslel, že je to sestra. A ne jen Rosťa, a že ho jen balamutíme. Určitě to bylo příjemné.

Jen dneska je všechno jinak. Firma odešla do Francie, my jsme o práci opět přišli, podoba nás dvou sice zůstala, ale naše postavy se trochu změnily.

Je to už pár let, tak věk se podepsal a myslím, že dnes už by nikdo neřekl, že jsme sestry, ale opravdu matka- dcera.

 Čtenářka- Oliik
Text nebyl redakčně upraven


Díky Oliiku za zajímavý příspěvek. Myslím, že takovéto omyly lichotí mnoha matkám. A jak se  tak kolikrát dívám na ulici, nebo v tramvaji po mladých, či dospívajících ženách, mám pocit, že jejich mámy často vypadají lépe než jejich dcery, protože ony o sebe dbají…

A jak to máte s lichotkami vy ostatní?

  • Vzpomínáte na nějakou?
  • Jste ráda polichocena?
  • Nebo se lichotek bojíte?

Můžete to sdělit mně a našim čtenářkám v rámci dnešního tématu dne.

Pošlete mi své příběhy a vzpomínky na redakční mail:

redakce@zena-in.cz

a získejte poukázku do zlatnictví ve vašem městě za 1 000,-

Tou odměním tu z vás, která mne nejvíce zaujme, pobaví, rozesmutní, či rozesměje. Prostě zaujme.

Reklama