Rodina

„Dcera v patnácti střídá kluky jako ponožky! A všem na očích,“ stýská si Radka

Snažíme se předat svým dětem co nejvíce vlastních zkušenosti, ale ony mají často pocit, že vědí všechno lépe. Stejně tak i Radčina (36) patnáctiletá dcera, která i přes všechny zákazy střídá jednoho kluka za druhým.

grl„Lucie se hrozně změnila a já už si s ní pomalu nevím rady. Z mojí malé zakřiknuté holčičky totiž vyrostla krásná sebevědomá slečna, která si toho je moc dobře vědomá. Zkrátka - chová jak utržená ze řetězu a střídá jednoho kluka za druhým. A to jí je jen patnáct let,“ stěžuje si Radka. A není jediná, kdo si jejího promiskuitního života všiml.

„Sousedky si nikdy neodpustí štiplavé poznámky, s kým dceru kde zase viděly, jaká je čiperná, nebo že bych byla mladá babička. Ani se jim vlastně nedivím, Lucka se chová příšerně. Domů ji doprovází každou chvíli jiný kluk a jejich loučení – hanba mluvit. A lepší mínění o ní nemají ani ve škole. Zvláště poté, co jí nedávno nachytali se spolužákem na pánských záchodcích,“ vypráví její maminka, která už neví, jak dceři vysvětlit, že dělá chybu.

„Pořád si vede svou – prý je to její život a už dávno není pod zákonem. Neplatí na ni domlouvání ani zákazy vycházek. Jen se hádáme a já už nevím, jak dál,“ dodává Radka.

Co na to odborník?

Zeptali jsme se psycholožky Jitky Jeklové z brněnské psychologické poradny.

Jak už je o mně známo, snažím se vždy najít nějaký kompromis. Maminka by měla dceři sdělit svůj názor, ale zároveň se i vyjádřit, že to je dcery život. Ovšem se stanovením pravidel, protože dcera u ní stále bydlí, tudíž ji maminka i živí a dceři navíc stále nebylo 18 let, proto je za ni matka zodpovědná.

Určitě by bylo dobré vzít dceru na gynekologii a domluvit se, jak předcházet případným zdravotním rizikům, ale také neplánovanému těhotenství. Stejně tak je důležité se dohodnout, kdo bude případnou antikoncepci hradit (jakékoli druhy), případně jak by se řešily následky nechtěného těhotenství.

Co se týká stanovení pravidel, je opět lepší se dohodnout formou kompromisu, než jen zákazy. S dcerou je dobré promluvit na rovinu a stanovit meze, které už pro matku nejsou překročitelné. Např. hodina příchodů domů, školní prospěch apod.

Pokud by se dcera dohodnout nechtěla, pak bych navrhla cestu nějakého mediátora, který by byl schopen dohodu s kompromisy zprostředkovat. Mohl by jím být třeba i psycholog, ale není to podmínkou.

jitkaPsycholožka a psychoterapeutka Jitka Jeklová studovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a psychologické poradenské práci se věnuje už téměř 20 let. Více než 17 let působí v pedagogicko-psychologické poradně, kde se věnuje diagnostice, ale i terapeutickému vedení dětí a dospívajících. Více informací naleznete ZDE.

Čtěte také:

   
22.03.2016 - Děti - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [40] hellen138 [*]

    Dceru nemám, mám 2 dospělé syny. První se mi narodil ve 23 letech, druhý ve 29. A to prosím žádná antikoncepce nebyla. Při této diskusi jsem si zavzpomínala na svá "telecí" léta. Když mi bylo l6, vytáhly mě spolužačky tancovat na tzv. odpolední čaje. Protože jsem zrovna chodila do tanečních, chtěla jsem vyzkoušet, jaké to bude bez známých tváří. Vrátila jsem se domů za 3 hodiny a zlatá maminka na mně přerazila tlustou vařechu. V 18 - to už jsem chodila se svým nynějším manželem - jsem musela být do 21 hodin doma. Dnešní mladé dívky se mnohdy chovají jako dřevorubci. Ten slovník, který slyším, bych ani nevypustila z úst. Tak se nedivím, že se tak chovají k "radosti" svých rodičů.

    Jiná doba - jiný mrav.

    superkarma: 1 03.12.2016, 15:54:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme