„Nad jídlem ohrnovala nos, šťourala se v něm. Jedla málo nebo vůbec. A pokud už do sebe dostala pořádný oběd, zmizela na toaletě. Snažili jsme se to zvládnout sami a pořád si jen říkali, že se snaží na sebe upozornit a jednoduše s ní asi mlátí puberta, za chvíli to přejde. Přešlo to. Ale až po tom, co se na pokraji svých sil zhroutila, až po dlouhém pobytu v nemocnici a několika nekonečných měsících léčení,“ povzdechla si matka dívky, které se podařilo, alespoň prozatím, vymanit ze spárů anorexie.

„Míša se vrátila z měsíčního pobytu z nemocnice, kde se jí snažili pomoci. Jak říkala naše ambulantní paní doktorka Kočvarová: Dávám ti, Míšo, poslední šanci. Byl to boj, jak pro ni, tak pro mě. Míša jezdí na kontrolu už pouze jednou za tři měsíce, celý rok si drží svoji váhu 62 kilo a dá se říci, že je šťastná a spokojená. Jí zase, co chce, a hlavně už pochopila, že je normální holka a nepotřebuje být dokonalá, protože nikdo není dokonalý. Trvalo to tři roky, ale stálo to za to bojovat. Všem rodičům vzkazuji: Nenechte své děti napospas jejich vlastní představě o dokonalosti a nebojte se vyhledat pomoc!" říká další z maminek, které si tím musely projít.

O poruchách přijmu potravy už bylo napsáno mnoho. Zřejmě všichni dobře vědí, že jde o závažné psychické onemocnění, které může končit i smrtí. Mentální anorexie postihuje převážně pubertální a adolescentní dívky a také mladé ženy. Někdy se však projeví už v dětství.

Dívky trpící anorexií začínají omezovat tučná jídla, začnou redukovat i potraviny s minimální kalorickou hodnotou, často i příjem tekutin, nebo pijí jen čistou vodu. Bývají velmi hubené, ale přesto mají pocit, že jsou tlusté. Zvracení je součástí způsobu, jak si udržet nízkou váhu v případě, když jsou dívky rodinami donuceny jíst. Když začnou mít problémy s jídlem, dostávají se s rodiči do konfliktů, podvádějí a lžou ve spojitosti s jídlem. Nechtějí připustit, že nejsou v pořádku, často reagují podrážděně.  

Jak se pozná anorexie:
• nadměrný úbytek váhy
• zvýšená celková únava a svalová slabost
• zimomřivost a snížená tělesná teplota
• nepravidelná menstruace, postupně až její vymizení
• nízký krevní tlak, závratě
• snížená funkce střev, projevující se zácpou
• vypadávaní vlasů, křehké nehty, vysušená kůže
• silná kazivost zubů
• pokleslá až depresivní nálada, podrážděnost, nejistota a úzkost
• pokles sebedůvěry, postupně až sebevražedné myšlenky
• poruchy koncentrace pozornosti
• nesoustředěnost
• poruchy spánku
• ztráta zájmu o okolí a vše, co se bezprostředně netýká jídla
• konflikty s rodiči a přáteli, až postupná sociální izolace
• narušené vnímání vlastního těla.

Dítě hladoví, co teď?

Jana Sladká Ševčíková je autorkou Manuálu pro rodiče, jejichž dítě se potýká s poruchou přijmu potravy. Dle tohoto manuálu by měli být rodiče především trpěliví a empatičtí. Pokud vaše dítě trpí anorexií či bulimií, nekritizujte ho, neodsuzujte a buďte dobrým posluchačem. Smiřte se s tím, že vyléčení se je proces, který nenastane zázrakem. Pomozte, aby i vaše dítě bylo trpělivé, vyvarujte se neustálého kontrolování. Vaše dcera může být nešťastná, když se začne zabývat skrytými původy své nemoci. V takových chvílích bude vaši lásku a podporu potřebovat víc, než kdy jindy.

Doporučte a dodejte odvahu, aby navštěvovala nějakou profesionální terapii. Buďte ochotni se tam zapojit i vy sami, pokud bude potřeba. Pamatujte na to, že jídlo není tím pravým problémem a že bulimie a anorexie je symptomem, projevem jiného problému. Dovolte, aby si sama ustanovila pravidla a cíle kolem jídla, ale zároveň také začleňte a dejte najevo potřeby vaše. Pravidla si stanovte taková, aby se dala dodržet, je lepší dosahovat malých úspěchů než velkých neúspěchů.

Pokud se přejídá, nebo naopak bude delší dobu hladovět, hovořte o tom nahlas, pište o tom do deníku nebo společně zkoumejte, jak tomu příště v podobné situaci zabránit. Nedovolte, aby se akt jídla stal rodinným bojištěm, nepříjemným zážitkem. Konverzace během jídla by zdaleka neměla být jen o bulimii a/nebo anorexii.

Nemluvte o jeho/jejím vzhledu. Plánujte společné činnosti, které se netýkají jen jídla. Choďte na procházky, navštivte muzeum, jděte do kina, hrajte hry, přiměřeně sportujte. Pokud má s jídlem velké potíže, nechoďte za zábavou do restaurace. Dávejte na sebe pozor, pečujte o sebe. Jen tak budete mít více sil podporovat i svou nemocnou dceru nebo syna. Zjistěte si o poruchách příjmu potravy vše potřebné. Zajímejte se o informace o nemoci, kterou vaše dcera či syn trpí.

Kde hledat pomoc?

Lidem s poruchami přijmu potravy i jejich blízkým pomáhá občanské sdružení Anabell s Kontaktními centry v Brně, Praze a Ostravě. Anabell poskytuje individuální konzultace s psycholožkou a nutriční specialistkou, psychoterapii pro dlouhodobou terapii, internetové poradenství na www.anabell.cz.

Čtěte také: Za anorexií může stát i povolání
Mé tělo – můj nepřítel
Anorexií netrpí jen dospívající dívky

Znáte rodiče, kteří si museli něčím podobným projít? Myslíte, že byste dokázala u svých dětí poznat anorexii včas? Jak byste se zachovala?

Reklama