Reklama

Těhotenství a porod jsou součástí našeho života. Ne vždycky ovšem všechno probíhá tak, jak bychom si přály. Některé děti mají náročný vstup do života, zvlášť ty předčasně narozené.

O nedonošených dětech už jsme v našem magazínu psali několikrát. Péče o ně je velmi náročná, a to nejen ta v nemocnici. I rodiče nedonošených dětí mají doma starosti navíc, protože tyto děti mívají zdravotní problémy častěji než děti donošené, hlavně s očima a dýcháním. Podrobnosti si můžete přečíst v příběhu paní Lenky.

dítě

Naše Verunka

Bylo mi jednačtyřicet, když jsem poprvé otěhotněla. S manželem už jsme to ani nečekali, snažili jsme se o dítě hodně dlouho, pořád to nevycházelo, až najednou zázrak... Samozřejmě jsem se bála, protože mít dítě v tomhle věku poprvé je riziko, ale zároveň jsem děkovala Bohu a těšila se na miminko. Těhotenství jsem měla už od začátku problémové, bývalo mi špatně, hodně jsem spala, byla jsem pořád unavená. Na začátku pátého měsíce jsem šla na odběr plodové vody - výsledky dopadly dobře. Uklidnila jsem se a říkala si, že už to ty čtyři měsíce určitě vydržím, hlavně že se dočkáme vytouženého miminka...

Jenže na konci šestého měsíce začaly komplikace, musela jsem narychlo do porodnice, kde se pokoušeli ještě pár dnů udržet dítě uvnitř, ale pak už to dál nešlo, takže jsem musela porodit. Verunka vážila jen 950 gramů. Byla dlouho v inkubátoru, ale zvládla to a začala prospívat. Chodila jsem za ní, trávila s ní celé dny, nosila jí svoje mléko. Zdálo se, že nejhorší máme za sebou... Pak se ale její stav najednou zhoršil, Verunka přestala dýchat a lékaři jí museli operovat plíci. Byla jsem bez sebe strachy, jen jsem čekala, jak operace dopadne. Ale naše malá hrdinka i tohle nakonec zvládla!

Když jsme si pak Verunku nesli domů z porodnice, byla jsem štěstím bez sebe. Těšila jsem se, jak budeme konečně fungovat jako rodina, jak si užiju čas na mateřské. A většinou to tak bylo, až na to, že Verunka byla častěji nemocná než ostatní děti. To jsem ale věděla, naše dětská doktorka mi říkala, že nedonošené děti mívají dýchací potíže. Verunka má astma a alergie, docela často i kašel a rýmu. Ale to není nic, co by se nedalo zvládnout.

Horší je, že má také špatný zrak, na levém oku má sedm a na pravém osm dioptrií. I to souvisí s tím, že se narodila o tolik dřív, některé děti vidí ale ještě hůř nebo vůbec. Zjistila jsem to, když jí byly skoro tři roky. Tehdy se mi zdálo, že si sedala hodně blízko k televizi a občas do něčeho narazila, tak mě napadlo, že by mohla být krátkozraká. Na očním to pak potvrdili.

A tak má Verunka od tří let silné brýle. Co se dá dělat. Jinak je to veselá a chytrá holčička. Už šest let si říkám: Hlavně že ji máme!

Další zajímavé články: