Na zajímavý problém narazil organizátor a dnes již také herec Davit Novotný. Od svých patnácti let se věnuje charitativním akcím. Uvažoval však o tom, že charity nechá, když zjistil, jak ji některé organizace přijímají.

David NovotnýOrganizuje Muže roku. Vymyslel Večer pro dobrou věc a Den dobrých skutků. Hraje ve filmech Tomáše Magnuska. S organizováním začal ve svých patnácti letech. O koho se jedná? Možná už tušíte organizátor a dnes již také herec David Novotný.

S Davidem jsem se sešel v jedné kavárně v centru Prahy a povídání to bylo vskutku zajímavé...

Hrajete ve filmu Školní výlet. Před tím jste hrál ve filmu Bastardi.
Už mám nabídku na další tři filmy.

Vy ale nejste povoláním herec, tak jak jste se k hraní dostal?
V patnácti letech jsem pořádal na střední škole vánoční besídku pro své spolužáky.

To jste to vzal zeširoka...
No... tak ta besídka se líbila. Předtím jsem byl takový zamlklý, že za mě museli referáty číst spolužáci. Byl jsem v prvním ročníku obchodní školy v Náchodě. Besídku jsem dostal za úkol od svého třídního učitele. Před tím jsem moc se spolužáky nekomunikoval.

Tak vám tříďas řekl: „Novotný, jste nějaký zamlklý, uděláte besídku.“
Byl jsem takový šprt, takový Hujer (směje se) – seděl jsem v první lavici, tak to bylo hned. Vymyslel jsem pro spolužáky takové bingo. Učitelky nám losovaly čísla, spolužáci měli tikety a vyhrávaly se trička a takové věci. Ta besídka se moc líbila, tak jsem se rozhodl udělat televizní pořad.

Koukám, vzal jste to hopem...
Chtěl jsem upozornit na postižené lidi, kteří jsou zavření v různých zařízeních. Je to asi 17 let nazpátek. Bylo mi líto, že postižení lidé mají jen jednou za rok vánoční besídku, a jinak jsou zavření. Chtěl jsem to nějak změnit. Zašel jsem za paní ředitelkou a ona mi řekla: „Davide, dobře, škola tomu udělá patronaci, ale když se něco nepovede, tak si poneseš následky, nebo když na to neseženeš peníze. Musíš si udělat rozpočet, sehnat osobnosti...“

Takže, když jste dělal podnikatelskou školu, tak to vlastně bylo jako vaše praxe...
Už to pro mě byl vlastně podnikatelský projekt. Přes naše místní rádio jsem dostal kontakt na Pavla Zedníčka, kterému jsem zavolal, a on se mě zeptal: „Kolik vám je?“ Já říkám: „Patnáct.“ Tak byl takový nedůvěřivý, ale nakonec na akci přijel. Uspořádal jsem opět bingo, ale tentokrát pro celkem 400 lidí.

David Novotný

Byla to už tedy úplně veřejná akce?
Bylo to v sokolovně a přišli tam spolužáci, veřejnost, ale i lidé z dětských domovů a ústavů, protože jsem chtěl postižené zapojit mezi zdravé lidi. Z osobností kromě Pavla Zedníčka přijela také Eva Jurinová, Nikol Lenertová, Honza Musil, Václav Faltus, Zora Jandová... byla to velká akce. Dodnes si toho vážím, že mě podpořili při mé první akci. Zorka Jandová mi pak nabídla, abych jí uspořádal vánoční koncert. Výtěžek z toho koncertu šel do obce Dobré.

Rád bych se ještě vrátil k té vaší první charitě – kolik se vybralo. Pamatujete si to ještě?
Bylo to 48 tisíc - což byly tenkrát obrovské peníze. Výtěžek jsem věnoval nadaci Duha pro děti postižené mozkovou obrnou.

A pak jste tedy začal organizovat další charitativní akce...
Vymyslel jsem si Večer pro dobrou věc, který dělám dodnes. Tento rok bude 23. března a vystoupí tam právě Zorka Jandová, Věra Martinová, Sisa Sklovská, Tereza Mátlová a řada dalších osobností. Potom ještě Den dobrých skutků - ten letos oslaví 15 let.

Vy ale také organizujete Muže roku – jak jste na tohle přišel?
To bylo o dva roky později. Tak nějak jsem si říkal, že je tu miss mlíko, miss plachta, miss kde co, ale pro kluky tady žádná pořádná soutěž není, tak jsem si vymyslel Muže roku, který bude letos po dvanácté zvolen v srpnu v Náchodě. Poprvé to byla jen regionální akce, které se ale zúčastnily Monika Absolonová a Leona Machálková.

David Novotný

Takže jste na podnikatelské škole rozjel hned v prvním ročníku vlastní podnikání.
Nejdřív to bylo pod záštitou školy a časem jsem to začal dělat na vlastní pěst. Už se mi podařilo věnovat přes pět milionů korun do dětských domovů a stacionářů. Dávám to do konkrétních zařízení – třeba když chce škola koupit keramickou pec na výuku. Vždycky se domluvím s konkrétními lidmi, co se za peníze nakoupí.

Z čeho žijete? Hodně lidí má charitu spojenou s tím, že z jejich věnovaných peněz jde na ty dobré účely jen část a zbytek jde na platy zaměstnancům charity a na platy třeba osobnostem, které charitu zaštiťují. Jak je to u vás?
Je pravda, že část vybraných peněz jde do nákladů, třeba na cestování. Ale snažím se vždy co nejvíc peněz dát tam, kam patří, tedy na vybrané projekty. Sám se živím děláním PR. Dostal jsem se k tomu postupně – když jsem studoval, tolik peněz jsem k životu nepotřeboval, časem jsem je ale potřebovat začal, takže dělám akce pro různé společnosti, plesy, otevírání poboček...

Tedy charita vám vlastně dala kontakty.
Tak – charita mi dopomohla k práci, která mě baví. Dělám ji dál, protože mě také baví, a navíc si říkám, že mě dostala tam, kde jsem, je to moje mimino, se kterým jsem začínal.

To musí být docela náročné – jak to všechno stíháte?
Je to docela mazec, člověk někdy spí jen pět hodin, aby všechno stíhal. Ale už jsem i vymezil dávání peněz, protože se na mě začalo obracet hrozně moc lidí a nadací: Že pán potřebuje na zuby a paní potřebuje bublinkovou podložku do sedavého zaměstnání, tak to si hodně hlídám, aby to mělo smysl. Během těch let jsem měl několik krizí, kdy jsem si říkal: Tak a teď končím. Když vám třeba ředitelka dětského domova řekne, poté, co jí seženete stavebnice (drahé stavebnice) pro děti, že je ani nepotřebují. To člověka zamrzí, protože s tím má hrozně moc lítání a zařizování. Ale zase jsou dětské domovy a stacionáře, které už mám vytipované, a spolupracuje se s nimi dobře. Jezdím s nimi i na výlety...

David Novotný

Kolik vlastně za rok uspořádáte charitativních akcí?
No, s adventními koncerty je jich určitě nejméně šest. Je pro mě teď třeba velkou ctí, že se Náchod stane hostitelským městem Festivalu zdravotně postižených a zvláštních škol. Bude to umělecký festival, kde účastníci ukážou, co dovedou.

Proč jste si vybral jako dějiště většiny svých akcí Náchod, kvůli střední škole?
Narodil jsem se tam, tak mám k tomu městu velký vztah.

Na začátku jsme se bavili, že teď hrajete i ve filmech – jak jste se k tomu dostal?
První film byl Bastardi jednička – je to takový drsný film. Režisér a scénárista toho filmu Tomáš Magnusek pochází z Náchoda. Věděli jsme o sobě, ale nikdy jsme se nesetkali, až jednou jsme se potkali a zašli na kafe. Bavili jsme se o možnostech spolupráce a on mi říká: „Budu natáčet film Bastardi.“ A já říkám: „Jé, já chci nějakou roli.“ Nejdřív řekl, že přece nejsem herec, ale já na to, že jsem hrál divadlo ve škole a komediant jsem dost velký. Nakonec řekl: „Dobře, tak já ti tam něco dám.“ A dal mi roli právníka. Měl jsem dvě věty. Rytmus – Patrik Vrbovský – mi hrál ochranku a docela jsme se skamarádili.

Jaký to byl pocit vidět sám sebe na plátně?
No, když byla premiéra, seděl jsem vedle Jarky Obermaierové a říkal jí: „Teď přijde moje scéna.“ Tak jsem se těšil. Jenže na to koukám, a měl jsem zvýšený hlas postsynchrony. Tak jsem z toho byl smutný, že je to předabované, a ona mi říká: „Nic si z toho nedělej, Toma Criuse a Brada Pita taky dabujou.“
Ve dvojce jsem dostal také roli – tu stejnou. Když už to je ve dvojce, musí to být v trojce...

David Novotný

A ve Školním výletě?
Tam jsem dostal velkou příležitost, hraju doktora Káju, který se stará o důchodce, kteří jedou po šedesáti letech na školní výlet a probíhají mezi nimi různé lásky, přátelství a nevraživost. Úsměvný příběh, kde se Honza Bendík zamiluje do Sandry Novákové, Libuška Švormová se spustí s panem Zindulkou... je to velká legrace.

Jaké to je hrát s takovými osobnostmi?
Velká čest – hrozně si těch lidí vážím. Zahrát si s Janou Švandovou, Uršulou Klukovou, Kamilou Moučkovou, Libuškou Švormovou. Člověk se s nimi „sčuchne“ večer po natáčení a jsou moc fajn. Vyslechl jsem si spoustu zajímavých vyprávění, třeba jak se točilo dřív...

Čtěte také...

Reklama