Rodina

Dáváte dětem peníze? Za prospěch, jako kapesné, nebo na vyžádání?

Děti se spolu s tím, co se učí ve škole, musí postupně naučit i hospodařit s penězi. I když zpočátku nemají vůbec přehled o světě peněz a financím nerozumí, musíme je my, jejich rodiče, připravit na život. S majetkem, budování vztahu k věcem a jejich pořizováním se navíc setkávají na každém kroku. Prvním hospodařením jsou první peníze, které dostanou od svých příbuzných, od rodičů. Jedná se o kapesné. 

Jednou z prvních nejdůležitější lekcí finanční gramotnosti je bezesporu kapesné. Děti se naučí hospodařit s malou částkou, kterou jim poskytneme. Budou si muset naplánovat výdaje - od kreditu na mobil přes dobroty, na které mají chuť, až po lístky do kina. Díky kapesnému se dítě naučí stanovit priority a zjistí, že se musí rozhodnout, za co své peníze utratí.Také to, že věci člověku nespadnou do klína, když si o ně řekne, ale musí našetřit.

peníze

Určitě je situace jiná u školáka na prvním stupni a u náctiletých dětí

Podle doporučení odborníků by malé děti měly dostávat kapesné v řádech desítek korun jednou či dvakrát týdně. Náctiletým přispívejte po stovkách jednou měsíčně s tím, že si předem stanovíte, které výdaje si budou z kapesného platit. Pokud peníze utratí dřív, než dostanou další, a budou žadonit o přidání, v žádném případě jim nepodléhejte. Nechte je, ať si své starosti také užijí, jinak se nenaučí s penězi hospodařit rozumně. Můžete udělat výjimku, jestliže se naskytly nečekané výdaje (například za školní pomůcky) nebo se to stalo poprvé. Nabídněte se, že jim příště pomůžete částku lépe rozpočítat a výdaje naplánovat. Jednou za rok, například začátkem školního roku nebo o narozeninách dítěte, je dobré po společné domluvě částku navýšit. Ze všeho nejdůležitější je stanovit si předem přesná pravidla a na nich trvat.

Existuje několik způsobů vyplácení kapesného. Pojďme se na některé z nich podívat.

  • Dvě stovky, nic víc, nic míň. Pokud se dohodnete na určité částce, vyplácejte ji pravidelně bez ohledu na to, jak se dítě chová, jak se učí, a zda vám pomáhá v domácnosti. Tento způsob výplaty doporučují dětští psychologové nejčastěji. Dítě se naučí s přesně stanovenou částkou hospodařit, a je tak menší pravděpodobnost, že za dva týdny už nebude mít na jízdenku do školy.
  • Bonus za úklid a známky. V rodinách je velmi oblíbené přepočítávání domácích prací nebo prospěch ve škole na peněžité odměny. Má to ovšem jednu velkou nevýhodu. Může se totiž stát, že později požádáte dítě o pomoc při úklidu, a ono se vás zeptá: „Co za to?“ Děti by měly mít předem stanoveny povinnosti, za které by rozhodně peníze dostávat neměly. Upozorněte je, že i vy doma pracujete a nikdo vás za to neplatí, a že se učí pro své dobro, nikoliv pro odměnu, i když ta bývá jistou motivací. Finanční odměny dávejte například za fyzicky a časově náročnější práce či vlastní iniciativu. Méně rozšířenou, zato ale poněkud rozumnější variantou této formy kapesného jsou srážky ze stanovené výše kapesného za neuklizený pokoj, neumyté nádobí, špatnou známku nebo poznámku v žákovské.
  • Peníze na vyžádání. Některé rodiny kapesné nevedou a dítěti vyplácí potřebné peníze na vyžádání. Výhodou je, že máte přesný přehled o tom, kolik peněz dítě potřebuje a na co. Nevýhodou, že se během několika dnů můžete dostat do vysokých částek, a je proto důležité si předem stanovit měsíční limit, který by se neměl překročit.

Myslíte si, že je pro děti finanční gramotnost důležitá?  Partnerem našeho tématu je kniha Denisy Proškové: Kde rostou peníze?, první čtení s dětmi o financích. Můžete si ji objednat například ZDE.

Každý rodič se dřív nebo později dostane pod palbu otázek: „Kde se ,líhnou‘ v bankomatu peníze?“, „Proč mi nechce koupit všechno, co se mi líbí?“, „Co je to výplata?“, „Co je to nájem, dluh, úrok a jaký rozdíl je mezi půjčkou a dárkem?“
Trn z paty může rodičům vytrhnout právě tato kniha Denisy Proškové.
Až si ji děti mladšího školního věku (společně s rodiči) přečtou, měly by chápat souvislost mezi prací a získáváním peněz a orientovat se v základních finančních termínech. Malé čtenáře světem financí provází druhák Adam a jeho mladší sestra Adélka, jejich rodiče a formou pohádek také zvířecí rodiny Veverkových a Medvídkových.
Knížka, doprovázena třiceti ilustracemi, přináší víc než rámcovou orientaci ve světě peněz. Děti se z ní dozví i to, proč je hloupé někomu závidět, a že v životě existuje spousta důležitých věcí, které se za žádné peníze koupit nedají. A protože knížky pro tuto věkovou kategorii by vždy měly mít i něco navíc, mohou si děti některé ilustrace samy vybarvit.
V současné době není na českém a slovenském knižním trhu žádná podobná publikace pro tuto věkovou kategorii.

Vydání knížky podpořila i ING Pojišťovna „Nápad Denisy Proškové nás okamžitě nadchnul. O to víc, že na českém trhu podobná knížka překvapivě chybí,“ přibližuje Renata Mrázová, generální ředitelka ING Pojišťovny ČR a SR. Přestože finanční gramotnost je široce medializované téma, ING Pojišťovna se stala první institucí, jež podpořila projekt tohoto typu. Školáci prvního stupně základní školy se při čtení se svými rodiči naučí orientovat v základních finančních termínech a pochopí i souvislosti mezi prací a získáváním peněz. „Naučit děti finanční zodpovědnosti považuji za stejně důležité jako třeba schopnost porozumět psanému textu. Já sama se snažím být k mým dvěma dcerám v tomto ohledu maximálně zodpovědná,“ dodává Renata Mrázová.
   
29.10.2014 - Děti - autor: (red)

Komentáře:

  1. avatar
    [24] Pentlička [*]

    Já jsem kapesné nedostávala, naši mi dali, když jsem si řekla a bylo to na něco smysluplného. Nikdy jsem neutrácela za bonbóny nebo za blbosti. Ale na kofolu s kamarádkami, na kino, na minigolf apod. jsem vždycky měla, stačilo říct, že potřebuju třeba 20,- Kč a dali mi. Já toho ale nikdy nezneužila. Na VŠ jsem měla jako svoje peníze 350,- Kč měsíčně, které jsem dostávala jako prospěchové stýpko.

    Moje děti kapesné dostávaly, aby se naučily hospodařit se svými penězi. Nedávala jsem jim to za zásluhy, za známky nebo za pomoc v domácnosti. Na VŠ už dostávaly určitou částku a z toho si museli platit i tramvajenku a obědy v menze a věci do školy. Pokud chtěly více peněz, musely na brigádu.

    superkarma: 0 29.10.2014, 14:08:25
  2. avatar
    [23] gerda [*]

    Rikina — #21v tomhle s tebou souhlasím. Nikdy jsem se neuměla prát o svoje peníze za práci.

    superkarma: 0 29.10.2014, 12:56:46
  3. avatar
    [22] OlgaMarie [*]

    Já nedostávala nic, moje děti podle potřeby a právě proto vnoučatům přidáváme. (Jen tak pro nic za nic do kasičky.)

    superkarma: 0 29.10.2014, 12:43:21
  4. [21] Rikina [*]

    gerda — #17 Ovšem dítě je potřeba naučit jednak zacházet s penězi, a druhak rozlišovat ty práce, za které se platí, a ty, které se případně dělají doma pro rodinnou jednotku. Sml80 Bez toho ve světě neobstojí, nebo blbě. To jsou pak ti lidi, co si neumějí říct o odpovídající mzdu za svou práci, a dělají klidně za pár šupů, protože přece to dělají pro druhé... což bohužel ani mě doma nenaučili, musela jsem se to pracně učit až v dospělosti, nebát se říct si o prachy, když vím, že moje práce za ně stojí.

    1. na komentář reaguje gerda — #23
    superkarma: 0 29.10.2014, 12:13:00
  5. avatar
    [20] Suzanne [*]

    gerda — #18Sml30 To je fakt Sml22

    superkarma: 0 29.10.2014, 12:04:32
  6. avatar
    [19] Suzanne [*]

    Rikina — #15 Sml30 Strašné dilema Sml22 Já si fakt nevzpomínám, ale myslím, že jsem vždycky dostala peníze, když jsem si řekla. Syn taky Sml22

    superkarma: 0 29.10.2014, 12:03:49
  7. avatar
    [18] gerda [*]

    Suzanne — #16máš pravdu, ale v článku jsou konkrétní peníze, proto tady melu o zásluhovostiSml30

    1. na komentář reaguje Suzanne — #20
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:55:03
  8. avatar
    [17] gerda [*]

    Rikina — #14tak to jsem asi blbě vychovaná. U nás se tohle nikdy nevedlo. Kdo co doma dělal, dělal pro druhé, učila jsem se pro sebe a normální věci se penězi neodměňovalySml80Taky jsem ale na stranu druhou nikdy nikomu nedávala úplatek a životem procházím bez nějakých velkých šrámů.

    1. na komentář reaguje Rikina — #21
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:51:16
  9. avatar
    [16] Suzanne [*]

    gerda — #13 Řekla bych, že každý z nás pracuje pro odměnu. Sml22 Jsou chlapi, kteří udržují pořádek v dílně proto, že je to baví (tedy to nepovažují za práci, odměnou jim je dobrý pocit či pochvala souseda), a jsou tací, kteří žádný pořádek nikde neudržují, dokud jim partnerka neřekne, že uvaří svíčkovou Sml30 Málokterá ženská bude vařit pro rodinu, pokud ji za to nikdo nepochválí, nebo dětem nezasvítí oči nad buchtičkami se šodo. Každý má nějakou odměnu, peníze jsou jen jedna z forem Sml22

    1. na komentář reaguje gerda — #18
    superkarma: 2 29.10.2014, 11:49:05
  10. [15] Rikina [*]

    Suzanne — #11 Já si pamatuju, jaké to bylo dilema. Měla jsem pětikačku na týden. Pytlík bonbonů stál tři koruny, a vstupné do kina pět. Když jsem si v týdnu koupila ty cukrátka, nezbylo mi na nedělní kino. Strašné. To rozhodování, ta zodpovědnost! Sml57

    1. na komentář reaguje Suzanne — #19
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:48:58
  11. [14] Rikina [*]

    gerda — #13 To se probuď - to už dávno neplatí, pokud to vůbec někdy platilo. Sml57 Zadarmo ani kuře nehrabe a za peníze v Praze dům, praví lidová pořekadla. Sml58

    1. na komentář reaguje gerda — #17
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:45:35
  12. avatar
    [13] gerda [*]

    denkas — #7a kdo platí maminku za její práci doma? Kdo platí tátu, že se stará o pořádek v dílně?Sml58 Vždyť jde o samozřejmosti, každý musí pracovat, a bez natažené ruky.

    1. na komentář reaguje Rikina — #14
    2. na komentář reaguje Suzanne — #16
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:23:19
  13. avatar
    [12] denkas [*]

    Suzanne — #11Brácha si kupoval indiány a zvířátka,tenkrát hliněný,uvnitř drátek. A psal si soupis. Už mám 10 indiánů,16 zvířátek,...byl z nás nejmladší. SME se tomu smáli. Já si kromě sladkostí kupovala pohledy,napřed pohádkový,pak zpěváky a herce,no a do kina SME chodili a nějaký blbosti,drobnosti. Myslim,že je lepší dát pravidelnou sumu. Než dávat když si dítě řekne. To pak nemusí přemýšlet,počítat,jen natahuje ruku.

    superkarma: 0 29.10.2014, 11:12:58
  14. avatar
    [11] Suzanne [*]

    Já si to teda moc nepamatuju, ale asi jsem nějaké peníze měla, protože jsem je utrácela v cukrárně naproti škole.

    1. na komentář reaguje denkas — #12
    2. na komentář reaguje Rikina — #15
    superkarma: 0 29.10.2014, 11:01:26
  15. [10] Rikina [*]

    denkas — #9 Sml22 taky jsem pro kapesné - zvlášť nějaký drobný peníz přiměřeně věku na osobní výdaje. Školní věci bych do toho nepočítala, tam je to jasné a přehledně vyúčtovatelné, co se platí ve škole. Aspoň teda mí potomci vždycky donesli potvrzení, že učitelka převzala peníze, kolik a na co.Sml80

    superkarma: 1 29.10.2014, 10:37:26
  16. avatar
    [9] denkas [*]

    Já jako dítě sem kapesný dostávala. Dostávali SME 25 korun a naši se nezajímali co s nima děláme. Ale peníze do školy SME dostali zvlášť. A moje děti to měli stejně. Ty dostávaly 50 korun a hospodařily si s tím jak chtěly. Byly to jejich peníze.

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 0 29.10.2014, 10:24:27
  17. [8] Rikina [*]

    gerda — #6 životní minimum dostane i každý lempl a flákač zcela zadarmo, nepočítám-li vyplnění formuláře. Sml80

    superkarma: 1 29.10.2014, 10:23:36
  18. avatar
    [7] denkas [*]

    gerda — #6No nevím,ale už i malý děti doma pomáhají a hlavně chodí do školy!! Myslím,že si kapesný zaslouží.

    1. na komentář reaguje gerda — #13
    superkarma: 2 29.10.2014, 10:20:08
  19. avatar
    [6] gerda [*]

    polla — #5S poslední větou bych malinko polemizovala - zaměstnavatel pravda nemůže mluvit do toho, zač zaměstnanec peníze vydá. Ale aby je dostal, musí odvést nějakou práci. Děti dostávají kapesné v podstatě za nic.Sml80 Dětská práce neexistuje, i malé děti rychle přijdou na to, jak je fajn mít peníze na útratu jen z toho titulu, že jsou děti svých rodičů.Sml30 Dostat peníze anebo si je vydělat jsou dva protipóly.

    1. na komentář reaguje denkas — #7
    2. na komentář reaguje Rikina — #8
    superkarma: 0 29.10.2014, 10:00:59
  20. avatar
    [5] polla [*]

    Ale peníze na školní potřeby, na stravenky nebo na jízdenku, přece nejsou kapesné. Kapesné jsou podle mě peníze, které dítě dostává pravidelně a může si za mě koupit, co uzná za vhodné ( až na výjimky jako alkohol, drogy, cigarety apod.). A rodič by neměl kritizovat, pokud je dle jeho názoru utratí za hlouposti. Dospělým také zaměstnavatel nemluví do toho, za co utratí výplatu.

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    superkarma: 0 29.10.2014, 08:12:59
  21. avatar
    [4] buldok [*]

    Zatím nedáváme žádné peníze.

    superkarma: 0 29.10.2014, 07:48:39
  22. [3] Rikina [*]

    Nepamatuju se, že bych musela potomkům extra vysvětlovat, co to je výplata a kde se berou peníze v bankomatu. Sml80 Už vůbec nevím, proč bych to neměla dokázat vlastními slovy a proč bych na to potřebovala tu chytrou knihu. Sml57

    superkarma: 3 29.10.2014, 07:29:29
  23. [2] zwiki [*]

    Hlavně se nesmí zapomenout na SRPŠSml30Sml52

    superkarma: 0 29.10.2014, 06:42:32
  24. avatar
    [1] gerda [*]

    rady jsou to pěkné, až hraběcí. Co např., když dítěti kapesné v souladu s nimi poskytnete, ono je za dva dny utratí pro kamarády, a přijde s tím, že nutně potřebuje do školy další??Sml30 Odmítnout se nedá, a pokud si to takhle rodina zavede, může kapesné narůst do astronomických částekSml57Sml52 Šedivá je teorie, zelený strom života.Sml24

    superkarma: 0 29.10.2014, 06:08:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme