O tom, že její dcera má novou známost, věděla a těšila se, až konečně pozná toho, kdo dělá Terezu šťastnou. Ani ve snu by ale Svatavu nenapadlo, že to bude někdo, koho ona osobně zná velmi dobře. Dotyčným, je totiž její bývalý vášnivý milenec Milan. To, že má Tereza poměr právě s ním, zjistila náhodou. Původně si myslela, že přišel opět žadonit, aby se k němu vrátila. Jenže to se spletla.

„Milan je ten muž, který je báječný milenec, ale jako chlap do života za nic nestál. Trvalo mi to asi rok, než jsem na to přišla,“ začíná své vyprávění Svatava. „Poznali jsme se na jednom kongresu. Ihned se mi líbil. Je velmi charismatický a na svůj věk nevypadá. Byla jsem ráda, že jsem konečně poznala někoho zajímavého. Seznámila jsem ho i s dcerou, té se také líbil, přála nám to. Vycházeli spolu skvěle. Když jsme se rozešli, ještě se několikrát Milan vrátil, vždy prosil, abych ho vzala zpět. Pak jsem ho sedm měsíců neviděla, najednou byl opět před dveřmi, s pugétem růží. Myslela jsem, že je to pro mě, ale květiny byly pro dceru. Nechápala jsem. Ve chvíli, kdy do patra vyběhla Tereza a začala cosi koktat, mi to postupně docházelo. Bylo mi hrozně. Oba se snažili mi říci, jak se milují, že chtějí být spolu a já to mám pochopit. Vyhodila jsem je. Dcera se mi neustále snaží promluvit do duše, ale já to zkrátka nedokážu překousnout a divím se, že ona ano. Mě se tedy představa, jak spím s mužem, který byl ještě před pár týdny s matkou, naprosto hnusí. Nejhorší je, že moje holčička chce mé požehnání. Já se ale rozhodně nehodlám stýkat s Milanem a už vůbec ne ve chvíli, kdy bude obletovat mou dceru.“

Čtěte také:

Uložit

Reklama