dasena: Na Ježíška jsem se vždy těšila

dasena: Na Ježíška jsem se vždy těšila

Vždy se těšila… a jak dlouho věřila? To nám sdělí prostřednictvím dalšího ježíšovského příspěvku čtenářka s nickem dasena.

Na Ježíška jsem věřila celkem dlouho, byla jsem naivní a hloupá. Naši mne v tom dlouho nechávali a tak já každý rok dávala dopis Ježískovi za okno, aby to měl včas!!! Naši byli rádi, že nám s bráchou mohou udělat radost a i když neměli moc peněz, vždy šetřili, aby jsme měli rozzářená očíčka to jim dělalo potěšení. Dodnes si pamatuji, jak stávali na banány, mandarinky, oříšky, ale to vše nám dopřáli. Horší bylo, že si nepamatuji, že by si tyto skvosty tehdejších Vánoc vzali, aby také ochutnali. Já jsem však toto postřehla a rozdělala jsem si mandarinku a pak řekla, že už nemůžu, teprve toto nedojené si moje rodiče brávali a mysleli si, že to už mohou sníst. Bylo to pro mne velice emotivní, bolestivé a dlouho na to nezapomenu.

Dostala jsem k Vánocům mrkačku, další rok kočárek, mamka ušila oblečky a já si na mrkačku háčkovala, tehdy jsem ještě šít neuměla.

Byla jsem šťastná, jak „ježíšek“.

Bohužel mou mrkačku mi rozbil brácha, měla sádrovou hlavu a říkala „Máma“, jak se rozbila, bylo vidět do střev panenky a způsob, jak to říká a jak mrká.

Zklamání z rozbité mrkačky bylo veliké, brečela jsem, jak protržená a mamka se na to nemohla dívat.

A tak sháněla mrkačce plastickou operaci:o) a  našla. V takové malé uličce u Staromáku byla opravna panenek a tak jí udělali plastiku, byla zas krásná.

Po delší době, když už jsem byla velká, tak jsem tu panenku darovala, ráda dělám někomu radost a já husa jsem si jí nenechala:( Pak jsem se dozvěděla, že dotyčná maminka jí prodala za pěkný peníz.

No husa zůstane husou.

Na Ježíška jsem věřila snad do 2. třídy a vždy se velmi těšila.

Když jsme dosáhli věku, kdy se snad ani věřit nedá, jsme dostávali praktické dárky.

Smůlu jsem měla, že mám svátek před Vánoci a tak sem dostala jednou samet na šaty, které pak mamka ušila.

Prý to máš k svátku i k Ježíšku, ale to už jsem byla ráda i za praktické dárky.

My, jako děti jsme spořili do kasičky a rodičům kupovaly také praktické dárky, taťka poradil, co mám koupit mamce a mamka, co mám koupit taťkovi.

Dnes už jsou děti velké a tak přímo na Vánoce jsme sami dva s manželem, ale užíváme si to na další svátky Vánoční, kdy přijdou děti s přítelkyněmi a dárky jim dávám domů, aby si to rozbalili s přítelkyněmi.

Jinak na Vánoce to nepřeháníme ani s jídlem, kapr, salát se jí dva dny as třetí den uvařím a nikdo to nechce, tak to zbývá na další dny.

Milé ženy a milá redakce, přeji Vám příjemné Vánoce, klidné a veselé a hlavně, abyste byli zdraví a spokojení.

Upozornění!!!! Nikomu nedávejte vzpomínky z dětství někomu jinému, snad jen vnukům, nebo vnučkám

Krásné Vánoce Vám přeje
dasena

^{Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven}

____________________

^{Ne, ne, ne nedáme. Já mám na skříni panenku z dětství dodnes. Manžel ji jen občas otočí hlavičku ke stěně :)
Děkuji, že jste napsala a i Vám krásné a pohodové Vánoce, a ještě předtím klidný advent.
Saša}

Téma dnešního dne: Kdy jste přestaly věřit na Ježíška

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměníme pěkným dárkem: dámskou koženou peněženkou Oriano od od partnera dnešního tématu, internetového nákupního portálu www.zoot.cz. a tabulkou kvalitní, hořké čokolády Merci.

Ať už na Ježíška věříte nebo nevěříte, tady ho najdete. :)

Nezapomeňte na Žena-in nákupní kolekci, kterou pro nás připravuje www.zoot.cz
Podívejte se, co jsme pro vás připravili:
http://www.zoot.cz/kolekce/1695/zena-in/888/zena-in