Reklama

Čtenářka Pajda nám poslala příspěvek, který se dnešního tématu dotýká sice jen okrajově, ale asi v průběhu čtení zažijete mnoho zajímavých pocitů. Já se bavil. Díky Pajdo!

Aby to nevypadalo, že dnešní téma jenom omezím na kritiku redakčního článku, tak se taky přidám se zážitkem, při kterém mě málem trefil šlak.

Jakožto žena, vyznávající tradice, jsem hrdou majitelkou úžasně nepraktického stvoření, nazývaného „manžel“. Vlastnictví takového objektu s sebou nese povinnost se o něj starat a občas vyřešit i nějaký ten nečekaný úkol, před který mě dotyčný postaví.

Jako například:“Náš obchodní partner s manželkou přijedou v šest odpoledne na společenský večírek, jo a asi taky oba šéfové a jeden ředitel, ale to nevím jistě. A jsou to Němci, tak se musíme trošku vytáhnout. Jo a půjdeme taky do sklepa, tak by to chtělo kromě večeře taky nějakou mísu s sebou...Prostě něco připrav.“ Telefonát ve dvě odpoledne prostě k nezaplacení.

Takže shrnuto: přijde k nám blíže neurčený počet prominentních osobností, které budou chtít „typicky českou kuchyni“ a k tomu nějakou, nejlépe sýrovou mísu. Úžasné...a to ani nejsem v práci, ale na školení. „Tak tebe, chlapče, budu fakt milovat“ řekla jsem si v duchu, zatnula zuby a vyrazila na nákupy. V italské prodejně sýry a šunku na mísu (doplnit domácím ovocem a vajíčky), v masně bůček, kotletky a panenku...a něco dalšího...jo a pronajmout čínského kuliho, aby to donesl domů, protože jsem jako vždycky bez auta.

A doma pěkně maso naložit do olivového oleje, okořenit každé jinak, donést zeleninu, očistit kozí rohy...nachystat těsto na tmavý chleba (to naštěstí zvládne pekárna), zaúkolovat kamarádku, aby upekla světlý chleba, rozehřát troubu...uděláme sedlácké prkno (kombinace různých pečených mas, ostré a sladkokyselé zeleninky domácí produkce a dva druhy domácího chleba) a co, proboha, s tou Gertrudou? Viděla jsem ji jen na fotkách, je hodně štíhlá, takže asi bude jíst hlavně zeleninu...a aby mi tam hryzala jenom tu naloženou, to by nešlo...sakra...u nás v obchodě mají leda tak ovadlé brambory...salát jsem si nedovezla...auto si někde válí gumy, místo aby čekalo doma v pozoru...héééle: žampiony! Sice takové velké, ale přece jen použitelné.

Takže: oloupat žampiony a co dál? Doma už je jen kousek anglické...tak do každého kloboučku kousíček másla, kousíček anglické a špičičku tymiánové větvičky. A přidat na plech k masu...tak, zbývá už jen naaranžovat mísy, všechno pouklízet, poumývat...studenou mísu do lednice, teplou do trouby do tepla, a je to všechno. Hosté přijdou do naprosto čisté kuchyně, ve které není ani žádné nádobí (zlatá myčka) a můžou zírat.

Tak, povinné zahájení, omluva, že mám angínu a nezúčastním se hostiny (musím ještě přepsat nějaké termínované zprávy), vyndání mís...a problém. Gertruda totiž nejí tučné maso a nerada zeleninu. Kuře se k tomuhle nehodí, maso vyjde pikantní a kuře pak není dobré, takže jsem je vůbec nepekla. Co teď? Načít sýrovou mísu a doufat, že ve sklepě nebudou mít hlad?

Najednou slyším nadšené: „Das ist speck!!!!“ a je vyřešeno. Všech 20 žampionů padá do Gertrudy, která si pochvaluje, že tak dobře si nepochutnala za celou služební cestu, a to, prosím, jedli v nejlepších restauracích.

Tiše přemýšlím, proč jí slaninu, když nejí tučné a vrtím hlavou...ale pochválená jsem byla.

Pajda
Text nebyl redakčně upraven


Jaké jídlo vaříte nejčastěji?

  • Proč?
  • Co po vás vaši jedlíci nejčastěji vyžadují a plníte jejich přání?
  • Kdo vás to jídlo naučil?
  • Podělte se o recepty…
  • Příběhy…
  • Fotky…
  • I videa…

vše směřujte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

a jedna z vás získá zcela novou kuchařku Zdeňka Pohlreicha: VEJCE NEBO SLEPICE - 80 šťavnatých receptů z drůbeže a pernaté zvěřiny.

polraich.jpg