Je možné, aby se Darwinova teorie a model dänikenovský vzájemně nevylučovaly? Možná je pravda kdesi uprostřed. Současný výzkum vesmíru námi samotnými i cesty, kudy se v této souvislosti ubírají naše myšlení i plány, mohou cosi říkat o naší hluboké minulosti a kořenech.

Podívejte se napřed na video. Uvidíte obrazy staré i několik století.

Copak to tam je?

  • Jak mohl dobový malíř u obrazu Krista namalovat létající stroj?
  • Kdo jsou bohové, kteří se vznášejí nad městem?
  • Z čeho, z jakého kořene vlastně vyrostly všechny mytologie a víra v bohy, obdařené nadlidskými schopnostmi i možností zničit lidstvo jedním sežehnutím, nebo naopak „poskytnout“ lidem moudrost či je něčemu naučit?

Odpovědi si můžeme dát my sami pohledem do současnosti.

Zamyslete se teď. To jsou zprávy z poslední doby: Žádné sci-fi!

ufo

  • ...Vědci po dobu pěti let studovali celkem 166 hvězd podobných Slunci. Zjistili, že každá čtvrtá má kolem sebe malé skalnaté planetky podobné Zemi. Mnoho z nich pravděpodobně obsahuje zóny, kde není ani příliš horko, ani příliš zima, což umožňuje existenci tekuté vody a tedy i života.

V celém vesmíru jsou to  podle studie bilióny planet schopných podpory života ve vesmíru.

Na každých sto hvězd podobných Slunci připadá asi 23 planet podobných Zemi. Jednu takovou vědci odtajnili minulý měsíc - je asi trojnásobně větší než naše planeta a obíhá kolem hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Vah, které je vzdálené asi 20 světelných let. Zdá se, že má vlastní atmosféru, gravitaci podobnou té naší a na povrchu má možná tekoucí vodu.
Celý článek najdete TADY.

Ambiciózní projekt nazvaný The Hundred Years Starship hodlají uskutečnit odborníci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA. V rámci mise se chystají vyslat kosmonauta na Mars, který by měl spočinout na planetě, kde doposud nestanula lidská noha. Vědci Dirk Schulze-Makuch a Paul Davies říkají, že by si dokázali představit vyslání čtyř prvních kosmonautů – dobrovolníků, kteří by trvale osídlili Mars. Ze země by jim byly posílány pravidelné zásilky potravinových zásob i technického zajištění.
Celý článek TADY.

Zkuste si představit něco jako tohle:

Právě jsme objevili planetu s tekoucí vodou, parádní atmosférou i veškerými podmínkami pro život. I pro náš život. Na planetě jsou základy života. Nějaká podivná zvířata a tvorové.

Co uděláme, když už teď plánujeme vysadit lidi na Marsu a nechat je ho obydlet?

Co uděláme, když modifikovat rostliny i živočichy pomocí pozměnění DNA už umíme dneska?

I vyšleme dost pravděpodobně tým vědců, kteří se zde někde na odlehlé pláni s dostupností vody a potřebných věcí utáboří, vystaví tady nějaká obydlí a nutné laboratoře a budou chvíli pozorovat.

Později k nim přibudou další zástupci našeho druhu. Budou si vesele fungovat a občas se setkají s „místními“, podstatně primitivnějšími obyvateli. Jsou velcí a ohrožují naše vědce.

Naproti tomu ti menší, s těmi by se koexistovat dalo v pohodě. I zařídíme, aby se „naše“ nová planeta v rámci naší bezpečnosti stala obyvatelnější.

Prostředky k vyhubení nebezpečných tvorů rozhodně máme.

Nechali jsme si ty, o kterých jsme už zjistili, že vlastní určitý druh intelektu. Už nás znají. Vcelku se nás bojí. Nechceme jim ublížit, jen pomoct, a hlavně míníme svou DNA, svůj druh naučit žít i jinde.

Naše planeta je už poněkud zdevastovaná, lehce vycucnutá, my se na ni pomalu nevejdeme a hlavně, tohle je opravdová věda, pokrok, výzkum…

Vlastními vzorky DNA modifikujeme stávající obyvatele. Urychlíme tím značně jejich vývoj. Mnozí z nás logicky občas popostrčí tyto naše „děti“ trochu kupředu.

Mají nás za bohy. Proč ne?

Dost jsme je popohnali ve vývoji. Jsou skoro jako my, co do vzhledu. Možná jsou i trochu hezčí.

Fakt, že šlo o různé druhy, způsobil, že někteří se „vybarvili“ do tmava, jiní do světla. Nevyvíjí se současně. Zřejmě je to reakcí jejich mateřské výbavy na tu naší, což není u všech stejné.

Je čas odejít. Mise splněna.

Znají nás, ale již si nepamatují. Jejich pověsti a báje... roztomilé...

Vyvíjí se po svém, ale je potřeba je kontrolovat a občas zasáhnout.

Dnes nám říkají UFO. Je to úsměvné. Na naše vlastní dílo je vskutku zatím pěkný pohled.

Až budou opravdu „dospělí“, zkusíme jim všechno povědět. Ještě ale musí mnohé pochopit.

Nakonec, my jsme přece nebyli jiní…

Reklama