Bulvár

Dante Alighieri: vyhlásila válku strachu

Čtenářka Dante Alighieri přišla na to, že její celý život je provázená strachem. Strachem z toho, co bude, z toho, co si o ní lidi myslí, co si o ní budou myslet. A začala s tím bojovat.

Už od dětství mě svazuje více vnitřních limitů. Všechny jsou založené na tom, že když se chystám něco udělat nebo říct, domýšlím následky. Když dojdu k tomu, že si činem nebo slovem způsobím komplikace nebo si nedokážu domyslet, jakou reakci moje akce vyvolá, jdu od toho a neudělám radši nic. Vlastně je v tom jediný původce a to je STRACH. Před pár dny jsem mu vyhlásila válku. Rozhodla jsem se, že budu co nejvíce využívat příležitostí k tomu udělat něco odvážného, budu překonávat svůj strach a když třeba dojde k situaci, kdy bych se rozhodla spíš mlčet, tak zkusím nemlčet. Včera jsem se projevila v jedné diskuzi, což bych před týdnem asi neudělala. Ale včera jsem se rozhodla, že zkusím čelit reakcím. Zatím tam žádná reakce autora není, ale bude, on vždycky odepisuje. Taky se víc koukám po chlapech a zjišťuju, že mi též nic neudělá, když opětuju úsměv. Vlastně udělá – moje sebevědomí roste do výšin.

Problém, který je spjat s tím mým strachem: nejsem schopná téměř nikam chodit sama a to mě hodně omezuje. Chci chodit na večeře, výlety, dovolené, ale ne vždy je po ruce někdo, kdo by mě doprovodil. Takže nikam nejdu. Vadí mi, že jsem v tomto stále závislá na partnerovi, kamarádkách... Chci se třeba zítra rozhodnout, že si zaplatím jednodenní pobyt v lázních a vyjet. Ale copak můžu? Nemůžu, protože bych tam musela jet sama. Můj partner je neakční, nespontánní, „neví, co bude“ a „uvidíme“ a kamarádky „když já nevím“. Moje meta je jasná: chci jednou dosáhnout toho, že sama vyrazím na dovolenou, aspoň na jednu noc. Kdybych dokázala vyrazit na více dní, o to lépe. Vždyť v čem se liší jet sama na nákupy a jet sama na výlet? Na nákupy klidně chodím sama a vůbec mi to nepřijde divné. Přitom po krámě se pohybuju úplně stejně osamělá jako bych se pohybovala např. po nějakém městě. Předevčírem jsem sama chodila po našem městě, fotila jsem a uvědomila jsem si, že vypadám jako osamělá turistka. A ukousnul mě někdo? Ne. Tak proč se pořád bojím dělat něco sama? Tohle je opravdu blbé omezení a ne, já nehodlám až do smrti sedět na zadku jen proto, že nikdo není schopen zvednout zadek svůj a jet se mnou.

A další problém, kde původcem je strach, je ten, že já docela hodně řeším, co si o mně lidi myslí. Řeším to víc, než je mi milé. Takže i tady je můj cíl jasný: chci dosáhnout okamžiku, kdy mi bude jedno, co si o mně lidi myslí a kdy si přestanu domýšlet, co si o mně asi tak pomysleli nebo pomyslí. Tohle mi hodně nabourává sebevědomí, takže i tato bitva musela začít. Docela se mi daří. Pomáhá mi myslet na to, že je normální, když mají lidi jiný názor a hlavně je tu ještě jedna velká pravda: lidi jsou sebestřední a řeší hlavně sebe, ne mě. Nebo jsou stejní jako já a mají plnou hlavu toho, co si o nich myslím já. :)

Dalo by se mluvit ještě dlouho, ale tenhle nástin snad stačí.

Dante Alighieri


Děkuji vám, Dante Alighieri, za váš pravdivý mail. Opravdu velmi vám rozumím. Když jsem měl být poprvé na televizní obrazovce v hlavních zprávách se svou reportáží, byl ze mě uzlíček nervů. Říkal jsem si: „Teď celý národ uvidí, jak jsem ošklivý, jak jsem to udělal špatně.“ A když mi lidé zavolali a řekli, že to bylo dobré, když mne lidé začali oslovovat v trolejbusu a chválit a svěřovat se mi se svými problémy, mé sebevědomí rostlo do výšin.

Pak se mi na chvíli sebevědomí vymklo z rukou a choval se jako pitomec, než jsem dostal pořádnou facku a vrátil se zase na zem. A od té doby vím, že sebevědomí a strach, který popisujete, by měly být v rovnováze. Možná lehce nakloněné na stranu sebevědomí, neb mírné sobectví není na škodu. Ale oba extrémy jsou špatné.


Dnešním tématem dne jsou naše vnitřní limity. To, co nám zabránilo, nebo brání stát se úspěšnými, šťastnými a spokojenými. Dokážete to pojmenovat? Najdete odvahu nahlédnout na sebe s odstupem?

Mám na mysli i limity získané výchovou? Jste schopná sama jít do restaurace, do kina, na výstavu, na plovárnu, na koncert, do hor, do společnosti? Proč ne?

Jsem si vědom, že vás žádám o pohled do vašeho nitra. A proto slibuji, že pokud mne o to požádáte, tak nezveřejním váš nick a e-mail po zveřejnění smažu tak, aby jej nikdy nikdo nedohledal.

Jsem zvědavý na to, co vás podle vašeho mínění nejvíc vnitřně omezuje. Co vám brání, nebo zabránilo v tom si splnit svůj životní sen.

redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvek ode mne získá parfém nebo toaletní vodu do 1 500 Kč dle vlastního výběru!

   
29.06.2011 - Příběhy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. [26] Roland [*]

    Pentlička — #22 Jsme na tom stejně, hlavně s tím orientačním smyslem. Ale strach (obavy) mám taky pořád. Jak se říká, já už stahuji ty kalhoty před brodem a závidím lidem, kteří nic tzv neřeší.

    superkarma: 0 08.07.2011, 09:31:13
  2. avatar
    [25] peetrax [*]

    Já jsem byla dlouho "singl" a naučila jsem se (i přes počáteční rozpaky a "jak to bude vypadat, když budu chodit po Vídni/Praze... sama") podnikat věci sama, byla to vítaná změna a taky co bych z toho života jinak měla, že. Sml57 Vždycky jsem to pojala tak, že ten den byl pro mě za odměnu, předem jsem si naplánovala trasu, dala jsem si na tom záležet... vyvalila se třeba za okno do Slavie a čuměla na Národní divadlo, pak jsem šla do obchodu s korálky atd. - prostě jsem si to maximálně užívala. Sml16 Přeju ti, ať tyhle strachy překonáš a věřím, že jsi na dobré cestě - už jen tím, že sis to dokázala pojmenovat. Sml67

    superkarma: 0 29.06.2011, 22:02:06
  3. avatar
    [24] Dante Alighieri [*]

    monkee — #23 No, zepsuju, ale pak jsem z toho nedorozumění ještě dlouho uvnitř špatná.

    Chození po městě tedy budu i nadále trénovat po ČB. Sml30

    Anai — #21 Všichni jsou ve dvou, protože se stejně jako my bojí jít někam sami. Sml30

    superkarma: 0 29.06.2011, 21:39:51
  4. avatar
    [23] monkee [*]

    Dantíku, copak ty nevíš, že o kom se nedrbe, ten ani nežije?Sml57Sml57Sml57

    A jestli chceš chodit po cizím městě, tak choď za sebe, ne za paní na služební cestě. Budeš mít daleko víc času se zastavit právě tam, kde se zastavit chceš. A samotná turistka s foťákem už taky není žádná bílá vrána, sama jsem toho důkazemSml58 Tréninkově začni třeba v ZOO, ale i v ČB se můžeš tvářit, jako bys tam právě teď zavítala poprvéSml30

    A když se projevíš naplno a někdo tě zepsuje? Zepsuj ho taky, máš úplně stejný právaSml24

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #24
    superkarma: 0 29.06.2011, 19:39:47
  5. avatar
    [22] Pentlička [*]

    Já jakožto padesátnice jsem už pro chlapy neviditelná, takže mě nikdo nebalí a můžu si být sama kde chci a kdy chci. Taky už v mém věku je mi hodně jedno, co si o mně kdo myslí. zjistila jsem totiž, že většina lidí si nemyslí vůbec nic, přejede mě očima a za setinu vteřiny na mě zapomene.

    Já nejezdím sama na dovolenou taky ze strachu, ale bojím se, že se někde sama ztratím. Bohužel nemám vůbec orientační smysl a snadno zpanikařím a zmatkuju.

    A taky nemám to, že když už se do něčeho pustím, strach mě přejde. U mě se strach spíš zvětšuje. Měla jsem to tak i u zkoušek, když jsem se bála, bála jsem se celou zkoušku, breptala a koktala a zmatkovala. Po státnicích jsem v době, kdy už jsem věděla, že jsem je udělala a jela domů, byla stále ještě totálně sevřená strachem a vůbec mi nepomáhalo když jsem se přesvědčovala, že už se nemám čeho bát. To mi hrozně vadí a nevím, jak se takového strachu mám zbavit.

    1. na komentář reaguje Roland — #26
    superkarma: 0 29.06.2011, 15:50:07
  6. [21] Anai [*]

    Docela mě příspěvek donutil se zamyslet, asi se mnou taky nebude všechno úplně ok, protože já sice klidně někam sednu, jedu či chodím sama.... ale kromě nákupů, kde by mi každý jen překážel, z toho prostě nemám radost. Sama jít na procházku, na oběd do restaurace - to mi přijde smutný. Jistě, že jsem občas vyjela na kole, ale když všichni jsou ve dvou... dokážu akorát jít do posilovny, to mi přijde normální, ale taky radši s kamarádkou, protože za odměnu si dáváme dvojku vína a tu si určitě dám radši když sama, tak doma. Sml16

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #24
    superkarma: 0 29.06.2011, 15:42:52
  7. avatar
    [20] malvina [*]

    jít  do restaurace, nebo kavárny  sama  je pro mě  naprostou samozřejmostí. Docela   to  vyhledám a  lebedím si , když mně  nikdo  neotravuje, mohu si sama  v klidu  vypít kávu, nikdo mě neúkoluje,,,,,,,   a podobně. Překonej sama  sebe a neboj se  , je to  paráda.

    superkarma: 0 29.06.2011, 15:25:10
  8. avatar
    [19] Dante Alighieri [*]

    mandzarik — #16 Ne nadarmo se řiká, že když se něčeho bojíš, tak si na to šáhni. Sml22

    superkarma: 0 29.06.2011, 15:21:11
  9. avatar
    [18] Dante Alighieri [*]

    enka1 — #17 Tenhle strach nepotřu nikdy. To by se musel stát zázrak. Sml30

    superkarma: 0 29.06.2011, 15:16:22
  10. avatar
    [17] enka1 [*]

    Dante Alighieri — #14 Tak vzpomínám na toho zubařeSml58

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #18
    superkarma: 0 29.06.2011, 14:42:40
  11. avatar
    [16] mandzarik [*]

    Dante Alighieri — #14 a to je přesně ono. ten přerod původního strachu do akce samotné. strach a fantazie, co se stane, jsi přesunula a přeměnila v aktivitu.

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #19
    superkarma: 0 29.06.2011, 14:34:30
  12. avatar
    [15] Dante Alighieri [*]

    knihovna — #12 oprava... nepůjde to JINAK.

    superkarma: 0 29.06.2011, 14:31:55
  13. avatar
    [14] Dante Alighieri [*]

    knihovna — #12 Sml59 To je dobře, že ses odvážila jet sama. Ale nepůjde to nijak, když s těma chlapama není domluva. Ať si dřepí na zadku, když je to baví. Sml45

    mandzarik — #13 Nejhorší je, že se bojim něčeho, co vzniklo v mojí fantazii. Jsou to jen představy, co se stane. O to je to hloupější. A je fakt, že když se do něčeho pustím, strach se rozplyne. Zkoušek, doktora a všeho možnýho se bojím jen předem.

    1. na komentář reaguje mandzarik — #16
    2. na komentář reaguje enka1 — #17
    superkarma: 0 29.06.2011, 14:31:17
  14. avatar
    [13] mandzarik [*]

    Dante Alighieri — #11 Tady je dobrý se naučit říct jednoznačně - NE. Stop. A k tomu strachu - jedna psychologická teorie říká, že strach je vlastně jen forma energie. Obava z toho, co je teď a co bude následovat. Ten prostor mezi tím. Vlastně jakási tréma před představením. Jakmile přejdeš do fáze "představení," tedy té následné, strach se transformuje do energie, kterou do realizace vložíš. Vlastně jakýsi motor. Jen to překlopit a začít.

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #14
    superkarma: 1 29.06.2011, 14:15:35
  15. [12] knihovna [*]

    Vím o čem, Dante, mluvíte. Můj muž taky nikam moc nechce jezdit. Před 2 roky jsem začala jezdit bez něj. 2x s kamarádkou a letos úplně sama do Řecka se cvičením, kde jsem znala akorát cvičitelku. Na pokoj mi přidělili cizí ženskou jako v lázních a taky to šlo. Po Řecku jsem toužila delší dobu a splnila jsem si to. Takže do toho! Jinak prachsprostej strach mě taky dost omezuje, ale bojuju taky. Měla jsem tendenci kvůli strachu i omezovat děti. Už si na to dávám bacha!

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #14
    2. na komentář reaguje Dante Alighieri — #15
    superkarma: 0 29.06.2011, 14:14:07
  16. avatar
    [11] Dante Alighieri [*]

    enka1 — #8 ToraToraTora — #10 Jo, takhle to je. Já to vím, ale opět bylo třeba to pojmenovat. Díky. Sml67  Nejvíc se opravdu bojim toho, že se se mnou někdo bude chtít dávat do řeči. Nebo že mě bude dokonce balit. Sml18 Takhle mi zkazil dovo na Krétě jeden barman, pořád za mnou lez a kdybych s sebou neměla holky, asi bych ani nemohla vylézt z hotelu. Ale příště už bych si možná poradila. Je třeba dopředu hlásit: neumim anglicky, německy, ne, ani česky.

    1. na komentář reaguje mandzarik — #13
    superkarma: 0 29.06.2011, 13:18:38
  17. avatar
    [10] ToraToraTora [*]

    enka1 — #8 To je ale zajímavá poznámka. On není strach jít sama, ale strach z reakce lidí nebo že si to neužiju, nebo že mne osloví někdo cizí protože jsem sama.....s tím se pak lépe bojuje, když se strach pojmenuje lépe

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #11
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:54:48
  18. avatar
    [9] ToraToraTora [*]

    Dante Alighieri — #7 Aha, asi to chtělo čas, uzrálo to, takže máš šanci sklízet. To je dobrá cesta.

    superkarma: 0 29.06.2011, 12:53:47
  19. avatar
    [8] enka1 [*]

    Sml16Třeba je to tím, že se nebojíš jet nebo jít někam sama,možná máš strach z toho "co řeknou lidi", že tam sama jsiSml80. Tož vezmi zbroj, štít a halapartnu a hurá do boje!

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #10
    2. na komentář reaguje Dante Alighieri — #11
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:52:44
  20. avatar
    [7] Dante Alighieri [*]

    ToraToraTora — #6 Já to řeším už delší dobu. Co jsem s Alighierákem, tak řeším, že budu msuet někam jezdit sama, ale strach mi to nedovoluje. Už dlouho mi vadí, že se nedokážu někde projevit naplno tak, jak chci a pokud to udělám, tak mě někdo sepsuje. A teprve před těmi pár dny jsem si to pojmenovala a řekla si, že to je problém, kterej je na čase řešit. Už dlouho si říkám "strach je prachsprostej omezovač", ale teprve teď jsem se zamyslela a řekla si "AHA, STRACH JE PRACHSPROSTEJ OMEZOVAČ!!". Jakoby ta věta z pouhýho konstatování přešla do tvrdý reality.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #9
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:44:49
  21. avatar
    [6] ToraToraTora [*]

    Dante Alighieri — #5 Hele na to dej, mě se tohle také stává, že najednou zakopávám o pořád ta stejná témata a najednou jsou na pořadu dne, akorát mám na to přípravku. To je hlas, který se vyplatí poslouchat. A proč jsi to začala řešit před pár dny? To kvůli té knížce?

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #7
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:33:11
  22. avatar
    [5] Dante Alighieri [*]

    ToraToraTora — #4 Je to asi takový potvrzení, že se tim mám opravdu zabývat. Sml16 Vůbec bych se nedivila, kdybych teď o tohle téma v různých podobách zakopávala pořád. Tohle totiž není první "zakopnutí". Jedna známá se mi zmínila, že si koupila knihu zvanou Beze strachu (aniž bych se jí na cokoli ptala) a šup, už jí mám doma. Vesmír ví, co chci řešit. Sml30

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #6
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:28:39
  23. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Dante Alighieri — #2 To je znamení Sml16 Třeba ti pomůže i nějaký příběh z dnešního vydání

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #5
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:20:29
  24. avatar
    [3] Dante Alighieri [*]

    A víte Radku, že zrovna já nevidím nepřekonatelný problém v tom, že bych si stoupla před kameru? Určitě bych taky měla trému, ale tam bych nebyla jako Dante, ale jako redaktorka, co dělá svou práci. Ale zase bych vůbec nechtěla být redaktorka, takže stoupnutí před kameru stejně nehrozí. Sml30

    Teď mě tak napadlo, že kdybych měla někam cestovat sama v rámci zaměstnání, narozdíl od cestování v rámci volnýho času bych s tím problém neměla. Zajímavé... Asi někam vyrazím, budu tam chodit v kostýmku a vydávat se za pracovníka na služební cestě. Sml30

    superkarma: 0 29.06.2011, 12:19:00
  25. avatar
    [2] Dante Alighieri [*]

    ToraToraTora — #1 Určitá dávka asi jo, ale cítím, že se omezuju až moc. Zatím považuju za velkou výhru, že jsem ty svoje problémy vůbec dokázala pojmenovat. Teprve teď, před týdnem. To je základ úspěchu, protože vím, proti čemu bojovat. A náhoda tomu dala, že rovnou je o tom i téma na ž-in. Sml30

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #4
    superkarma: 0 29.06.2011, 12:11:30
  26. avatar
    [1] ToraToraTora [*]

    Dante neboj, určitá dávka strachu z reakcí okolí k tvému věku patří, ale štěstí je na tvé straně. Rozhodla jsi se s tím něco dělat a to svědči o odvaze a zdravém rozumu. Navíc máš kupu času na tom zamakat Sml67

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #2
    superkarma: 0 29.06.2011, 11:13:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme