Zdravím ženy-in!
Už i já mám svůj odchod z domova za sebou. Trval mi dva roky. Přesně před dvěma lety jsem totiž poznala svého přítele z Českých Budějovic a začala k němu jezdit z Prahy na víkendy. Kdykoli jsem měla nějaké větší volno, taky jsem razila do ČB.
Když jsem tam poprvé byla celý měsíc v kuse, už mi to přišlo divné a kolikrát jsem po večerech brečela, že se mi stýská po rodičích a našich kočičkách. Jednou jsem přijela domů, vyzvedla jsem si na hruď kocourka Teríska a po tváři se mi řinuly slzy. Ani teď od toho nemám daleko, prostě se mi po nich strašně stýská. :´( V červnu 2009 jsem definitivně dokončila školu a počala střídat pobyt v Praze a ČB po týdnu či dvou. Tak to fungovalo 9 měsíců (protože jsem nemohla najít práci) a maximálně mi to vyhovovalo. Potom jsem si našla práci a od května jsem trvale ukotvena v ČB. Kéž bych měla práci, která by vyžadovala být např. dva týdny v ČB a týden v Praze. Můj odchod z domova byl tedy pozvolný, ale přesto pořád bolestný. Já jsem ještě maminčina... Domů jezdím jednou za dva týdny. Málo málo... Kdyby to nebylo od domu k domu 170 km, budu tam navezená častěji.

Dante Alighieri

P.S: Na fotce Terísek.

Kočka

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Až se mi z toho udělalo smutno!


A jaký byl ten váš odchod z domova. Rodiče plakali, vy jste se radovali? Nebo naopak?

Pište, dnešní téma je váš odchod z domova...

  • Kdy jste odešli z domova?
  • Měli jste dojem, že už je čas opustit rodné hnízdo a začít samostatně?
  • Byl váš odchod provázen spory s rodiči?
  • Vyhodili vás?
  • Vrátili jste se na nějaký čas zpátky?
  • Jak váš odchod nesli rodiče?
  • Pokud byste měli tu možnost, změnili byste něco na vašem odchodu z domova?
  • Máte strach z toho, až vás opustí vaše děti?

Pište na redakce@zena-in.cz

Předmět: Odchod

Jeden z vašich příspěvků odměním hezkou sadou dekorativní kosmetiky, která obsahuje řasenku, make-up, lesk na rty a dva laky na nehty.

oschody

Reklama