Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš… Moudro, které všichni známe, ale kolik se v něm ve skutečnosti skrývá pravdy, to lze jen těžko říci. Najdou se totiž tací, kteří do téže vody vstoupí dvakrát a nebojí se klidně i napotřetí či napočtvrté - a klidně do ní skočí šipku přímo s rozběhem.

Příkladem je i Daniela, žena, jež žije v sedmiletém vztahu, který není zrovna idylický. Svého přítele ale natolik miluje, že si bez něj nedokáže svůj život představit. „S Ondrou jsem se seznámila na oslavě kamarádových narozenin a již od prvního dne jsem věděla, že je to ON, chlap mého života. Taky by se to tak dalo říct i nyní, jenže bohužel v našem soužití je jedno velké ALE. Já ho moc miluju a myslím si, že on mě taky, jenže bohužel nejsme schopni spolu normálně fungovat. Neustále se rozcházíme a zase se k sobě vracíme…“ začíná popisovat svůj vztah Daniela, která podle vlastních slov ve vztahu spíše trpí.

„Je pro mě absolutně nepředstavitelné, že bych měla od Ondry odejít, najít si někoho jiného, někoho, kdo by mi měl být blízký a hlavně, koho bych měla milovat minimálně stejně jako svého nynějšího přítele,“ vyslovuje své pocity nahlas. „První naše krize přišla asi po roce a půl, přesně si už nepamatuju, kvůli čemu to bylo, vím, že jsem na pár dní odešla k našim a zase se vrátila. Druhá krize přišla cca po dalším roce, tehdy šlo o nevěru, ale ač to bylo bolestivé a já jsem odešla, tak jsem se zase po několika dnech vrátila. Takto to jde celý náš vztah. Nechci, aby to vypadalo, že je Ondra kurevník, hajzl nebo tak něco, protože i já mám podíl na rozchodu. Vždy je chainto ta samá písnička, máme kvůli něčemu problém, který vyústí v rozchod, můj odchod a opětovný návrat, jsem jako bumerang. Letos se již jednalo o pátý comeback, důvodem posledního rozchodu bylo hledání nového bydlení. Já chci baráček, ale on chce být v bytě.“

„Vím, že všichni mají problémy, vždy mi to i někdo nezapomene vpálit, jako bych to asi nevěděla,“ kroutí hlavou Daniela. „Nevím, v čem je problém, ale prostě spolu nemůžeme fungovat jako dva normální lidi, kteří se milují. Už jsme došli tak daleko, že nám naši přátelé říkají, ať už se na to vykašleme a jdeme od sebe, ale já nemůžu, Ondra očividně taky ne. Vždy, když se rozejdeme, mi poté vyznává nehynoucí lásku, posílá květiny, dělá romantická gesta a říká, jak je rád, že jsem se vrátila. Vím, že jsem okolí asi pro smích, já osobně se sama sobě taky směju, ale nedokážu ho opustit, vždyť co bych bez něj dělala? Pokaždé si říkám, že třeba jen neumíme vyřešit určité problémy a potřebujeme být chvilku bez sebe.“

A jak vidí Daniela jejich „vztah“ do budoucna? Jak to bude dále, absolutně netuším, ale už je to něco přes rok, co můj prsteníček zdobí nádherný briliantový prstýnek a letos v létě bychom se chtěli vzít. O tom, že bych si nechtěla Ondru vzít za muže, ani neuvažuju, naopak hrozně se těším, až budeme manželé, ale děsí mě, jak bychom fungovali dále, kdybychom měli děti atd.“

Daniela i prozradila, jaký je Ondřejův názor na danou situaci. „Vždy, když se zase vrátím domů, začne se hrozně smát, což mě neskutečně vytáčí, ale on mi jen řekne, jestli to nebylo zbytečné, že mě miluje, že jsem jeho. Když jsem se ho ptala, jestli mu nepřijdeme divní a jestli náš vztah má smysl, tak se jen pousměje, pohladí mě po tváři a řekne, ať to tolik neřeším. Přitom mi sám několikrát řekl, že by bylo lepší, kdybychom se rozešli. Jenže ve finále jeden bez druhého nemůžeme být, v tom máme jasno.“

Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život... ale poté trvá celý život, než na tu osobu zapomene.
Honoré De Balzac

Obdobnou situaci jako Ondra s Danielou jistě řeší mnohem více párů, rozchody a opětovné návraty jsou u některých již takovým malým rituálem, ale mají slepované vztahy vůbec šanci na happy end? Měli bychom se opravdu řídit heslem jednou a dost, nebo se pro jistotu spálit několikrát, abychom si to už pamatovali a nelitovali, že jsme to třeba nezkusili?

Karel Chába, vztahový kouč, k tomu říká:
fd „Slepovat vztah popáté nemá smysl, pokud se ti dva nezamyslí nad tím, proč jim to už čtyřikrát nevyšlo a proč se předtím rozešli. Jestliže se čtyřikrát předtím rozešli, tak tam očividně něco musí být. Ti dva by si měli položit otázku, proč by to mělo fungovat, proč by ten vztah měl být teď jiný? Jak změní vidění sebe, partnera a vztahu, jak udělat vztah kvalitnější atd. Pokud si na tyto otázky nedokážou odpovědět, tak nemá cenu se do vztahu vracet, protože se to zase bude opakovat.“
Karel Chába se vyjádřil i ke všeobecné otázce, zdali by se měl lepit vztah, který jednou skončil. „Nemá smysl lepit něco, co je ve vztahu špatně, něco zásadního, v čem si oba nerozumí. Pokud například mají zásadní problém v sexu, který je prakticky neřešitelný. Můžeme dát jako příklad třeba to, že jeden chce sex jednou za půl roku a ten druhý by rád třikrát denně, ke všemu vyžaduje praktiky, které jsou tomu druhému vysloveně odporné, a nedokážou najít kompromis, aby si vyhověli, tak by se k sobě po rozchodu již vracet neměli. Jednoduše se k sobě nehodí. Stejný příklad je i to, když jeden chce bydlet na vesnici, 300 km od Prahy, a druhý chce být v centru hlavního města a dění, nějak se seberealizovat, tak ani zde to nemá smysl. Vztah můžete napravit, jedině když v něm nejsou tyto závažné problémy.“
www.partnerske-vztahy.eu

Čtěte také:

Reklama