Byl pozdní večer, první máj – večerní máj, byl lásky čas... Nevíte, jak naložit s jedním dnem volna navíc? Spojte příjemné s užitečným a vydejte se na výlet na Lysou horu. Podle pověstí se tam totiž odedávna slétaly čarodějnice z celého Slezska, a proto se tu i letos uskuteční 1. května již tradiční turistická akce – Slet čarodějnic na Lysé hoře.

Na Lysé hoře údajně pořádaly divé ženštiny svoje reje a sabaty, kterých se účastnili další pekelníci, včetně samotného Lucifera. Čerti a čarodějnice potom společně každého náhodného zbloudilce utancovali k smrti.

Báje a legendy
Nejen čarodějnice kralovaly beskydskému vrcholu. S Lysou horou je spojena
i další řada pověstí a mýtů.

1) Lysá hora je prý až po okraj naplněna vodou. Až lidé dovrší svoje hříchy
a nastane soudný den, voda přeteče, rozlije se do kraje a všechno kolem zatopí. Od věků tak prý hora ve svém nitru ukrývá Černé jezero a po staletí shlíží smrky na jejím úbočí dolů mezi darebníky a prostopášníky, kteří se snaží zbohatnout na darech přírody.

2) V Lysé hoře se také ukrývá vojsko bájných slezských rytířů, čekajících na svou příležitost. Dokud nad kopcem ještě krouží havrani, nenastal ten pravý čas. Ale až se ptáci rozletí do dolin, z Lysé hory vytáhnou do boje rytíři na koních a utkají se s nepřítelem. Jedenkrát do roka – na svatého Jana – udeří tambor do bubnu a vojsko pak zase spí dále.

3) Hluboko v nitru Lysé hory existuje tajuplná podzemní jeskyně ukrývající obrovský poklad, který hlídá veliký had. V této jeskyni prý také sídlila čarodějnice „divá Hana“. Když zbojník Juráš zrádně zabil přítele Ondráše a ostatní kumpáni byli buď pochytáni nebo pověšeni, ujala se Hana hlídání Ondrášova pokladu. Jeden z lapených zbojníků však na mučidlech prozradil, kde je poklad ukryt, a zakrátko bylo do hor vysláno vojsko, aby čarodějnici a její jeskyni vypátralo.

Když ale vojáci místo obklíčili a plížili se ke vchodu, na skále nad jeskyní se ozval strašlivý skřek čarodějnice Hany. Čarodějka pak začala čarovat. Ve chvíli sjel z oblohy blesk, zaduněl hrom a veliká skála se i s ní dala do pohybu. Kamení se zřítilo do propasti a uzavřelo vchod do podzemní skrýše. Duch čarodějnice Hany se od té doby v okolí Ondrášovy díry zjevuje v podobě velikého hada se zlatou korunkou na hlavě.

Ondrášův poklad je prý ukrytý v Ondrášově jeskyni na Lukšinci nad obcí Malenovice, hluboké 34,5 metrů. Dobrodružné povahy mohou prolézt až do vzdálenosti 217 metrů. Sousední Malá Ondrášova jeskyně je hluboká 5,7 metrů a  je dlouhá 10,5 metrů. Další – Studená jeskyně má délku 10,5 metrů
a je vyplněna sutí.

4) Jiná pověst říká, že bájný had se zlatou korunkou byl pán všeho tvorstva a žil na severozápadních svazích Lysé hory. Kudy se plazil, vypaloval dnešní louky a paseky. Býval největším nepřítelem pytláků a zlodějů, kteří strojili lesní pych a kradli dřevo.

5) Další pověst se týká kapličky, která stávala na Lysé hoře. Prý by možná stála dodnes, kdyby do ní nevešel odvázaný kůň a v kapličce se neotočil a nepřivřel za sebou dveře. Ty pak nešly zvenčí otevřít,
a protože nechtěli nechat koně pojít, museli ji zbourat.

Turistické zajímavosti
Lysá hora – nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd – představuje významnou křižovatku turistických cest. „Podle posledních měření je vysoká 1323 metrů," řekl Ženě-in geolog Ondřej
Paruba. Vrchol přezdívaný Gigula se tyčí mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry.
V horském masívu se nachází i několik předvrcholů: Malchor, Zimný (Zimná Polana), Kobylanka
(Velký Kobylík) a ještě další, menší.

Potok Satina s vodopádyHřebeny Moravskoslezských Beskyd

V masívu Lysé hory vzniklo hned několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší chráněné krajinné oblasti na okrajích masívu. „Důvodem ochrany jsou lesní porosty a oblasti svahových sesuvů," doplnil geolog.

V okolí potoků Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary. Říčku Satinu zas charakterizují malebné vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

Zasněžený vrchol Lysé hory s vysílačem, meteorologickou stanicí a bufetem ŠantánAzyl a pohoštění
V roce 1880 vyrostla na Lysé hoře „Útulna Albrechta Habsburského“, což nelibě nesli čeští turisté, kteří „německou“ chatu ignorovali.
Proto Klub českých turistů postavil v roce 1935 na vrcholu hory chatu pojmenovanou podle Petra Bezruče, ačkoliv samotný spisovatel navštívil pouze chatu „německou“ a odmítl se účastnit otevření „české“. V roce 1948 byly obě znárodněny, chata Albrechta Habsburského se přejmenovala na Slezskou chatu. V letech 1972 a 1978 postupně obě
do základů vyhořely.

Provizorní bufet Šantán působí už několik let jako náhražka, než bude na původním místě znovu obnoven provoz Bezručovy chaty. Jiný charakter má Horská chata Lysá hora – původně ubytovna pro lesní dělníky.

Na vrcholu stojí i stanice horské služby s víkendovým a svátečním provozem. Od roku 1897 se Na Lysé hoře provádějí meteorologická měření. Asi nejkontroverznější stavbou a zároveň i dominantou Lysé hory je od roku 1980 fungující radiotelekomunikační vysílač vysoký 78 metrů. Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) zbudovaná jako památník skautů popravených za protinacistický odboj během 2. světové války.

Zdroj: Pověsti a legendy Moravy a Slezska

Reklama