Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Metastazující melanom je jednou z nejhorších onkologických diagnóz. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv. zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrad a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.


 
„Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger.
 
Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy rakoviny plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.
 
„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatuje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.


 
Maligní melanom
Nejčastějšími pacienty jsou ženy i muži ve věku 55–59 let. Příznaky časného stadia maligního melanomu nejsou nijak výrazné. Nejčastěji mění útvar své zbarvení a okraje, šupí se, mění svou velikost, roste, vyklenuje se nad povrch či může docházet k jeho svědění nebo ke krvácení. Přítomnost zvětšených lymfatických spádových uzlin je již známkou pokročilosti maligního melanomu.
 
Největší riziko vzniku kožního melanomu je spojeno s akutním „spálením“ kůže zejména v dětském věku a dlouhodobými pobyty v blízkosti rovníku nebo častými dovolenými v této lokalitě. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou genetické povahy, především fototyp kůže. Ohrožen je zejména fototyp I a II – tzn. světlá kůže, světlé vlasy, modré oči. Proto mezi státy s nejvyšším výskytem patří Austrálie a Nový Zéland. Přibližně u 10 % nemocných se vyskytuje maligní melanom také u rodinných příslušníků.

Pacientský příběh

Příběh pana pacienta Pavla Brejchy (63) začal v září 2001, kdy byl na pozorovatelské misi v severním Iráku. Během mise dvakrát navštívil v rámci své dovolené ostrovní stát Filipíny, který ho uchvátil. Po ukončení se vrátil do Čech, kde se ale dlouho nezdržel. Po zhruba třech týdnech odletěl opět na Filipíny, kde ho čekala jeho nastávající a on se oženil. V únoru 2003 se vrátil do rodné země, kde společně s manželkou vychovávali svého malého syna. Tento pobyt už byl o něco delší a zpět do exotiky se vrátili až za dlouhých pět let. Byli rozhodnuti, že zde zůstanou natrvalo. Zvětšeného mateřského znaménka si všiml po čtyřech letech pobytu na Filipínách. Lékařskou kontrolu odkládal až na návštěvu České republiky, což trvalo jeden celý rok. Po příjezdu navštívil svého přítele lékaře, který už na první pohled poznal, že znaménko není zcela v pořádku. Následně podstoupil odborné vyšetření na kožním oddělení v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, kde se poprvé dozvěděl, že se jedná o melanom v pokročilém stádiu.
„No panejooo, takový melanom jsem tady ještě neměl,“ vzpomíná pan Pavel na slova pana primáře. Jediné možné řešení bylo chirurgické odstranění. Odlet zpátky na Filipíny, který měl pan Pavel v plánu, se tedy nekonal. Odletěla pouze manželka se synem. Operace mu byla doporučena u pana profesora MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA., jakožto uznávaného dermatologa. K operaci došlo v roce 2013, kdy byl melanom v posledním stádiu. Spolu s ním mu byly odstraněny také mízní uzliny v podpaží. Panu Pavlovi byla nabídnuta biologická léčba, kterou ale odmítl, vrátil se k rodině a dal přednost stabilizaci psychického stavu.
„Po návratu na Filipíny jsem si dával velký pozor. Byl to tzv. vampírovský život, kdy jsem byl ve dne skrytý a vycházel jsem až večer,“ vzpomíná. „Po roce jsem absolvoval lékařskou kontrolu, kde se ukázalo, že v levé plicní komoře je nějaké těleso velikosti 25x15 mm a následné CT potvrdilo, že se jedná o metastázy,“ dodává. Na operaci se pan pacient necítil, proto hledal alternativu. Při návštěvě Protonového centra Praha mu bylo sděleno, že operace je opravdu nejlepší řešení. Operace proběhla v listopadu 2015 ve Fakultní nemocnici v Motole. Na začátku března následujícího roku mu byla nasazena biologická léčba a doteď dostává každé 3 týdny 1 infuzi.

Reklama