abychom stačili pokrýt zájem o dnešní téma, musíme občas skloubit několik kratších příspěvků do jednoho. Věřím, že to nic neubere na jejich působivosti. Tentokrát si přečtěte, co rády mlsaly čtenářky s nicky Ferdulka, DanaD a DCOLGA

Krásný den všem!

Výborný nápad na téma-děkuji za něj. Jako první se mi asi vybavily zmrzlinové kornoutky plněné výborným kávovým krémem a navrchu s čokoládovou polevou, byly balené v celofánu po dvou, to byla dobrota!

Pak nevím, kdo vzpomene na jahodový snad šlehaný mléčný výrobek Miláček, ani už nevím, zda to byl tvaroh, ale byl vynikající. To jsem byla ale hodně malá, když bývaly. Jinak nic není, co bývalo, ani ten Míša-nanuk-nechutná tak, jako dřív, ani Pribináček, bohužel, výborný byl Smetánek v kelímcích navrchu s obrázkem míče, medvídka či dětí, Pacholík, úplně si vybavím tu chuť.

No  a ještě zmrzlina Ještěd či Jumbo-nanuky-a takový Polárkový sníh....

Tak jsem si udělala na leccos chutě a nejsem asi sama.

Ferdulka

Tak jsem tak přemýšlela, co mě z dětství utkvělo v paměti.. a jsem na tom stejně jak ostatní.. mejdlíčka,  gumoví hadí, šumák, limosáčky …
Ale pak jsem si vzpomněla ještě na jednu věc… lahůdka  z mléčného baru… naukový dort politý rozpuštěnou čokoládou… dort byl opravdu ze smetany a čokoláda byla z kakaa.. na tu chuť nezapomenu
A co jsem nesnášela – když  se dojedl pribináček a vyškrabával se kelímek, tak se škrábal i voskový potah papírového obalu… to bylo fakt hnusný  … to by ani kočky nejedly .....  :-))

DanaD

Hezké téma pro dnešek. A z toho co jsem si zatím stihla přečíst, tak podobných vzpomínek máme hodně – samozřejmě mejdlíčka, šumáky, nejen v kostkách, ale i malých pytlíčkách. Kdy jsme si obsah sáčku sypali do dlaně a lízali. Výsledek byl červený nebo žlutý jazyk i dlaň. Taky cigaretové žvýkačky, s kterými jsme frajeřili, že kouříme. Eskymo, lipo, antiperle, gumoví hadi, žužu, turecký med, který tahal plomby. Ale to dělaly i bonbony Sisi.

A co jsem měla ráda? To nebyl pamlsek, ale jídlo – bochánek s chlebového těsta navrchu s prasklinou, posypaný hrubou solí a kmínem. Říkali jsme tomu „bosnák“, stál 50 haléřů a dal se jíst i samotný, nebylo potřeba ničím mazat. To byla má oblíbená svačina. Čerstvý, koupený cestou do školy v sámošce, která byla hned u školy. Něco podobného jsem si před časem koupila, ale ani z daleka to nepřipomínalo chuť, kterou si pamatuji z dětství. Nebo že by to bylo tím dětstvím?

A co jsem jako dítě nesnášela? Mléko a mléčná jídla. Takže žádná krupicová kaše – jak říká manžel pohádka mládí. Asi proto, že babička měla krávu a nutili mě pít ještě teplé, čerstvě nadojené mléko. Brr! Mám kopřivku ještě teď, když si na to vzpomenu. Mléko, ale pouze studené, jsem začala pít až na vysoké škole, ale dlouho mi to nevydrželo,  už ho zase nemusím.

Přeju všem hezký den a hezké vzpomínání na to hezké i méně hezké

DCOLGA

Milé čtenářky, děkuji vám za krásné zážitky

Reklama