Takový malinký trapásek se mi stal minulý týden.  Byla sobota a já jsem potřebovala  jet za manželem na chatu, který tam musel odjet dřív a jel autem. Opravdu potřebovala, protože kdybych nepotřebovala, strávím v klidu víkend doma. Už ta představa, že po dlouhé době pojedu vlakem mě nenechávala klidnou, trpím neopodstatněným strachem  z toho, že na zastávce neotevřu dveře.

No nic, vypravila jsem se na zastávku MHD a čekala na trolejbus. Nevím, který chytrolín vymyslel, že v sobotu se bude nastupovat předními dveřmi. Vyštrachala jsem kartu MHD a přiložila ji k přístroji. Sejmul ji a začal hlásit, že nemám dostatečný kredit. Není možná, v pátek  jsem ji dobíjela. Zkoušela jsem to znovu a znovu, ale stroj byl neoblomný a nervózní důchodkyně za mnou vyštěkla: „No jo, pani, máte prázdnou kartu“ . „Má prázdnou kartu“, pronesla jedovatě a  významně se podívala směrem k řidiči a ještě mi stačila šlápnout na nohu.

Ten můj boj s mluvícím přístrojem sledoval a zeptal se, zda tu kartu chci zkontrolovat. Chtěla jsem a mávala jsem mu před očima lístečkem, důkazem, že karta je řádně dobita. Mám měsíční a tak ji nepřikládám, vysvětlovala jsem. Ale v pátek jsem ji dobíjela, protože mi končila. Řidič  také několikrát kartu přiložil k přístroji a výsledek byl stejný. „Hm, tak je asi ta karta porouchaná, když vás bude zlobit, dojděte si na informace“, poradil mi a dodal, ať to nechám a jdu si sednout. Zapadla jsem do sedadla a trolejbus se konečně rozjel.

Na další zastávce mi to docvaklo. Jasně že jsem si kartu dobila, ale až od pondělí, protože v sobotu a v neděli přece nikam nejezdím! Tak co teď? Jít za řidičem a přiznat se k tomu, že jsem magor , koupit si lístek a opět zdržovat, zkazit mu náladu tím, že mi neměl věřit a měl si lístek pořádně prohlídnout? Nebo mám vystoupit a riskovat, že nestihnu vlak?  

Co myslíte, že jsem udělala? Seděla jsem a ani nedutala, jen jsem v duchu přemítala jak budu reagovat, až mě načapá Maruška – profláknutá to revizorka. Dojela jsem až na nádraží, zato ale se špatným svědomím. Tímto se omlouvám DP, ale on mi taky způsobuje různá příkoří,  hlavně ve špičce – tak to byla koneckonců taková malá satisfakce.

EvaH

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Trapasy jsou téma na dnešní den. Každý máme v zásobě aspoň jeden opravdu povedený kousek. Trapasy školní pracovní, postelové, domácí, trapasy veřejné, na ulici, v MHD, obchodě, trapasy v lásce, trapasy typu „špatný adresát“. Pochlubte se s tím svým! Můžeme vám zaručit, že dnes v tom nebudete sama.

redakce@zena-in.cz

Reklama