Reklama

Přeji všem příjemný den. Já mám již svých 40 let odpracovaných a jsem necelý rok v důchodu.

Za našeho mládí nebylo možné nepracovat,takže kromě dvou meteřských dovolených jsem pracovala.Pracovala jsem u tří zaměstnavatelů.

Na šéfy i šéfové jsem měla vždy štěstí,kromě té poslední.V prvním zaměstnání jsem byla mladá holka a šéfové byli muži,zde nebyl žádný problém.

Pak jsem se vdala ,měla rodinu a nastoupila do zaměstnání,kde jsem pracovala až do nuceného odchodu do důchodu.Mohla jsem jít ještě na pracák,ale raději jsem brala odchod o rok dříve do důchodu.

Vezmu to popořádku.

V zaměstnání kam jsem nastoupila po mateřské jsem pracovala 32 let.Měla jsem ohromné štěstí na vynikající šéfové a po privatizaci i majitelky.Jelikož jsme byli malý kolektiv,bylo nás 8 žen včetně šéfových ,tak jsme byly úžasný kolektiv.

Vlastně to byla moje " druhá" rodina.

Do práce jsem se vždy těšila.Každý věděl co má dělat a svoji práci si udělal,když šéfová  chtěla  něco navíc ,tak nás požádala,ale taky práci ohodnotila.Mezi sebou jsme probraly politiku, sem tam nějaké drby i rodinu.

Každá z nás někdy procházela  něčím špatným,rozvody úmrtí,nemoce prostě jak jde život, ale i tím dobrým.

Děti nám vychodily základní školu,střední školu i školy vysoké, slavily jsme promoce,pak svatby a narození vnoučat.Jezdily jsme společně i za kulturou.

A hlavně v práci jsme si vycházely vstříc,sice občas se taky někdo rafnul a šéfová to potom musela řešit,ale byly to prkotiny. Uběhlo 23 let a naše šéfky se rozhodly jít do důchodu a naše "firma" (zdravotnictví)od ledna 2008 měla novou majitelku.

Tak jsem si říkala mám ještě do důchodu 2,5 roku,tak to musím vydržet.

Nevydržela.Takového člověka jsem za celý svůj život nepoznala.Opravdu "majitelka šéfová" a všichni zaměstnaci jsou její

A samozřejmě  můj plat se jí zdál vysoký,takže jsem si zažila na stará kolena bossing.

Když jsem potom kolegyním říkala,at mě tedy propustí,tak mě řekly,že se vyjádřila, že  mě nebude dávat odstupné, že půjdu sama  a ráda.

Vydržela jsem 15 měsíců a šla jsem , byla jsem ráda,že mohu o rok dříve do důchodu i když mě důchod o 500 korun zkrátili.

Z naší staré gardy zůstala již jen jedna mladší kolegyně a jedna je na mateřské,ale i ta se poohlíží zda by nebylo místo někde jinde.
Dadma

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Nic se neboj a nech to za sebou. Však on jí to někdo nandá za Tebe. Přeji krásný den. Míša

Piště mi dnes na redakce@zena-in.cz  veselé i vážnější příběhy na téma:

ROZKAZ, ŠÉFE!