zamek

Až si příště budu sladit svou první ranní kávu nebo čaj, určitě si vzpomenu na Dačice. Pojďte se tam se mnou podívat. Stojí určitě za to. Nejen kvůli svému prvenství ve výrobě kostkového cukru.

Kdybyste si nebyli úplně jisti, kde tohle městečko hledat, napovím vám, že ho najdete v nejjižnějším cípu Českomoravské vysočiny. A přestože se nachází na historickém území Moravy, od šedesátých let dvacátého století spadá pod správu kraje jihočeského. To jen tak pro zajímavost, o kterých nebude v Dačicích nouze.

Přestože leží tak trochu ve stínu slavnějších a větších měst, jako jsou Telč nebo Jindřichův Hradec, má tohle půvabné městečko co nabídnout.

Když už si uděláte výlet do tohoto malebného kraje, můžete to vzít z jedné vody načisto, a zařadit Dačice do seznamu, jako jsme to udělali my.

Bylo krásné slunečné dopoledne, když jsme zastavili na svažitém, trojúhelníkovém náměstí a šli se projít. Snad díky této hodině bylo úplně vylidněné a měli jsme ho takřka celé pro sebe.

vez

První, co upoutalo naši pozornost hned na náměstí, byla věž bývalé radnice s venkovní zvoničkou. Zvláštní úkaz, který jen tak nikde nevidíte a vrtá vám hlavou, proč tomu tak je.

A první kostka cukru, na sebe nenechala dlouho čekat.

kostka

Nabídla nám ji dřevěná dlaň hned vedle věže. Obchůdku v pozadí by slušel spíš nápis „Cukrárna“, ale to už bychom chtěli moc.

Vydali jsme se tedy vstříc renesanční věži, která byla příslibem něčeho zajímavějšího, než je dort se šlehačkou. Renesanční věž s vyhlídkovým ochozem přiléhá k baroknímu kostelu Sv. Vavřince.

vez

Pod jeho zdí si nelze nevšimnout další dřevěnou plastiku. Je věnována letci Vilému Gothovi, který v pouhých pětadvaceti letech padl při leteckém souboji v Anglii.

pilot

V duchu uctíme jeho památku a pokračujeme na druhé náměstí, které se pyšní nádherným empírovým zámečkem. Cestou míjíme další připomínku dačického prvenství, v podobě kostky cukru.

m

Tato se jen tak nerozpustí, protože je ze žuly. Z pamětní desky se dovídáme, že byla vyrobena Jakubem Kryštofem Radem v roce 1843. Ale jen tak pro pořádek a perfekcionisty: zjistila jsem, že byla vyrobena už o tři roky dříve a v roce 1843 patentována.

Směrem k zámku, který je velkým lákadlem, potkáme další cukříky, tentokrát v novějším „bridgovém“ tvaru. Napadne nás, vyfotit si je s naším výletním maskotem, Alwinem.

bridge

Zámek je vskutku nádherný. Říká se mu Nový, i když pochází už z doby renesance. Stejně jako Starý zámek, který si uchoval svou původní podobu a dnes slouží jako sídlo městského úřadu. Ale k němu se ještě dostaneme.

Novému zámku empírová přestavba moc sluší, (stejně jako okolní parková úprava) a zaslouženě patří k velkým chloubám tohoto pozoruhodného města.

zamek

Zámek si prohlédneme jen zvenku a vydáme se na obhlídku dalších částí Dačic včetně Starého zámku.

Na náměstí míjíme nepřehlédnutelně barevnou budovu kulturního střediska se sedící chlapeckou postavičkou. A snad díky ní jdeme blíž a zjistíme, že právě v tomto domě vznikla ona pověstná první kostka cukru.

b

Projdeme náměstím a ocitáme se u Starého zámku, který jsme míjeli už při příjezdu a slíbili  si, že se k němu vrátíme. Zámek si (jako mnoho pamětihodností tohoto kraje) zachoval svou původní renesanční podobu s typickým sgrafitovými psaníčky.

zamek

Škoda jen, že jeho znovuzrozenou krásu poněkud „kazí“ vedlejší (evidentně prázdná) a pomalu chátrající budova v empírovém slohu, která by (po opravě) mohla být dalším klenotem Dačic.

Pro příklad nemusí dačičtí chodit daleko. Takřka v bezprostřední blízkosti se nachází citlivě zrekonstruovaný objekt městského pivovaru, u něhož naše prohlídka končí.

pivovar

Nutno podotknout, že pivovar není zdaleka posledním místem, které stojí za to v Dačicích vidět. Určitě k nim patří i františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského, ale ten si necháme na příště. Nebe se začíná mračit, výrazně se ochladilo a nás čekají další města a městečka, která chceme stihnout.

Takže v nich brzy na shledanou...

Ale vy můžete ještě chvilku zůstat v Dačicích alespoň prostřednictvím fotogalerie.

Čtěte o dalších zajímavých městech:

Reklama