V mrazivém větru půl hodiny podupáváme ve frontě a bez mrknutí oka vysolíme dvě stovky, jen abychom mohli zažít několik minut smrtelného děsu. Je to normální? A je to vůbec bezpečné? Tyhle otázky jsme položili několika špičkovým českým lékařům. Odpovědi zní – celkem překvapivě – ANO. Záliba v adrenalinových atrakcích je vcelku normální a není o mnoho riskantnější než jiné běžné lidské činností, jako je třeba sex. Přesto jsou věci, které byste měli vědět ještě dřív, než se zaboříte do sedačky a zaklapnete bezpečnostní pásy. Záchrannou brzdu totiž v tomhle vozítku nenajdete.

Následkem přetížení vám může prasknout cévka v mozku. Je-li cévní stěna v nějakém místě ztenčená nebo špatně vyvinutá, vzniká výduť, slabé a ohrožené místo. V okamžiku, kdy se zvýší tlak v hlavě, výduť se může protrhnout, krev se vylije do mozku a způsobí prudké bolesti, poruchy vnímání, v krajním případě i smrt.
„Úplně stejné následky ovšem mohou mít mnohem prozaičtější úkony: třeba zvednutí těžkého břemene, kýchnutí nebo tlačení na WC,“ říká MUDr. Jolana Marková, primářka neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Mozek je chráněn tekutým obalem, mozkomíšním mokem, který brání tomu, aby narážel na lebku. Navíc je ještě obalen plenami. Vlivy působící zvenčí na celou hlavu se navzájem vyrovnají, takže výsledný tlak je mnohem nižší, než když má někdo třeba zácpu,“ vysvětluje neuroložka.
Výduť v mozku můžete mít i vy, aniž o tom máte tušení. Pokud ale porovnáte, jak často chodíte na velkou a jak často do lunaparku, je celkem jasné, při které činnosti vám spíš praskne.

Ostré zatáčky, prudké změny rychlosti, trhy a škuby. Jak se dívá na podobné radovánky neurochirurg? „Jakékoli výraznější zrychlení je nefyziologické a může způsobit  poškození mozku či míchy,“ tvrdí MUDr. Jiří Chrobok z pražské Nemocnice Na Homolce. „Řada lidí může mít nezjištěnou vývojovou vadu, páteřní stenózu, nádor atd. Při extrémním přetížení na těchto atrakcích může dojít k náhlému zhoršení stavu, mnohdy i s fatálními následky. Při prudkém trhnutí hlavou je navíc určité riziko poškození vazů a vzniku chronických bolestí krční páteře, které se obtížně léčí.“
Zní to opravdu ošklivě. Jak je tedy možné, že brány pražského Výstaviště neopouštějí zástupy mrzáků, přestože tudy během Matějské pouti projde půl milionu lidí?
Jak se zdá, kouzlo spočívá v pevné fixaci lidského těla, která je u moderních high-tech atrakcí samozřejmostí. Konstrukce sedačky vás sevře ze všech stran a dovolí vám sotva pootočit hlavu, což je poněkud nepříjemné, ale chrání to vaši kostru. Pro úplnost dodejme, že určité procento takových případů možná zůstává neodhaleno. Když se po dvouměsíčním trápení se zády konečně vypravíte k lékaři, těžko dá vaše potíže do souvislosti s dávno zapomenutou divokou jízdou.

Boj mezi zastánci a odpůrci obřích drah zuří v posledních letech především v Americe, zaslíbené zemi lunaparků. „Pokud se okamžitě nestanoví limity pro stavbu podobných atrakcí, lidé začnou hromadně umírat!“ straší jedna strana. „Dnešní dráhy nejsou o nic horší než před 30 lety. Jsou sice prudší, ale zvětšily se poloměry zatáček, všechno je pečlivě vypočítáno pomocí speciálních programů a simulátorů,“ kontrují oponenti. Oba názory jsou podpořeny stanovisky seriózních lékařských asociací. A co říkají čísla? Počet zranění, ke kterým dochází v zábavních parcích, je podle statistik několikanásobně menší než počet úrazů na velkých koncertech nebo při rekreačním sportu.

A jedéém! Co vy a atrakce?

Kdy jste naposled byla na pouti?
A na čem jste se svezla?

Milujete polohu hlavou dolů a stav beztíže,
nebo se radši držíte lochnesky a autíček?

Ječíte hrůzou a blinkáte na horské dráze?
Jste ochotná dát za jízdu třeba stovku?
A co cukrová vata, turecký med a žužu?

Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz a vyhrajte dárek!

 

 

Reklama