Zdraví

Cukrovka: Ocenili jsme vaše příběhy

V rámci našeho speciálu Cukrovka v rubrice Zdraví jste nám mohli posílat vaše zkušenosti, které s touto nemocí máte. Celkem jsme vybrali 5 z vás, které odměníme balíčkem od společnosti Novo Nordisk (deštník, zrcátko a kosmetika).

dia

Přečtěte si výherní příběhy:

LIBUŠE SMETANOVÁ

Mojí mamince je 78 let, cukrovkou onemocněla v 55 letech. Do 70 let užívala jen tabletky a dnes si píchá inzulin. Začátky byly těžké, jak to bývá, než si člověk zvykne na jiný způsob stravování, jídlo 5x denně (vážení potravin, dietní strava, bez smažených řízků, dietní bramborový salát, omezit některé druhy ovoce, dia potraviny včetně sladkostí, pravidelné užívání léků, nyní aplikování inzulínu, pravidelné kontroly u lékaře). Jednou jsem zažila i maminčinu hypoglykémii, to je velmi nízká hladina cukru v těle. Mamka onemocněla zánětem ledvin, neměla vůbec chuť k jídlu. Asi po třech dnech volal otec, ať přijedu, že je mamce opravdu zle, ihned jsem volala záchranku, mamka špatně mluvila, nemohla se skoro hýbat, přijeli a doktor píchl inzulín, za okamžik ji bylo lépe. Nyní jsme o něco chytřejší.

 

MS1942

Manžel onemocněl cukrovkou II. stupně před 36 lety. Z počátku byl na dietě později na prášcích a nyní již 10 let si píchá inzulin. Život s cukrovkou je sice omezující, ale dá se i plnohodnotně žít, což se myslím manželovi daří. Dodržuje dietu, porce jídla mu denně vážím a počítám jednotky, které může sníst, a vařím dietní jídlo. U jídla nejvíce záleží na množství. Pokud ho sní více, zvýší se mu hladina cukru a s tím samozřejmě veškeré komplikace spojené s diabetem. Komplikace diabetu jsou nám velmi dobře známy a manžel se snaží podle toho chovat. Léta jezdil na kole, hodně chodí na procházky do sauny a má spoustu přátel, se kterými tráví volný čas. Ze zkušenosti vím, že lidé neberou cukrovku dost vážně (zbytečně se neříká, že cukrovka je spící nepřítel), nabízí nemocnému sladkosti s tím, že troška mu neuškodí apod. Za ideální léčbu považuji, dodržovat dietní režim, hodně se hýbat a co je nejdůležitější dle našich zkušeností v rodině, tak je pohodový život, hodně aktivit s přáteli a mít dobrou pozitivní náladu. Potom se vše lépe daří v dodržování povinností spojených s touto nemocí.

 

hannah1112

Cukrovka mne provází životem už druhým rokem. Zvýšenou hodnotu glykemie jsem zpočátku bagatelizovala a říkala si, že je to jen dietní chybou. Ale přece jen jsem tušila, že v pořádku to nebude. V noci jsem měla žízeň a sem tam mne svědila kůže. Říkala jsem si, proč zrovna já? Dědičnou zátěž nemám, ale s vidinou gangrenózních prstů na nohou a následnou amputací článků prstů, nártu až po amputaci vysokou a jízdu na vozíku, jsem se objednala ke své doktorce. Absolvovala jsem vyšetření a vyfasovala prášky. Cukrovku jsem si spojovala se stářím a chystala se smolit čísla do diabetického deníčku jako kamarádky mé babičky. Důchodový věk mi sice klepe na dveře, ale já je mám zavřené na petlici a odmítám si připustit, že bych byla stará. V čekárně u doktora se ale schází různověká společnost. Hodnoty glykemie ani „dlouhého cukru“ nemívám vysoké. Nedostala jsem se ani do hypoglykemie ani do hyperglykemie.
Nedá se říct, že by se mi život nějak radikálně změnil. Otravuje mne ale, že musím brát prášky, protože do zjištění choroby jsem žádné pilulky nepojídala.
Nesladím ani kávu ani čaj, ale musela jsem si odpustit dobrůtky ke kávě. Omezila jsem rovněž konzumaci pečiva. Takový krajíček chleba na večeři dokáže způsobit ranní zvýšenou glykemii. Stejně tak i alkohol.
Pořád se s chorobou těžko vyrovnávám a vymýšlím, jak se jí zbavit. Startování metabolismu nějak nezabírá, skořice jsem zkonzumovala za poslední dva roky víc, jak za celý svůj dosavadní život. Žádné jednoduché řešení neexistuje. Podporuji zatím řetězec jedné lékárny a můžu se radovat, kolik jsem „ušetřila“, že nakupuji zrovna tam. Dobré je taky, že mi palec nečerná, oční pozadí je v pořádku, stejně tak i ledviny. Každý rok mám komplet vyšetření. Zažívám i komické historky. Při pročítání zprávy jsem zjistila, že tam mám popis EKG. Jasnovidec - lékař mi ho vyčetl asi z obličeje. Měla bych se víc hýbat, ale při sedavém zaměstnání to moc nejde. S příchodem jara ožívám i já, takže i nějaké kilo půjde dolů. Cukrovka sice nebolí, ale je to mrcha zákeřná!

dia

Špalkovi

Moje (ne)přítelkyně cukrovka.

Během života jsem postupně nabírala, absolvovala jsem operaci žlučníku a operaci varixů na obou nohách. Jinak se veškerý můj zájem týkal práce – rodina – práce. Prostě kolotoč. Při kontrolách u obvodního doktora už okolo 45 roků. byl vidět trochu zdvižený prst, snažte se zhubnout, hodnoty v krvi máte zatím pořád OK, ALE... chodila jsem i na interní ambulanci, tam to bylo totéž - v té době jsem měla vyšší tlak, při zhoršené psychice i vysoký, proto ty kontroly.

Jak přibývaly roky, tak i postupně váha, začala jsem užívat antidepresiva (rodinná situace a pracovní povinnosti) a zase pomaloučku nahoru s váhou. Pracovala jsem celý život jako účetní-ekonom, byla jsem i vedoucí 8 kolegyň v účtárně, pokud některá chyběla, tak jsem i tam dotahovala.

Mojí největší neřestí nebylo přejídání se během dne, tam jsem bohužel jídlo spíš šidila, ale byla jsem typ, co starosti a nápor zajídal většími porcemi pozdě večer (bohužel navrch i sladkostmi), docela mě to uklidňovalo a na váhu jsem tak nějak nebrala větší zřetel.

To jsem i jezdila v rámci možností na kole - obyčejném a snažila se zhubnout - okolo 50. narozenin se mi podařilo z velkého navýšení se o 15 kg zhubnout. To bylo nějaké klidnější psychické období, ráno o víkendech, než rodina vstala, nasedla jsem v šest hodin na kolo a na kopcovité Vysočině udělala „svoje“ kolečko 25 km. To byla nádhera. Leč zas přišel čas starostí větších a zase kg nahoru. Před osmi roky jsem odešla do penze společně s manželem, tak došlo k určitému zklidnění, začali jsme denně chodit na delší vycházky, leč došlo k razantnímu zhoršení zdravotního stavu syna, a to bylo po měsíci v penzi. Denně jsme jezdili za ním na návštěvy na ARO a JIP (to dohromady 4 měsíce), pak zůstal na vozíku tak denně do PN, abychom mu pomohli rozchodit se. To se i po ½ roce podařilo, ale v tomto období, moje váha šla bokem.

Na rodinném setkání před čtyřmi roky se mě sestry ptaly, zda se léčím se štítnou žlázou, já se podivila proč? A ony svorně sdělily, že ony již několik let. Tak jsem zareagovala a upozornila svého doktora, byl udělán test z krve (dříve při preventivní kontrole nikdy) a i u mne byla zjištěná nefunkčnost.

S tímto problémem jsem začala navštěvovat paní doktorku v endokrinologické ordinaci, začala léčba léky, pro jistotu i biopsie (rozbor tkáně - zde zatím OK). Zde jsem se dozvěděla, že i zhoršená činnost štítné žlázy má vliv na zvýšení váhy. Syn v té době již mírnější dávku léku na ŠŽ užíval (kontroly mu dělají v léčebně - převážně tam pobývá). Paní doktorka doporučila vyšetření i mé 40leté dceři, i ta má sníženou činnost této žlázy.

I dvě neteře se takto léčí. Škoda, že se u mne zrada se ŠŽ zjistila docela až docela pozdě.

Moje paní doktorka na v endokrinologické ambulanci, zároveň léčí i diabetiky. Dala mi prověřit opakovaně krevní hodnoty více parametrů. Napřed zvednutý prstík - váha. Tak jsem KONEČNĚ začala myslet na sebe – v 64r.Trochu jsem začala ubývat. Změnila jsem jídelníček, přidala cílený pohyb. I přesto po dalším ½ roce na kontrole mě již byla předepsána 1 tableta na diabetes, za další 3 měsíce už 2/den. Zde to pro mne už byla startovací čára a dva roky „běžím“ svůj závod s váhou. Za rok 2016 jsem dala dolu 20 kg. Nu cítila jsem se mnohem lépe. Už jsem zase oblékla konfekční velikost 54-56. Loni už to za rok byla JEN 3 kg dolů, ale i tak jsem spokojená, že není JO-JO efekt.

Doktoři mě povzbuzují, chválí a povzbuzujíl! I známí si běžně všimnou, že jsem hubenější, a jak se dobře cítím. Ráda bych pomaloučku s váhou ještě pokračovala dolů. Tajným přáním je ještě 10 – 20 kg.  

Jsem moc ráda, že MOJE paní doktorka mě léčí na diabetes i ŠZ - ta má největší zásluhu i na psychické podpoře k mému startu - to říkám do „nového života“.

Doporučuji: být ukázněný - jíst málo, malé přílohy (omezit sacharidy), jíst hodně zeleniny, s ovocem (sladkost) - rozumně. Mám štěstí, že ovoce a zeleninu mohu v jakékoliv podobě. Konkrétní jídelníček jsem nedodržovala, ale rady paní doktorky vsouvám do svého stravování. Schody vyběhnu bez zadýchání. Po vysokém tlaku ani památky - léky už nemusím, naopak mám tlak i 110/70, takže splňuji předepsané hodnoty.

Doufám, že vše i u mne půjde v nastavených parametrech dle mého předsevzetí. Dosavadní výsledek mě těší, ale ještě bych ráda trochu dál. Vše je hlavně o pevné vůli! A to je i v hlavě!

Všem, kteří toto mé psaní čtou, přeji hodně zdraví - je to TO nejdůležitější v našem žití.

135evik

Cukrovka 2. typu je nemoc, která je v naší rodině rozšířená. Měla ji moje babička a všech jejích 6 dětí, včetně mého tatínka. Pamatuji si, že táta začínal prášky a skončil na inzulínu. Bylo to tenkrát, kdy ještě nebyly (teprve začínaly) diabetická pera, a proto byl celý rozpíchaný (ruce, stehna, břicho). Měl i vážné komplikace. Přišel téměř o zrak, protože mu lékař na očním vůbec nekontroloval oční pozadí. Měl potíže i s tzv. „diabetickou nohou“. Nohu mu tenkrát chtěli lékaři uříznout, ale on s tím absolutně nesouhlasil. Nohu mu sice zachránili, ale přišel o šlachy a nemohl vůbec pohybovat prsty.

Tuto nemoc jsem, bohužel, také zdědila. Asi před 2 roky mi lékařka zjistila vysoký cukr v krvi. Zatím jsem dostala pouze prášky a ani mě neposlala na diabetologii. V poslední době trpím často žízní, a tak až si půjdu zase pro léky, nechám se odeslat na odborné vyšetření. Po prášcích trpím i průjmy.

Čtěte také:

   
13.04.2017 - Cukrovka - autor: Redakční materiál

Komentáře:

  1. [2] Wally [*]

    Paní Smetanová tady šíří bludy. Při podání inzulínu u hypoglykemie by lékař maminku zabil. Jistě ji podal glukozu.

    superkarma: 0 15.04.2017, 17:43:22
  2. [1] bobani [*]

    obešla bych se

    superkarma: 0 13.04.2017, 13:51:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme