Píše se únor 2009, venku pravá Ladovská zima, sněhu tolik, že už není kam házet, mrzne až praští-a do toho 3 letá dcera už od rána žadoní jít ven. Jelikož jsem s ní sama doma a mám hodně práce, tak ji obleču, podívám se ven, jestli tam jsou sousedovic kluci, zavolám na sousedku, že jim tam pošlu dceru a v klídku při hudbě si užívám nerušené práce(při třech dětech se tyto chvilky vyskytují jen velmi zřídka)...!

r

Za necelou hodinku jdu ven pro dcerku, ale venku klid, nic se neděje, pomyslím si, dcera už je určitě u sousedů doma-zazvoním,ale jaké je moje překvapení, když mě sousedka oznámí, že dcera u nich není, že před čtvrt hodinou šla domů...! 

Volám na ni, ale nikdo se neozývá-oběhnu další sousedy, jestli u některých není, ale nic. Poslední šance je babička. Tam určitě bude-ale bohužel dcera NIKDE! To už jsem byla hrůzou pomalu bez sebe-do toho ještě rodiče začali vyjmenovávat všechny "HRŮZY", které se můžou přihodit-to už moje fantazie začala fungovat na plné obrátky,a já začínala pomalu a jistě panikařit!!!!

S rodiči a sousedkou jsme se zahájili pátrací akci, ale bez výsledku...! V té hrůze jsem ještě zavolala manželovi do práce, a ten řekl: "Běž se ještě podívat do zimního království. Jestli tam nebude ihned volej policii...! 

Zimní království-tak to vytvořil můj manžel s dětmi na naší 500m vzdálené odlehlé zahradě, ale při té sněhové nadílce jsem nevěřila, že by se tam dcera sama vydala. Směrem k zahradě jsem nešla, ale běžela. Byla jsem hrůzou šílená, ale když jsem nahlédla do sněhového bunkru, spadl mě takový šutr ze srdce!

e

Dcera si ve sněhovém domečku sladce spinkala stočená do klubíčka spolu s jejím půlročním psím miláčkem!!!! Dopadlo to pohádkově (pouze s mírným nachlazením),ale když si domyslím, co všechno se mohlo stát...!  Přikládám foto toho "zimního králoství". S pozdravem Bohuša   

Reklama