Reklama

Ještě jí nebylo ani sedmnáct, když vstoupila do světel reflektorů. Ještě nebyla plnoletá, když se stala miláčkem celosvětově uznávaného módního mága Karla Lagerfelda. A už jí bylo padesát, přesto ze světélkujícího dynamického světa módních trendů nevystoupila. A ani se k tomu nechystá…

Říkali jí benjamínek Chanelu. Ještě si ani pořádně neuvědomovala, kým je a kým být chce, a byla hvězdou. Ines de la FressangeTakovou, která dostávala pro nic za ni zakázky, na které jiné modelky čekaly celý život. Přesto se Ines de la Fressange, dáma s velkým D, pravá Pařížanka s patřičnou dávkou noblesy a elegance, s naprostou lehkostí zhostila všech svých úspěchů s pokorou tak nakažlivou, že uchvátila příznivce na stovky a tisíce kilometrů daleko.

Ines aristokratka
Možná proto, že v jejích žilách kolovaly geny, které směřovaly ke galaktické kariéře, nebo proto, že její srdce pulzovalo tolik, že jediný její upřímný úsměv léčil lidi na dálku, ale Ines dodnes patří k elitě, po které miliony fanoušků po celém světě šílí. Setkání s Ines popisují jako osudové. Proč? Zvláštní dar. Prý od babičky. Byla jí Suzanne Lazard, markýza de la Fressange a dědička slavného bankovního impéria. „Málokdy se vidí, aby hvězda takového formátu, byla tak úžasně pokorná,“ vyjádřil se o ní jednou Lagerfeld.

Ines lady Chanel
Záře reflektorů, modely, které mají jméno, stovky obdivných pohledů. To byl Inesiin život poté, co se stala lady Chanel. Dlouhých deset let plnila funkci dámy, která pozvedávala francouzskou haute couture do vesmírných výšin. Když byla Chanel lady, obraty módního domu se prý téměř zdvojnásobily. Ines se stala nálepkou luxusu a podpisovým vzorem vkusu. Byla to právě její povaha a cit pro módu, který pomohl vymodelovat pohled na Chanel jako takový. Předváděla pro velikány, jako byli a jsou Jean Paul Gaultier nebo Christian Lacroix. A tyto přehlídky byly vždy dlouho dopředu vyprodány. Francouzská smetánka byla ochotna vydat za ně i naši průměrnou mzdu.


Ine, pyšná tvář Marianne
V roce 1989 ale přišla pro Ines i pro celý dům Chanel osudová nabídka. Propůjčila svou tvář bustě Marianne. Na tom by ovšem nebylo nic špatného, kdyby bustu Laferfeld nenáviděl. Viděl v ní architektonický výsměch vznešené Paříži. Ines ji naopak vnímala jako národní symbol, a i přestože věděla, jaká to pro ni může mít rizika, rozhodla se s památkou ztotožnit. Spor mezi modelkou a návrhářem vyústil v Inesin odchod z módního domu. Tím skončilo i přátelství. Krátce po se Lagerfeld nechal slyšet, že nemá zájem oblékat historické monumenty.

Ines, diktátorka módy
Odchod ze Chanelu znamenal pro Ines nový začátek – katapult na módní Olymp. Rozhodla se vkročit na dráhu návrhářky a začala pracovat na vlastní módní kolekci. Jak popsala i ve své knize Se šarmem Pařížanky – bůh je v detailu. Podle své filosofie navrhuje designové maličkosti – módní brýle, šperky, hodinky, dokonce má i svou kolekci vonných svíček, per, háčků na kabelku, psacích pouzder a zápisníků, má také svůj parfém nebo třeba kufr. „Snažila jsem se vždy vytvořit něco, aby si i žena, která nemá miliony, mohla dopřát luxus,“ tvrdí. I proto Inesiina tvorba okouzlila i F. Louis Vuittona, který jí nabídl spolupráci. V roce 1991 ji přijal do svého portfolia a značka s názvem Inés de la Fressange se tak stala součástí koncernu LVMH. V roce 1992 si Ines otevřela butik, kde soustřeďovala designové maličkosti pod značkou Ines de la Fressange. Všechny její modely pohromadě nejdete jen v jejích buticích ve světových metropolích.

Zde je malá ochutnávka jejich výtvorů, jako jsou třeba pera, zápisníky nebo háčky na kabelku. 

foto 1

23

Foto: www.emotio.cz

Čtěte také: