Je 23. května 1618 a zástupci české evangelické šlechty napadli a z hradních oken vyhodili dva nejvýraznější představitele králova úřadu. Vypuklo stavovské povstání, tvář Evropy se změnila. Příběh jednoho z nejdůležitějších okamžiků naší historie začala Česká televize natáčet právě v těchto dnech. Snímek Defenestrace vzniká ke čtyřsetletému výročí třicetileté války v mezinárodní koprodukci s prestižní stanicí ARTE a rakouskou ORF. Filmu se ujal dvounásobný držitel Českého lva, režisér Zdeněk Jiráský a scenárista Pavel Kosatík. Hlavní role připadla Karlu Dobrému.

„Období, které těsně předcházelo třicetileté válce, je jednou z nejzajímavějších kapitol českých dějin. Je to zároveň jedna z mála etap, kdy naše historie formovala vývoj celého evropského prostoru. Film, který připravujeme, bude pokrývat dobu zhruba tří let, od defenestrace přes bitvu na Bílé hoře až k popravě českých pánů na Staroměstském náměstí,“prozrazuje kreativní producent Jan Lekeš a pokračuje: „Největší výzvou je natočit plastický obraz všech důležitých událostí tak, aby divák nebyl zahlcen složitostí problematiky a ani ochuzen o komplexní pohled.“

dobry

Hlavními postavami snímku jsou český šlechtic a vůdce stavovského vojska a evangelické strany sporu Jindřich Matyáš Thurn a „zimní král“ dosazený na český trůn protestantskými stavy, Fridrich Falcký. Ti budou stát proti Ferdinandovi II., římskému císaři, původně českému králi sesazenému rebely.

„Postava Jindřicha Thurna mě baví svým bohatstvím, mocí a pohnutým životem. Jako první jsme točili scénu, kdy Thurn přesvědčuje krále Fridricha Falckého, aby šel mezi vojáky a tím je morálně podpořil. Je to také moment, kdy si uvědomí, že podporoval slabého člověka a že to bude mít vliv na jeho další osud,“ říká představitel jedné z hlavních rolí Karel Dobrý. Režisér Zdeněk Jiráský jej doplňuje: „Kromě natáčení obrazů s Fridrichem Falckým a jeho ženou Alžbětou Stuartovnou paralelně vrcholí přípravy expoziční scény defenestrace. Práce na tomto filmu mě oslovila možností spolupráce s výraznými herci, tématem divoké doby a potenciálem výtvarného zpracování atraktivní historické etapy. Diváci se mohou těšit na krásné renesanční interiéry, skvělé kostýmy a několik válečných scén včetně bitvy na Bílé hoře.“

ko

Natáčení odstartovalo na zámku Kratochvíle. „Tento prostor jsme vybrali proto, že architektonicky odpovídá době a je zároveň dostatečně reprezentativní pro královský dvůr. Točíme zde interiéry Pražského hradu a také Heidelberg, sídlo Fridricha Falckého, které bylo velmi krásné, honosné a až manýristicky výstřední. A právě na Kratochvíli jsou některé interiéry velmi zdobné a tak dobře odpovídají duchu tohoto sídla,“ doplňuje Jan Lekeš. Z Prachaticka se filmaři přesunou do Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Natáčet se bude také na hradě Švihov, na zámku v Telči, ve vojenském újezdu Brdy, v katedrále v Kolíně nebo v zámeckých zahradách v Kroměříži.

dobry

sandeva

Pražská defenestrace 23. května 1618 bývá často označována také jako třetí pražská defenestrace, ukončila svobodu Českých zemí a změnila tvář Evropy. Byla demonstrativním aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu, který zahájil české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Díky mezinárodní koprodukci se tak nyní český pohled na defenestraci a její vliv na třicetiletou válku dostane i k zahraničnímu publiku.

Reklama