Milá Dano, milé čtenářky a čtenáři :-)
Ráda bych popřála krásný sluníčkový den a pohodu na dnešní den. To však není důvodem mého rozhodnutí napsat pár řádků o knihách.
Naše rodina je miluje, máme knihovny po celém domě, o jejich doplňování se stará můj muž, který nastuduje na netu Knižní portál, v knize si nezapomene vyzvedávat časopisy o knihách, které právě vycházejí.
Musíme mít to, co patří k tomu nejdůležitějšímu. Máme od každého žánru tolik knih, že si vybere každý tu, kterou potřebuje. Do knihovny už nechodíme, protože nemáme rádi, když jsou knihy špinavé, pomaštěné - ten, kdo je miluje, je prostě musí mít v pořádku a vědět, jak s nimi zacházet. K tomu jsme vedli naše děti, teď i vnoučata.
Některé oblíbené knihy jsem vypsala pod článkem "Řekni mi, co čteš ...", takže se nebudu opakovat. Já osobně většinou nečtu knihy víckrát, protože si obsahy pamatuji, nebavilo by mě to.
Knihy mám ráda, obchod s knihami nikdy nepřejdu. Pokaždé najdu něco, co mě zaujme, a pak se z toho těší celá rodina.
Je pravda, že v posledních letech ráda sedím u PC, ale neodradilo mě to od literatury.
Hodně krásných zážitků, poučení z tištěného slova přeje jedna z vás (žena-in).
Milá ženo-in,
já vím, knihy z knihoven někdy nebývají právě nejčistější, ale procházejí tolika rukama, že se dá těžko zabránit jejich postupnému ušmudlání. I to má něco do sebe, i když samozřejmě nehájím lidi, kteří u čtení jí. Nebo u jídla čtou? A takových jistě není málo.
Možná je však lepší hojně čtená a ušmudlaná kniha než čistá nečtená. 
Reklama