Každý rok je prý její ‘dopis’ jiný – jedná se vlastně o přání k Vánocům, které mamce nechám schované za oknem a víc než o dárky jde o přání k Vánocům pro rodinu, přátele...je to hezká tradice, co říkáte, milé ženy-in

Milá redakce, přání k Vánocům rozděluji podle osoby, které se to týká. V dospělosti (pár let nazpět J) jsem znovu začala psát Ježíškovi a stala se z toho tradice.

Dopis je pokaždé jiný – jednou malovaný, podruhé vyrobený na počítači, jindy klasický dětský předepsaný – a mnou dopsaný J, minulý rok jsem mamce nechala za oknem nádhernou skládanku z papíru – zasněžená krajina s vločkou, přivezená ze služební cesty do Paříže, kde jsem ji objevila na trhu...

Dopis schovám každý rok na jiné místo a pak jen čekám, kdy ho mamka objeví – vždycky volá a všechny si schovává. J

Babičce potom vytvářím klasické vánoční přáníčko, které však nikdy není koupené... J

Zbytku rodiny malá přáníčka různých tvarů a rozměrů ‘přilípnu’ na dárek, domaluji na ně větvičku, zvoneček nebo šišku a otevřou je až pod stromečkem.

A nikdy nesmí chybět drobnost – ozdobička, zvoneček, nebo jiná vánoční maličkost, kterou si nejbližší rozbalí mezi dárky...a která pak doplní vánoční výzdobu. Letos jsem nádherné věci pořídila v super obchůdku při výletu do Panenského Týnce.

S přáním krásných a pohodových svátků J

Zolinda

Milá Zolindo, to je pěkná tradice.

Máte také nějakou svou vánoční tradici, milé ženy-in? Jakým způsobem přejete svým blízkým vy? Napište nám.

Ale pospěšte si, příspěvků je opravdu hodně

redakce@zena-in.cz

Reklama