Rodina

Čtenářka Ula: Své tři děti jsem si odležela

Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma, který nám poslala čtenářka s nickem Ula. Přečtěte si příběh maminky, která si své děti musela „odležet“ v porodnici. Jedna holčička se jí dokonce narodila předčasně...Jak to prožívala se dočtete v jejím příspěvku

Dobrý den, než jsem byla těhotná, o nedonošených dětech jsem jen tak letmo četla v novinách nebo viděla v televizi. Až když jsem otěhotněla a čtyři měsíce ležela, z toho měsíc v porodnici pro udržení těhotenství, jsem zjistila, že porodit nezralé dítě není žádná sranda.

Okolo mě předčasně rodila každá druhá maminka a já jsem počítala každý den, když ta moje holčička ještě zůstávala v bříšku. Narodila se nakonec o tři týdny dříve a stejně byla v inkubátoru, protože přestávala dýchat. Po týdnu nás pustili na tzv. vyhřívací lůžko a tak jsme si celkově pobyly v porodnici 10 dní a já byla šťastná, že mám dítě doma.

Jeden moment, který jsem zažila, byl velice nepříjemný. Šla jsem kojit na nedonošenecké odd. a vizitka mojí holčičky na dveřích byla pryč, krve by se ve mě nedořezal. Myslela jsem, že umřela a ještě mi to nikdo nešel říct. Měla jsem totiž jednu špatnou zkušenost z jiného odd., kdy se mě sestřička přišla zeptat po porodu, kde mám dítě a já to samozřejmě nevěděla, protože mi ho nedali. Tak ho hodinu hledali a pak mi vlastně pan doktor přišel říct, že je v inkubátoru a má časté zástavy dechu. Jinak ale porodnici musím chválit, není to jednoduchá práce a obdivuji veškerý personál.

Moje kamarádka v tu dobu porodila dítě ve 31. týdnu, holčičku vypiplala a dneska je z ní krásná pětiletá princezna bez nějakých problémů. Druhá moje kamarádka porodila ve 26. týdnu, hodně si pobrečela, protože chlapeček byl něco nad 500 kg těžký a nevypadalo to dobře, ale prognóza je příznivá, tak držím palce...

Mám i zážitky, kdy z dvojčat porozených dříve zůstalo jen jedno, ale o tom bych tady psát nechtěla... držím všem maminkám palce, aby se jejich předčasně narozené děti vyvíjely co nejlépe a oni měli radost ze života a i z toho, že k nim byl osud příznivě nakloněný.

Ula

PS: Nefunguje mi doma počítač, jsem proto mimo domov a asi náhoda je to, že si před chvílí ke mě přisedla žena, která má v kočárku větší holčičku, která se zřejmě narodila předčasně a osud jí nedopřál plného zdraví. Já jsem za své tři krásné, odležené děti moc šťastná a i když občas už vyčerpaností sotva lezu, neměnila bych... Hezký den.

Tak to vás obdivuji. Já jsem byla v nemocnici tři měsíce a myslela jsem, že zešílím. Naštěstí mě pouštěli na víkendy domů.

A co vy , milé ženy-in? Máte také nějaké zkušenosti s „nedonošeňátky“? Napište nám. Na vaše příspěvky se těším na adrese: redakce@zena-in

   
11.10.2011 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [7] Avima [*]

    átéčko — #6 To jsem právě myslela, jak se cítily vůči těm druhým,jak bylo nám ostatním vím, tehdá jsem nemohla vědět jestli se mi podaří otěhotnět, hrozně jsem si to přála, trvalo to 5 roků. Sml67

    superkarma: 0 11.10.2011, 18:29:43
  2. avatar
    [6] átéčko [*]

    Avima — #5 Ty to měla v paži, neboli na salámu. Ale jak se cítly chuděrky ty,co ležely s udržením těhotenství...

    Já jsem takhle ležela v porodnici s bolestmi, na druhém lůžku paní na udržování a jediná, co spala klidně byla paní po potratu...Sml22

    1. na komentář reaguje Avima — #7
    superkarma: 0 11.10.2011, 15:20:09
  3. [5] Avima [*]

    Nemohla jsem otěhotnět, absolvovala jsem různá vyšetření, rentgen průchodnosti vejcovodů mi dělali v nemocnici, kde jsem byla 4 dny. Ležely tam se mnou ženy,kterým udržovali těhotenství nebo samovolně potratily, ale i ženy, které čekaly na zákrok - potrat. Nevím jak se cítily když se vzdávaly toho, po čem jiné nesmírně touží. 

    1. na komentář reaguje átéčko — #6
    superkarma: 0 11.10.2011, 12:27:53
  4. [4] ula [*]

    aiša — #2 To mě moc mrzí. Já znám jednu maminu, co má doma jednu krásnou holku a třikrát ležela s dalšími dětmi a už to nevydrželo... já to prožívala s ní, protože u třetího těhotenství jsem s ní ležela na pokoji v nemocnici a přesně si pamatuji ten moment, kdy veškeré naděje odešly. Hrozné. To musí člověk prožít. Proto je fajn, že máš doma chlapečka a teď Ti veškerou lásku vynahrazuje. Hezký den.

    superkarma: 0 11.10.2011, 10:53:33
  5. [3] ula [*]

    jureckova — #1 Tak to taky nemáš vůbec jednoduché... hlavně ta psychika a pocit, aby bylo všechno v pořádku.

    superkarma: 0 11.10.2011, 10:51:42
  6. avatar
    [2] aiša [*]

    Já měla doma ani né dvouletýho kluka a s dalším jsem ležela na udržení těhotenství , nesměla jsem vůbec chodit , nakonec se to nepovedlo , týden před tím než by jí mohli už zachránit -udržet naživu jsem potratila -byla to holčička ,dnes by jí už možná zachránili

    1. na komentář reaguje ula — #4
    superkarma: 0 11.10.2011, 09:46:32
  7. [1] jureckova [*]

    statečná holka Sml67 odležet 3 děti ... klobouk dolů Sml22

    já ležela 2 týdny, a pak za malou dojížděla 7 měsíců než nám ji pustili domů Sml15

    1. na komentář reaguje ula — #3
    superkarma: 0 11.10.2011, 09:28:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme