Proč má se ztotožněním se s literárními postavami čtenářka ToraToraTora problém, to se dozvíte v jejím příspěvku k dnešnímu tématu! Literární hrdinové to s TorouTorouTorou zkrátka nemají jednoduché, přesto si ji jedna získala...

První příspěvek k dnešnímu tématu: Vaši oblíbení literární hrdinové, zaslala čtenářka ToraToraTora. Není velkou příznivkyní ztotožňování se s literárními hrdiny, ale nakonec se jí to přece povedlo - která hrdinka to u ToryToryTory vyhrála?


Se ztotožněním se s literární postavou mám od svých prvních a nesmělých gramotných let prostě problém. Jak bych to tak řekla..... No prostě vždycky si to ten hrdina tak nějak podělá. Pořád dobrý dobrý a dříve či později udělá něco, co má obsedantní duše prostě nepřekoná.

Vemte si Čuka a Geka. I kdybych zapomněla, že dostali rodinu do průšvihu svým hanebným přístupem k listovnímu tajemství, co kapitola to mi šla krev k bodu varu. Takové ty tradiční dětské pohádky jak Honza asertivní blbostí ke štěstí přišel, mi nepřišly reálné. A už vůbec jsem odmítala svou fantazii promítat do submisivních éterických bytostí, které na onoho blbce s buchtami čekají.

V dospívání jsem se odvážila v knihovně projít i okolo jiných polic než těch se Čtyřlístkem.Mým tak trochu literárním idolem, který se dal brát vážně byl profesor češtiny. A tak jsem se vrhla na povinnou četbu. Jen pro ty chvíle ve dvou ve školní knihovně mezi klasiky a zaprášenými svazky. Nebojte, o nic nešlo. A dva jsme tam byli jenom proto, že o Jiráska a spol prostě nikdo nestál. Ztotožnění se nekonalo. Pod lavicí jsem louskala Nietzscheho, Zolu jsem prokládala na odlehčení Remarquem. Hrdina pro sladké snění žádný, ale slíbila jsem si, že nikdy nepropadnu alkoholu a nechám se příležitostně vyšetřit na plicním.

Jednou mi češtinář přihodil svazek od Liona Feuchtwangera. Čtrnáct dní jsem nad tím seděla. Na konci jsem byla orvaná jak trhací kalendář v prosinci a neměla jsem ani tucha, o co tam šlo. Šest set stránek bezvědomí.Když jsem pak po letech byla u rozebírání knihovny po manželově dědečkovi, tak nějak mi padl zrak na Feuchtwangera. Vzala jsem ho k nám snad z pocitu, že takový velikán do kontejneru nepatří, snad s nadějí, že si jednou zlomím obě nohy a až přečtu doma i návod na instantní polévce s povděkem přijmu Lišky na vinici.

Věřím, že všechno má svůj čas a ten jednou prostě přijde. Nevděčím zato sice oboustranné fraktuře, ale jednou jsem jeden Feuchtwangerův román vzala do ruky a nedokázala přestat. Najednou to nebylo jako chtít podlézt čáru křídou na asfaltu. Přelouskala jsem ho jedním dechem jakobych ho nečetla,ale prožila.

Kdybyste náhodou někdy měli v ruce Vyhnanství, neplačte nad záhy dovršeným osudem Anny Trautweinové. Ve mě žije napořád.

ToraToraTora

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Vaše oblíbená literární postava

Jaká je vaše oblíbená literární postava a proč?

Každý máme nějakou literární postavu, kterou jsme si oblíbili. Jsou nám sympatické z různých důvodů a zažíváme s nimi různé věci. Někteří z nás se například snaží se svou oblíbenou literární postavou ztotožnit, jiní se ji snaží překonat... Napište mi o své oblíbené literární postavě a přidejte k tomu i nějaký přkný zážitek, který se vám díky ní stal. Vyhrát můžete krásnou literární cenu: knížku Pandořina dcera od Iris Johansenové, kterou vydalo nakladatelství Columbus. Chcete-li však mít šanci na výhru, nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu. Příspěvek zašlete na redakční e-mail.

pd

Reklama