to je dnes už druhá čtenářka, která se nebojí ani neštítí hadů a chová je pro potěšení. Pojďte si přečíst, jak se s takovým domácím mazlíčkem zachází. Prý je s ním i docela legrace.

Nemáme ani kočku, ani pejska, ale hada. Krajtu, vlastně krajťáka. Pořídil ho manžel, prý hada vždycky chtěl, jen se mi nějak zapomněl o své touze zmínit...:o):o) Naštěstí se hadů nebojím, dcery také ne, těm se vyloženě líbí, takže si „hadí“ přítomnosti užíváme už 3 roky. Ani hrůzu nebudí (foto jako důkaz), měří asi 90 cm a doroste prý tak max. do 1,2 m. Je nenáročný na čas (nemusí se venčit), na úklid i na stravu, stačí myš nebo pískomil tak 1x za měsíc.

I když se to nezdá, může být i s hadem legrace. To jednou slyším téct v obýváku vodu. Říkám si, že to není možné, kde by se tam vzala, jdu tam a už to vidím. Konvička na zalévání kytek SAMA OD SEBE PŘETÉKÁ!!! Uvnitř náš had, manžel totiž zapomněl terárko zamknout a had je šikovný, cítil průvan, tak se do škvíry ve skle narval a dvířka si poodsunul. To ale nebylo není nic proti tomu, že konvička stála na okně a dole pod ní pětizásuvkový prodlužovák... naštěstí voda tekla těsně vedle. Hadovi se vevnitř asi líbilo, nechtěl se nechat vylovit, takže nakonec skončila konvička ve vaně a my čekali, až se mu uráčí vylézt :o)

Druhý zážitek byl ještě veselejší, chystali jsme se na prodloužený víkend a manžel chtěl hada nakrmit až těsně před odjezdem. Zabaleno, všechno zkontrolováno, tašky v autě, dcery už se obouvají, když najednou řev. To se totiž „svačina“ vyškubla manželovi z ruky a zmizela za nábytkem. Já omdlívala, dovedla jsem si představit, jak chytáme myš až do večera. Naštěstí se tam myšce nelíbilo a hned druhou stranou zase vyběhla, takže jsme mohli vyjet včas a dovolená nám nepropadla.

Tak si s hadem užíváme a „těšíme se“, čím nás překvapí příště.

Hezký zvířecí den všem!

čtenářka telelot

Milá telelot, to musela být dost velká konvička, když se do ní vešel takový had

 

Reklama