Další přispěvatelkou k dnešnímu tématu se stala čtenářka Tee. Jaké trable si zažila se svou alergií na jablka?

Souseda neodmítneš

Podzim jako takový jsem snad začala pořádně a realisticky vnímat od té doby, co jsme se s přítelem přistěhovali na vesnici. Sehnat brikety, dřevo. Uskladnit a přeházet brikety, nařezat dřevo, vyčistit komín... Vzadu za domečkem máme několik ovocných stromů, o které se předchozí a ani předpředchozí majitelé vůbec nestarali, a proto ze všech sil tyto přerostlé stromy dávají poslední ovoce. Abych definovala naše ovocné stromy: 8 jabloní a jedna hruška. Jelikož je letošní úroda více než hrozná, sklidili jsme letos jednu jedinou hrušku (a to jsme se o ní ještě prali s malým červem!). Jablek máme požehnaně... já jsem však na ně alergická (...a na hrušky, mrkev, ořechy, broskve, nektarinky...) tudíž to každý rok dopadá stejně. Jablka prostě spadnou a na zemi už zůstanou. A to nejen z důvodu naší lenosti, ale i proto, že naše okolí jablka nechce, neb jich má údajně ze supermarketů dost. To prý kdyby nám rostly ananasy, avokáda... :o) To by brali všemi jedenácti prsty... :o)) No, než rozebírat mé příbuzenstvo, připíši jednu - snad i humornou příhodu. Vedle nás je jeden velmi milý soused. Je to pravý vesnický dědeček, který má obrovské sady, mnoho zvířat a také staré zvyky. Vyprávět mu o mé alrgii na jablka by bylo jako mu říkat, že ryba létá, nebo že kuře mňouká. Jednoho dne se k nám ( tedy jen ke mně - byla jsme doma sama) naklonil přes plot s tím, že má několik speciálních odrůd jablek, které by rád pěstoval ve velkém a že potřebuje neznalý názor. Bála jsem se odmítnout, bydleli jsme tu chvíli a tak jsem kývla. Během 15 minut jsme ochutnala asi 8 jablek, když už jsem začala cítit těžké pálení v puse. Bleskurychle jsme ochutnala ještě dvě, matně ukázala, která byla nejlepší a jakoby si honem vzpomněla, že peču to mňoukající kuře a musim jít. Domů (těch 10metrů jsem se jakžtakž doplazila s uměle vytvořeným sousedským úsměvem a několikrát vyřčeným „nashledanou a děkuju!"). Rty už jsem měla třikrát větší, tváře rudé, krk mě pálil a bodal... nacpala jsme do sebe minimáně čtyři prášky na alergii a vypila snad tři litry vody. Ještě po třech hodinách, když přišel přítel domů, bylo jasné, že jsem měla jablíčka. No jo, smál se mi a já se nakonec taky smála. A dnes jen tajně doufám, že mi nikdo nezklepe na branku...

Krásný den milá Ženo-in,
vaše čtenářka Tee

Téma dne: Podzimní plody

Jak nakládáte s podzimními plody?

Na zahrádce dozrávají jablka, hrušky, ořechy... je čas vmyslet, co s takovým množstvím podzimních plodů letos podniknete. Ale to možná házím trávu do větru, vždyť každý přece má nějaký svůj zaběhnutý způsob jeho „likvidace“. Rozdáváte ovoce po příbuzných, skladujete ho ve sklepích, zavařujete, sušíte? Pište mi své tipy, jak skladovat či likvidovat podzimní plody! Poraďte ostatním čtenářkám a podělte se o své zkušenosti. Anebo mi napište nějakou veselou historku, kterou máte s podzimními plody spojenou. Vaše příspěvky (dlouhé minimálně jako tento odstavec) očekávám v redakčním e-mailu. Získat za svůj příspěvek můžete skvělý Lipton bílý čaj v pyramidových sáčcích a k němu barvu na vlasy Palette intensit color creme COOL BLONDS.

Reklama