.

Čtenářka PBD: Smrtí dítěte můj život neskončil

Vztahy

Čtenářka PBD: Smrtí dítěte můj život neskončil

V dnešním článku k tématu si můžete přečíst příběh čtenářky PBD. Tato čtenářka nám navrhla téma dne: Všechno zlé je pro něco dobré. Jak to dopadlo s úmrtím kojence? I taková ztráta nakonec může vést k něčemu dobrému...

dobré

V příběhu čtenářky PBD se dozvíte, že i něco tak strašného jako smrt vlastního dítěte vám může v budoucnu přinést štěstí. Nevěříte? Tak čtěte pozorně dál...

Všechno zlé je pro něco dobré

V životě jsem prožila spoustu dobrých a špatných dnů, dokonce i dny růžové, a bohužel i dny černočerné. Ten nejčernější je den, kdy mi zemřela půlroční dcera - jednalo se o náhlé úmrtí kojence. Upřímně vám povím, že jsem to nezvládala... prvně jsem to zvládat vlastně ani nechtěla... Musela jsme povinně k psychiatrovi - a dodnes na to nezapomenu - lékařka si vyslechla, o co jde... že mám změny nálad, netečnost a přecitlivělost, že nemohu chodit přes den ven, že všem maminkám strašně závidím, že se obvinuju... atd.. Nevím jak, ale bavily jsme se o počasí, nechápu... a o druhé světové válce... už vůbec nechápu... nakonec mi napsala prášky na spaní a antidepresiva (varovala mě, že způsobují změny nálad - tak jak mi sakra měly pomoct?) a doporučila, ať nechodím přes den ven, nekoukám na televizi a tak... No, fakt rada nad zlato...
Po konzultaci s obvoďačkou jsem antidepresiva nebrala, protože jsem si myslela, že být bokem ničemu nepomůže a že si tím musím projít natvrdo, abych mohla žít dál... a prášky na spaní jsem brala... asi 14 dní a pod dohledem mamky, který jsem si vyžádala (dávala mi je každý večer... nejprve jeden a pak polovinu... čtvrtku... dokud jsem se nenaučila spát sama). Ale nějak to nešlo... A došlo i k pokusu o sebevraždu. Hrdá na to nejsem, pořád považuji tento čin za srabský útěk a sobeckost. Ale naštěstí měl tenkrát taťka zapnutý šestý smysl a vše dopadlo dobře...

Potom nabraly věci konečně spád. Můj gynekolog se za mě zaručil, aby mě nedali do léčebny... Psychiatr, co ke mně přišel na jipku, po probuzení mi otevřel oči a ukázal, že to půjde zvládnout... našla jsem si psychologa, a s pomocí jeho, mé rodiny a přátel jsem to tak nějak zvládla... s otcem dítěte jsem se rozešla... pořídil si asi za rok rodinu, chlastá, hraje automaty, práce mu nevoní... takže vlastně to, co se stalo, mě možná uchránilo od života s kreténem... samozřejmě, že možná by byl jiný, možná bych ho kopla do pr..., i kdyby se to všechno nestalo... Kdo ví... Ale každopádně jsme potom vcelku dlouhodobě marodila, měla jsem obtíže fyzické a hlavně psychické...

A jednou jsem z nudy zabrouzdala na chat... a tam se dala do řeči s jedním klukem... zprvu sem to brala jako dobré zabíjení času... ale najednou jsem zjistila, že jsme si vyměnili tellefonní čísla... a že jeho telefonáty a smsky mně úžasně dodávají sílu... cizí člověk, co věděl, co mě potkalo, a nebylo mu to jedno... držel mě nad vodou, ukázal mi, že jde koukat i dopředu, a ne jen se ohlížet za tím, co mám za sebou... udělal pro mě strašně moc, nikdy mu to nezapomenu... a jednou mi volal, že je v Jihlavě na autobusáku (je z Brna) a že by rád zašel na kafe... No, nejvíc mě vylekal... ale domluvili jsme si poznávací znamení (on fotku na profilu měl a já ne)... řekla jsem o tom mámě, prvně mě pustit nechtěla, protože kdo ví, co je to za člověka... ale nakonec mě pustila s tím, ať jdu s ním na Irskou (hospoda... taková ta domovská), dělá tam bratránek a i ostatní kluky za barem jsem dobře znala, takže kdyby něco, tak by pomohli... Sešli jsme se a bylo mi s ním krásně... přijel ještě párkrát... a za měsíc si mě odvezl napořád. :) A včera to byly tři roky od naší první kávy a jsem ta nejšťastnější ženská na světě. :) Všechno zlé může být pro něco dobré. :)

Téma 23. ledna 2012: Všechno zlé je pro něco dobré

  • Stalo se vám někdy, že vám něco špatného přineslo i dobré věci?

Pokud je vaše odpověď na tuto otázku kladná, posílejte mi své příběhy jako příspěvky k tématu. Získat za ně můžete společenskou hru Šachy od firmy Albi - tedy hru, ve které i zdánlivě špatná rozhodnutí mohou vést k dobrému výsledku. Vaše příspěvky ať jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec textu. Zasílejte je na redakční e-mailovou adresu (viz níže) nejpozději 23. 1. 2012 do 14.30 hodin.

sachy

   
23.01.2012 - Příběhy - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [17] PBD [*]

    free — #14 ano,to je fakt..potom je ten smích opravdu osvobozující..

    superkarma: 0 09.02.2012, 14:00:12
  2. avatar
    [16] ekleinovka [*]

    Tomíška — #3 Je to hodně smutné,ale život se nesmí vzdát,všechno jednou otupí,nezapomene se nikdy,to ne,ale bude lépe a lépe.Hodně štěstí v současném novém vztahu

    superkarma: 0 04.02.2012, 15:07:30
  3. avatar
    [15] denkas [*]

    free — #14 To je smutný i milý zaroveň.Až mám slzy v očích.Sml79

    superkarma: 0 03.02.2012, 12:24:52
  4. [14] free [*]

    PBD... až člověk ztratí blízkého, tak pochopí to s tím úsměvem.  Předlonitratila jsme manžela bylo mu 50 a byl to krásný člověk.  Od jeho odchodu dcera odmítala jakýkoliv povídání o něm.  Na podzim jsme byli na hřbitově a ji chytily nějaké břišní křeče.  Svíjela se a najednou se začala smát.  To by se ťaťka smál, kdyby mě tady viděl, jak se o mě pokouší průjem...  byla to reakce na jedn dávnou příhodu.  A já se poprvé začala smát taky.

    1. na komentář reaguje denkas — #15
    2. na komentář reaguje PBD — #17
    superkarma: 0 02.02.2012, 00:03:46
  5. avatar
    [13] PBD [*]

    Dante Alighie- možná to není ani tak o strachu..ale spíš o tom,že to zvládnout nechtějí ..a nebo právě že jsou moc liní se tomu postavit..a pro někoho je možná i svým způsobem požitkem se plácat v sebelítosti..a ať to ma každej jakkoliv,tak opravdu nesnaším,když někdo vyžaduje,aby na něj byl skrz tu či onu težkou životní událost byl brán pořád ohled a pod..to je fakt na facku..Protože co je okolí do toho co se mi stalo? ano,zasáhne to mé blízké..ale vynucovat si pořad schovívavost a podobně? nene,to prostě nejde..

    superkarma: 0 23.01.2012, 15:38:28
  6. avatar
    [12] Dante Alighieri [*]

    PBD — #10  On je asi problém v tom, že lidi se bojí, že něco nezvládnou. Já i když to vím, se bojím stále a pěkně s tím bojuju. Aspoň že jsem si to už uvědomila a vyhlásila strachu válku...

    superkarma: 1 23.01.2012, 14:25:33
  7. avatar
    [11] Louisa [*]

    Smrt dítěte je to nejhorší co je. Také doufám, že už mne to víckrát nepotká...

    Tobě přeji hodně štěstí, ať to klape.

    superkarma: 0 23.01.2012, 12:38:17
  8. avatar
    [10] PBD [*]

    Dante Alighieri — #8Já jsem to právě opravdu pochopila až po tom všem..Ale i ta největší ztráta v životě dokáže něco dát.. Ztratila jsem v životě babičky..to je smutné,ale je to koloběh života..ale děti a mladí by umírat neměli..neměla umřit moje malá,neměl umřít ve spánku 28 letej chlap..hodně blízkej človíček,kterej mi mimo jiné pomohl když jsem proživala nečernější dny..Ale svět se nezastaví..a lidé zvládnou všechno,když malinkato chtějí..

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #12
    superkarma: 0 23.01.2012, 12:17:49
  9. avatar
    [9] enka1 [*]

    superkarma: 1 23.01.2012, 12:14:51
  10. avatar
    [8] Dante Alighieri [*]

    PBD — #5 Sml67 Všechno se dá zvládnout, tohle je svatá pravda, vím to dávno a to jsem ani nemusela zažít nic tak otřesnýho.

    1. na komentář reaguje PBD — #10
    superkarma: 0 23.01.2012, 12:06:08
  11. avatar
    [7] PBD [*]

    bolestivou minulost tam mělo být..

    superkarma: 0 23.01.2012, 11:41:43
  12. avatar
    [6] PBD [*]

    ano,čas pomáhá..a časem otupí i ty nejvetší trápení..čas je milostiví,nedovoli zapomenout,ale dovolí vzpomenout s usměvem..A i když to zní jako klišé,tak mnoho z nás ví,že je to tak..

    Přeju všem aby měly fajnovou budoucnost a i na bolestivou budoucnost uměly vzpomínat v dobrém a s usměvem..Všem co se nečím trápí přeju hodně sil a veřte,že i kdo zto tak nevypadá..opravdu bude líp..

    superkarma: 0 23.01.2012, 11:41:16
  13. avatar
    [5] PBD [*]

    Všem děkuju:) A z vlastní zkušenosti vím,že člověk zvládne víc než si myslí..ale každýmu přeju,aby takovou zkouškou procházet nemusel:) A ať už se kdokoliv trapí pro cokoliv,tak veřte,vše se dá zvládnout..opravdu vše...stačí jen malinkato chtíát a nebat se požádat o pomoc..Není hrdinství se snažit všechno zvládnout sám,je hrdinství přiznat,že jsi na dně,že to nedáváš... a poprosit o pomoc..

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #8
    superkarma: 2 23.01.2012, 11:38:08
  14. avatar
    [4] maje [*]

    tak ať to tak zůstane na pořádSml79Sml67Sml67

    Tomíška — #3 smekám před každým, kdo tohle dokáže. já jsem srabSml79Sml79Sml79

    superkarma: 0 23.01.2012, 10:51:40
  15. avatar
    [3] Tomíška [*]

    Plně chápu Tvoje pocity.Je to hrozné,ale čas to dá vždy nějak dohromady-možná klišé,možná stará moudrost.Funguje to i když Ti zabijí dítě,kterému bylo kousek po 18tých narozeninách....trvalo to dlouho,ale taky jsem se musela sebrat a žít dál......Sml15Sml79

    1. na komentář reaguje maje — #4
    2. na komentář reaguje ekleinovka — #16
    superkarma: 0 23.01.2012, 09:49:47
  16. avatar
    [2] kobližka [*]

    Přeju ti všechno dobrý....

    superkarma: 1 23.01.2012, 09:23:31
  17. avatar
    [1] řinka [*]

    Co dodat,ať Ti to štěstí vydrží do konce životaSml53

    superkarma: 1 23.01.2012, 00:32:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme