a poslala nám je spolu s dalšími hračkovými vzpomínkami i na ukázku. Svůj vztah k maňáskům, ale nezapře a zúročuje i nyní, kdy už má vlastní děti a hraje si s nimi pohádky.

Dobrý den, na hračky svého dětství vzpomnínám moc ráda. Nejvíce vzpomínám na pokojíček pro panenky, který mi kdysi vyrobila maminka. Byl z kartónové krabice, pokojíčky byly pečlivě otapetovány s okýnky se záclonkami. Dokonce za okýnky byl obrázek s krajinou. A pochopitelně k tomu patřila kuchyňka, obývák se židličkami, gaučem a pokojík pro panenky. Byla to nádhera. Dlouho jsme jej schovávali na půdě, ale nedochoval se.

Zavzpomínala jsem na další hračky, ale většina jich je u rodičů, kde si s nimi naše děti rády hrají. Ale prošla jsem alespoň to málo, co máme doma a v příloze posílám pár fotek. Mou další oblíbenou hračkou byli maňásci. Jako úplně malí jsme doma měli opičku a kašpárka, který se dochoval a je na fotce.

hracky

Chudáček dostal zabrat, je ušmoulaný, ale prát se ho neodvažuji (hlavička je vycpaná a nemuselo by to dopadnout). Ale vyhoďte ho... Když se mu podívám do obličeje, vždy mě rozesměje a udělá se mi hezky na duši.

O pár let později jsem dostala tygra a myšku se zástěrou a s malými prstovými myškami (někde se nám zatoulala vařečka). U rodičů je ještě krokodýl a taková maňásková rarita - eskymák. Moc ráda jsem si s nimi hrála a dávala si na ně pozor. Bohužel krokodýl dostal zabrat od návštěv, které k nám chodily. Zajímavé je, že většinu hraček, které se poškodily nezničily malé děti, ale starší puberťáci.

manásky

Na fotce s maňásky najdete i klobouk s králíky Bobem a Bobkem. To je opět vlastnoruční výtvor mé maminky. Vyrobila je pro synovce, kterému je dvacet, takže odhaduji, že Bob a Bobek už budou taky téměř plnoletí. A vláček - je sice retro, ale pro mé kluky jsme ho dlouho schovávali. Spoustu hraček dostal tatínek od svého kamaráda, který je kdysi vyráběl. Rozdávali jsme je tehdy po celé rodině a do tombol na plesy. Tenhle červeno-bílý se nám moc líbil a já si na tatínkového kamaráda vždy vzpomenu. Bohužel už nežije, ale s jeho manželkou jsme se nedávno viděly a tak jsme si popovídaly, jak si s hračkami kluci užijí. A černá kočička má sobě magnet. Když se přiblíží k míčku, roztočí míček a vzdaluje se od ní. Další věc, která mne jako dítě hodně zaujala.

A s čím si rády hrají naše děti? Mám dva malé kluky (2 a 4,5 roku), takže vedou autíčka, vláčky a Duplo. Ale pochopitelně maňásky mne poznamenaly.... Jako studentka jsem prodávala kosmetiku a když se po roce 1989 na trhu objevili krásní naňásci, neváhala jsem a chěla si jich koupit víc. Bohužel jsem vždy narazila pouze na pár kusů a tak jsem oslovila přímo výrobce a objednala jsem si pro sebe a známé. Nakonec jsem těch maňásků prodala spoustu. Část naší domácí výbavičky posílám na další fotce. S dětmi moc rádi hrajeme pohádku o červené Karkulce a vše o zvířátkách. Starší syn už rád pohádku vypráví sám, rád si pohádku pozmění - třeba Karkulce pomáhá péct bábovku atd. Je to fajn a učí se sám něco vyprávět, vyjadřovat se.

auto

A na poslední fotce je dřevěné auto, které bude taky staré tak osmnáct let. Není z mého dětství, byla to výhra v tombole. Nevěřila bych, že si s ním dnešní děti tolik vyhrají. Čekala jsem, že to bude spíš dekorace do chlapeckého pokojíku. Ale tohle autíčko se u nás už něco navozilo. Dveře jsou otevíratelné, kufr taky a tak do něj kluci stále něco nakládají a převážejí.

Moc Vás zdravím a přeji Vám všem krásný a úspěšný den s magickým datem.

Paradajka

Milá Paradajko, udělala jste mi velkou radost. Na první fotce je sice maňásek kašpárka, ale má úplně stejný obličej, jako moje milovaná Vlasatička.

Reklama