Na přelomu roku spousta z nás bilancuje. Někdo nad svými pracovními úspěchy, někdo nad osobními a ženy velmi často nad těmi milostnými. Někdy takový „ponor do minulosti“ přinese nejen vzpomínky, ale i nečekané poznání…

I já jsem došla k podivuhodnému závěru, a to, že většina mých osudových vztahů vždy souvisela s koncem či začátkem nového roku. Nikdy jsem se nezamilovala či nezadala v lásky čase – máji a až na jednu nepříliš šťastnou výjimku, jež vždy potvrzuje pravidlo, ani v sexu přejícímu horkém létě.

man

Proto jsem mnohokrát zažila pocit, že s čistým štítem vykračuji do nového roku i s novým perspektivním partnerem. Většinou jsem si nevykračovala dlouho, ale vždy jsem věřila v opak. Jen jednou jsem nevěřila a dávala lednovému vztahu „rok, maximálně dva“, stejně jako v Pelíšcích pan Kodet komunistům. No a ono to (asi zrovna proto) trvá dodnes – tedy právě 13 let (a jak dlouho ještě bude, tím si hlavu nelámu).

Osudový muž č. 1

Bylo mi něco málo přes 20, když jsem přes krátkou, bouřlivou a téměř platonickou pozdně podzimní romantickou lásku, o které si můžete přečíst ZDE, poznala v listopadu svého exmanžela. Dali jsme se dohromady první den nového roku po velmi bouřlivé silvestrovské oslavě. Tento vztah byl, po více než třech letech, zpečetěn manželstvím, trval oficiálně (neoficiálně skončil daleko dříve) téměř 20 let a díky němu jsme oba přišli ke dvěma úžasným dětem a zatím dvěma neméně úžasným vnoučatům.

Osudový muž č. 2

Bylo mi téměř 40, starý rok i moje manželství se chýlilo ke konci a nový rok jsem oslavila se zbrusu novou láskou. Tento vztah vydržel čtyři roky a díky němu jsme oba získali kamaráda(ku) na celý život. On dnes hledá ženu přes seznamku ZDE.

Osudový muž č. 3

Navázal samozřejmě na „dvojku“. Dobýval mě asi půl roku (zpočátku se mi moc nelíbil), a když se mu to konečně podařilo a něco přes rok jsme spolu chodili, oznámil mi o Štědrý den, že Silvestra se mnou neoslaví. Tento „seznamkový mág“, aneb „špion“, o němž se můžete dočíst ZDE, jej tehdy oslavoval samozřejmě s úplně jinou ženou a se mnou to jen nedokázal rázně utnout. Zmohl se pouze na signály, kterým jsem nechtěla rozumět. Říkám tomu „protrahovaný rozchod“ (podle porodu).

Osudový muž č. 4

Společného měl tento vztah s „trojkou“ právě rozchodový styl. Finále se konalo před Vánoci asi před 15 lety, kdy mě přivezl z týdenního pobytu na horách, vrazil mi do ruky velmi praktický vánoční dárek a zmizel z mého života. Tomuto muži jsem věnovala dvoudílný článek o tom, zda láska na první pohled je ta největší a vystupuji v něm ve třetí osobě (jelikož je zpověď velmi intimní, zkuste si jej najít samy).

Osudový muž č. 5

Poznali jsme se, jak jinak, než v listopadu. Z internetové seznamky. Byl velmi mladý a vděčím mu především za to, že mně utěšil z drsného opuštění „čtyřkou“ ihned v onen Štědrý den. Další rok jsme spolu strávili spoustu hezkých okamžiků, a i když normální vztah mně nikdy na rozdíl od ostatních „čísel“ nesliboval – vždy se objevil a poté zase na chvíli zmizel. Zachránil mě ještě jednou (čtěte ZDE). Snad proto jsme rovněž dodnes kamarádi.

Osudový muž č. 6

No osudový… trošku silné slovo, leč patří do tohoto článku, neboť v listopadu před 13 lety mě sbalil z velmi praktického důvodu - potřeboval společnici na silvestrovský pobyt na horách s přáteli. Na začátku ledna se přišel rozloučit. Nedávno jsem se o tomto neobyčejně atraktivním muži, kterému jsem samozřejmě velmi rychle podlehla, zmínila ZDE.

Osudový muž č. 7

Sedmička je šťastné číslo…. A jak jsem k ní přišla? Když mě „šestka“ vypekla, vytočila jsem samozřejmě číslo „pětky“, aby mě přišla utěšit. Leč telefon vyzváněl marně. A tak jsem to riskla a odepsala na sms „panu Záhadnému“, který mi pravidelně anonymně blahopřál ke svátku a k Vánocům a kterému jsem nikdy nenašla odvahu odpovědět, neboť jsem se bála, že jde o nějakého odmítnutého „příšeráka“ ze seznamky, kterou jsem kdysi hodně pokoušela.

V tento den jsem si totiž už sáhla v oblasti citových karambolů na samé dno a bylo mi úplně jedno, kdo si zprávu přečte.

Kupodivu šlo o člověka, kterého jsem znala letmo již dva roky, po které si na mě myslel, leč neodvážil se mě přímo zeptat, zda bych s ním třeba nechodila. Byl ještě mladší, než „pětka“, takže jsem budoucnost konečně poprvé neřešila, přestala věřit na lásku na celý život a začala s ním chodit čistě pragmaticky s heslem „Žít a užít“.

Pevně doufám, milé ženy-in, že už mě nečeká žádná lednová citová lavina. Už jsem oslavila 60. narozeniny a na nějaké milostné přemety se fakt necítím. Tím ovšem rozhodně nechci tvrdit, že v tomto věku některá z vás nemůže navázat osudový vztah. Šťastně zadaným přeji, aby jim to vydrželo a těm ostatním, aby našly co nejdříve, nejlépe hned teď v lednu 2016, nového partnera na celý život!

Čtěte také:

Reklama