Rodina

Copak to tady děláš? Nic!


Vzpomenete si ještě, na co jste si hráli? Co předváděly vaše panenky ve vašich rukách? Co bylo námětem scénářů vašich her s kamarády, když se rodiče prokazatelně nedívali? Bude asi málo takových uvědomělých, jejichž hry byly vždy na školu…

Co se lekáš?

Včera jsem odpoledne nečekaně vtrhla do trucovny s úmyslem vyndat prádlo z pračky. Je to takový malý pokojík za kuchyní. Více šatna a prádelna než pokoj, ale postel tam je.
Trucovna se to jmenuje od té doby, co mě jednou Radek v noci sepsul, že pouštím televizi v ložnici a svítím lampičkou. Já se urazila a šla spát tam. Dnes si zvykl, ale trucovna už je trucovnou.
Johanka si tam někdy hraje. Jak mi včera došlo, tak hlavně ve chvílích, kdy patrně nechce, aby při hrách byla rušena.

Viditelně sebou trhla a stála jako solný sloup s vyvalenýma očima…

„Co tady děláš?“
Hraju si.“
A proč tady?“
Proto!“
A co se lekáš?"
Se nelekám.
Hraješ si s panenkami, viď?
NE! (
divné, panenky byly všude, i v jejích ručičkách) Ze skříně visel kus lana.
Co to je?
Nic.
Hele, neděláš tady něco se sirkama nebo tak?
ptám se vzpomínajíc na Alici a její úspěšný pokus založit požár a v zápětí neúspěšný pokus jej uplivat.
Ne.
Hmmm… dobře... tak tě tedy nebudu rušit...
Díky. Ještě sem půjdeš?
Asi už ne.

Dlouho jsem pak přemítala, co tam vlastně dělá. Zkusila jsem lípnout boltec na dveře, ale připadala jsem si záhy trochu hloupě. Navíc, jak jsem tak špehovala u těch dveří, vrátily se mi vzpomínky na mé dětství a mé hry. No nic právě pozitivního to nebylo. Na klice jsem oběsila medvěda a vyděšené mamce vysvětlila, že zabil jednu paní, tak ho popravili. První barbíny „s prsama“ jsem logicky svlékala a spolu s jinými panáčky… no ták, bylo mi dvanáct!

Vzpomínám, že když jsme si s kamarádkou Andulou hrály na rodinu, taky to nebylo zrovna pro oči a uši rodičů. A to jsem nevyrůstala právě domě neřesti… čili žádná traumata z dětství.

Později se k nám přidal jeden kamarád a my vyměnili panáčky za vlastní role. Měli jsme bunkr na Okrouhlíku, kde jsme trávili celé odpoledne. Naše nejčastější hry byly o tom, kterak jsme ho zajaly a mučily. Tarrantino by se za to nestyděl. Byly jsme neuvěřitelně vynalézavé. No dobře, dobře… jeho to ale taky náramně bavilo!

O čem vlastně mluví dětské hry?


„Dítě má velice bohatou fantazii a nekonečnou obrazotvornost. Hry používá k ventilaci emocí. Mezi pátým a dvanáctým rokem prochází dětské chápání a pohled na okolí dost dramatickým vývojem. Učí se rozpoznávat, co je dobré a co je špatné. Hry v tomto věku bývají někdy hodně brutální a podivné. Je to proto, že dítě začíná rozumět tomu, že existuje nebezpečí a že se člověk, v jeho případě panáček, může dostat do potíží. Není třeba se nijak zvlášť děsit. 
Pokud děcko ve hře, byť i agresivní a násilné, manipuluje s panáčky, a když upřednostní trest padouchovi a záchranu nevinnému, je to dokonce známka toho, že dítě si správně formuje vlastní hodnotový systém a morální kodex.
Od určitého věku se pak hra přesouvá na vlastní osobu. Panáčky vymění za sebe a kamaráda. V této chvíli již dítě zpravidla chápe, že živé je něco jiného než neživé. Pokud se tedy hra, i třeba agresivní, omezuje na takzvané markýrování, čili dítě naznačuje násilí a kamarád předstírá bolest, není třeba se děsit. Všechno je prakticky pořádku. (rozdíl realita – hra)
Nenápadný, občasný dohled ale rozhodně doporučuji v zájmu bezpečnosti dětí,“
uvádí dětský psycholog, PhDr. Tomáš Hložek z pedagogicko-psychologické poradny v Děčíně.


Stejně by mě ale zajímalo, co tam Johana dělala. Za některé naše dětské hry bych se dnes možná ještě zahalila do ruměnce.

Záměrně jsem se vyhnula případům, kdy dítě v rámci hry ublíží nebo, a takové případy se stávají, rovnou smrtelně poraní kamaráda, či sourozence. Tenhle článek o tom být neměl, protože je to zcela jiná rovina a zaslouží si samostatné téma i jiný pohled odborníka.

Víte, nač si hrají vaše děti? Co tak asi dělá bárbína s Kenem, když se nikdo nedívá? A jaká je náplň hry na maminku a na tatínka, neřku-li na doktora, jsou-li aktéry děti, a ne panáčci?

Jak jste si hráli vy? Měli jste bunkr? Co jste tam dělali?

   
06.03.2009 - Děti - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [57] denkas [*]

    je to pravda! Dnes dostat děti ven! Já vim když tu mam vnučky! 10 až 18 let-čtyři! To se hádaj o počítač a ty dvě starší ještě tak navečer vyrážej! Ještě ty mladší ,ty někdy jdou ,nebo doma hrajou hry ,ale ty starší se jen pořád malujou a malujou a nakonec ani nikam nejdou! Jsou to trdla!Nás honili rodiče domu ,my je vyháníme ven!

    superkarma: 0 09.03.2009, 15:51:01
  2. avatar
    [56] Blues [*]

    Hmm, kolik dnešních dětí si smí hrát na louce nebo dělat bunkry v křoví? Dětí je tady v okolí spousta - vidím jak je rodiče vozí do školy nebo je slyším na chodbě. Ale venku jsem ještě žádné hrát si neviděla..

    superkarma: 0 08.03.2009, 20:19:14
  3. avatar
    [55] tyrkys [*]

    Ťapina: Já týrala hmyz i z vědeckých důvodů.

    superkarma: 0 07.03.2009, 23:24:11
  4. avatar
    [54] denkas [*]

    Jé dětství! To už je dávno! Venku na schovku! ,krvavý koleno-velmi oblíbená hra!!A jasně míčový hry! A PRAHA-BRNO,cvrnkalo s kamínkem .a taky tříkolka ,pak koloběžka,jen kolo sem neměla.A panenky,s těma sem si dlouho hrála! Pokojíček v krabici! No Barbíny ještě nebyli! No bylo to prima! Furt sme lítali venku! V zime doma s bráchou s "angličákama" a indiánama. A taky s našima sme hráli žoliky a kanastu. A hodně sem četla. Jo a taky sme skákali gumu. No a ty snad všude známý hry: cukr ,káva , nebo polívka s evaří a na vodníka,..

    superkarma: 0 07.03.2009, 22:02:07
  5. avatar
    [53] micinka.juli [*]

    Já si taky hrála s partou mladších kluků na četníky a zloděje, lezli jsme po stromech, jezdili na kolech, hráli vybiku a podobný hovadinky. Jó, dětství bylo fajn. Naši se o nás nebáli, málo aut a jen semtam úchyla. Já stejně vypadala jako starší kluk, tak nebylo čeho se bát.
    Jinak jsem měla samo i panenky, stavebnice, to jsme se ségrou stavěly domy a různý patvary. Nějak jsem si nevybavila, že bychom hráli i hru na doktory, asi jsem na to nějak nebyla...to přišlo až mnohem později a pak už rovnou naživo
    V Šárce jsme taky stavěly s kámoškou bunkr a hrály si na vaření a uklízení (to mi teda nezůstalo..), jen si pamatuju rozdělení bordelu na čistou a špinavou špínu

    superkarma: 0 07.03.2009, 13:34:11
  6. avatar
    [52] Ťapina [*]

    Rikina: Taky jsem jich jako dítě pár utýrala. Nicméně jsem se aspoň ujistila, že kobylka je schopná plnohodnotného života a dlouhého skoku i s jednou zadní nohou, třeba Těch velkých kobylek jsem měla pocit, že je pomalu čím dál víc. Za posledních pár let jsem ji několikrát potkala uvnitř baráku, doma, ve škole, v hospodě. Kolik jich pak musí být na lukách?

    superkarma: 0 06.03.2009, 22:31:19
  7. [51] Rikina [*]

    Ťapina: jsme je zase pouštěli. No, občas došlo k nehodě, pravda, děti mají slabší koordinaci pohybů... ale na vyhynutí druhu to snad vliv nemělo.

    superkarma: 0 06.03.2009, 22:20:14
  8. [50] Rikina [*]

    Suzanne: ovšemže jsou kobylky, spousty. Různých druhů. Taky sarančata bývají na louce. Měla jsem na mysli konkrétně ten jeden druh velkých zelených lučních "koníků", název kobylka luční. To není totéž, co obecně luční kobylka. Ti na čas skoro vymizeli, patrně právě z důvodu chemických postřiků. V poslední době, asi tak dva tři roky se opět objevují, což je jedině dobře.

    superkarma: 0 06.03.2009, 22:17:48
  9. avatar
    [49] Kassy [*]

    Ni-ka: Jo na Hry bez hranic jsme si hrály taky. A na pevnost Boyard a Xapatan.

    superkarma: 0 06.03.2009, 22:16:10
  10. avatar
    [48] Suzanne [*]

    Rikina: kobylky jsou pořád, zajdi na louku

    superkarma: 0 06.03.2009, 20:29:26
  11. avatar
    [47] Ni-ka [*]

    Normálka:)))Bunkr ze stolu a dek,na obchod-nejhorší bylo nanosit všechno zboží,na doktory-strašně moc ráda jsem někoho píchala do zadku:)))Teď se krve bojím.Jinak jsme honily se sestřenou slepice,pustily králíky,hrály jsme se na olypiádu,hry bez hranic.Prostě každý den něco jiného.Jedny prázdniny jsme celá banda dva měsíce hráli dostihy a sázky:)))

    superkarma: 0 06.03.2009, 18:17:47
  12. [46] Nestyda [*]

    Ťapina: Rikina spíš myslí, že je zničily chemické přípravky, kterými se v zemědělství skutečně nešetří...

    superkarma: 0 06.03.2009, 17:50:18
  13. avatar
    [45] Ťapina [*]

    Rikina: Dneska už kobylky nejsou, už je děti všechny vylovily?

    superkarma: 0 06.03.2009, 17:36:55
  14. [44] Rikina [*]

    No jo, měli jsme bunkry. Venku, v lese, nebo u vltavských tůní. Taky jeskyně v pískovci. Hrálo se vesměs na indiány, pralidi, někdy na strašidla, cestovatele, mimozemšťany. Na obchod a na školu. Případně koňské dostihy na louce - s kobylkami lučními, tenkrát ještě byly.
    Synové, pokud vím, taky měli bunkry a podobné schovávačky, jestli se tam mučili zajatci, to nevím, ale je to klidně možné. Každopádně týrali psa zapřaháním do vlastnoručně vyrobených vozíků.

    superkarma: 0 06.03.2009, 15:36:43
  15. [43] Nestyda [*]

    Žábina: hra na školu byla odpočinková v hlavním programu dne Kde loňské sněhy jsou...

    superkarma: 0 06.03.2009, 15:18:21
  16. avatar
    [42] kareta [*]

    já byla jediná holka v ulici, takže - na doktory, bunkry, hokej, fotbal, učila jsem házet kluky nožem, kouřit, oni mě chytat slepice (marně ), ten hokej,...házet...normální klučičí a dětské hry. Bunkry jsme u sousedů samozřejmě měli. V předpubertě jsme se nějak přestali stýkat a po pubertě zas začali- normálka. Pokecáme, i s manželkama a tak.

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:51:41
  17. avatar
    [41] Athenais [*]

    My jsme si pořád stavěli nějaké bunkry, nejčastěji v pokojíku ze židlí a několika dek, zajištěno ještě provazy uvázanými na skříni .
    A taky jsme si často hráli na obchod, doma jsme pobrali prázdné obaly od potravin, venku do toho nasypali písek a kamínky a prodávali jsme to před barákem.
    Ale byli jsme i docela tvořiví, tak třeba jsme si vyrobili celou hru Dostihy a sázky, všechno jsme si vystříhali z papíru a sestřenka na to namalovala koně, vymysleli jsme úkoly a hráli jsme to potom několik let .

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:50:07
  18. avatar
    [40] OlgaMarie [*]

    Panenku jsme měly jednu a tu hodil táta do plotny, když jsme se jednou o ni tahaly. Mičudu jsme měly také jen jednu, tu nám táta zabavil, když jsme s ní rozbily okno u prádelky. Kolo jsme měly také jedno, naučil nás na něm lepit píchlou duši, abychom mu zalepovaly případně duši na jeho kole. Ale docela jsme hrály deskové hry: Ukaž, co umíš, Závod míru, šachy ...a karty, hlavně mariáš.

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:46:48
  19. avatar
    [39] Žábina [*]

    Nestyda: jen jestli

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:46:30
  20. avatar
    [38] Kassy [*]

    gerda: Já četla "na sochy, na barvy, na obchod, na blbosti" a přemýšlela jsem, jak se hraje "na blbosti"

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:26:04
  21. avatar
    [37] pomeranca [*]

    jéje, to je už dávno. Bylo toho moc, ale co si pamatuju, že jsme jednou se sestrou ušily pro barbíny celou garderóbu včetně batohu, spacáku a karimatky

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:16:04
  22. avatar
    [36] gerda [*]

    Doma jsem si četla nebo stavěla stavebnici, ale radši jsem si hrála venku, lítala po ulici, hrály jsme všelijaké klasické hry - na sochy, na barvy, na obchod...na blbosti nebyl čas

    superkarma: 0 06.03.2009, 14:13:00
  23. [35] Nestyda [*]

    Žábina:
    Ale vedle toho jsem si taky ráda hrála na školu, to je jasný...

    superkarma: 0 06.03.2009, 13:52:23
  24. avatar
    [34] Žábina [*]

    já si dlouho hrála s panenkama v pokojíku, zavřená a nesnášela jsem, když tam někdo přišel, nedejbože babička, která si vždy sedla a ptala se mi na co si vlastně hraju
    taky jsem často odpovídala na nic

    Nestyda: i ty jedna
    tak to já si hrála s panenkama nevinně na školu

    superkarma: 0 06.03.2009, 13:30:57
  25. [33] Nestyda [*]

    michaela.kudlackova: Proto mě asi nikdy nepřitahoval, to jsem radši párovala holky mezi sebou. (no a je venku, na co jsem si nejraději hrála a kdyby jenom s panenkama...

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:57:03
  26. avatar
    [32] borovice [*]

    michaela.kudlackova: Sama mám dvě děti a vím, jak jsou (byly) citlivé, když jsem se někde, třeba i v rámci rodiny, zmínila o něčem, co třeba provedly. Johanka je dítě a i když pózuje a spolupracuje, nikdy nemůže domyslet všechny důsledky. Jde o to, aby si z Johanky nedělaly legraci třeba děti ve škole, kdyby se o něčem takovém dozvěděly například od své mamky-čtenářky Ženy-in. O nejrůznějších úchylech pohybujících se na Internetu ani nemluvím, doufejme, že na Ženu-in nechodí. Svět je díky Internetu menší než dřív a nikdy nevíme, komu se informace o dětech může dostat do ruky. Proto bych já osobně informace o své rodině (dětech) neposkytovala. Stejnou službu udělá článek psaný obecněji. To je můj názor.

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:53:17

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] Michaela Kudláčková [*]

    borovice: I ba ne. Klidně bys jí být mohla. Ctím soukromí svých blízkých. Všechno, podrobuji přísné cenzuře, jedná-li se o mou rodinu. Johanka článek průběžně četla, dokonce se mu smála a radila. Pózovala dobrovolně a šklebila se záměrně.

    Nestyda: Ken je bezpohlavní

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:41:22
  2. [30] Nestyda [*]

    Tak jsem své panenky o nic neochudila, už jsem klidná :-D

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:26:25
  3. avatar
    [29] borovice [*]

    Nestyda: Ne, Ken nemá pinďoura.

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:25:31
  4. avatar
    [28] borovice [*]

    Míšo, nic ve zlém, mám Vaše články ráda, ale nechtěla bych být Vaší dcerou, to bych si nemohla být jistá, co z mého soukromí (včetně fotodokumentace) se druhý den dozví široká čtenářská veřejnost...Včera TV programy, dnes hry...co bude následovat?

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:24:34
  5. [27] Nestyda [*]

    Jelikož jsem nikdy neměla Kena, chtěla bych se, jen tak mezi námi, zeptat... A má Ken pinďoura? No né, když má Barbie prsa, tak jestli...

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:23:33
  6. avatar
    [26] KatherineDickinson [*]

    michaela.kudlackova: nojo, děti

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:10:00
  7. avatar
    [25] Michaela Kudláčková [*]

    KatherineDickinson:

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:04:16
  8. avatar
    [24] Kelly [*]

    Já nebyla moc panenková. Dětství si spojuji se starší sestřenicí, se kterou jsme lezly po stromech, ve větvích jsme měly udělaný domeček, plazily se s namalovanými knírky v houští oblečené jako mušketýři, z hlíny plácaly různá nádobíčka, v noci chodily na "zlodějku" na kukuřici spojenou se stezkou odvahy, v létě sjížděly svah na jedné lyži ... a před spaním si povídaly horory, za které by se ani Hitchcoc nemusel stydět.
    Byla to dobrá příprava pro život

    superkarma: 0 06.03.2009, 12:01:05
  9. avatar
    [23] KatherineDickinson [*]

    michaela.kudlackova: Anime Otaku: ja jsem si asi do 9 let myslela ze mi to bricho s detma prisijou, a pak za devet mesicu mi ho zase utrhnou

    superkarma: 0 06.03.2009, 11:55:50
  10. avatar
    [22] Ťapina [*]

    Já jsem si hrála normálně, ale stejně jsem nesnesla, aby mě u toho někdo viděl. Fantazie je dost soukromá věc, ne?

    superkarma: 0 06.03.2009, 11:22:22
  11. avatar
    [21] Kassy [*]

    Já jsem si taky hrávala dost brutálně. Čím víc utrpení, nejlépe psychického, tím lépe, ale nakonec to vždycky dopadlo dobře. S barbínama jsme měly se sestrou nejoblíbenější hry dvě: V jedné byla vždycky jedna panenka na vozíčku a hra byla o tom, jak ji ve škole nikdo nemá rád a ona se kvůli tomu trápí. Nakonec si vždykcy našla kamarádku a někdy se i uzdravila (inspirace - Heidi, děvčátko z hor). A druhá verze byla, že Ken byl pán a Barbie jeho otrokyně, do čehož se motal milostný románek (od určitého věku docela do detailu dovedený ) (inspirace - seriál Kořeny, který tenkrát běžel v televizi, později jsem četla i knížku).
    Když jsme v hlavní roli byly my samy, obvykle to bylo podle nějakého filmu nebo seriálu, který jsme sledovaly. Vybraly jsme si role (a nebývaly to ty nejšťastnější a bezproblémové), ostatní postavy jen vyprávěly a přetvářely děj po svém.

    superkarma: 0 06.03.2009, 11:15:14
  12. avatar
    [20] femme [*]

    ze mně byla naše rodina dost nešťastná, hlavně babičky a tetičky panenky mi nic neříkaly, jezdit s kočárkem a posedávat na lavičce v parku to nebylo nic pro mě, já jsem hrála s klukama fotbal, hokej, lezla po stromech a sjížděla nebezpečné kopce šusem na kole

    superkarma: 0 06.03.2009, 10:48:25
  13. avatar
    [19] cicinka [*]

    Hrály jsme si naprosto normálně, úměrně věku.S panenkama,na školu ap.Synové si nejraději hrají s panáčky na vojáky, bojují a zažívají dobrodružství s fantaskními hrdiny.

    superkarma: 0 06.03.2009, 10:17:07
  14. avatar
    [18] marenkao [*]

    no právě...jí vím

    superkarma: 0 06.03.2009, 09:55:09
  15. avatar
    [17] svetluszka [*]

    tos udělala jako dvanáctiletá...???..no potěš

    superkarma: 0 06.03.2009, 09:50:46
  16. avatar
    [16] marenkao [*]

    má nejoblíbenější hračka byla o 12 let mladší ségra , nikdy náš táta nezapomene situaci, kdy jsem ji jako půl roční děcko posadila do lavoru a pustila v baráku ze schodů. Někdo nebo něco nad námi asi stálo, protože ve chvíli kdy se rozjela tak táta nečekaně přišel a dole ji chytil . Mám pocit, že jí tím zachránil život.

    superkarma: 0 06.03.2009, 09:17:07
  17. avatar
    [15] hankku [*]

    OlgaMarie: no jestli jsou ty fotky u clanku skutecne a ne jen ilustracni, netreba hadat

    superkarma: 0 06.03.2009, 08:55:54
  18. avatar
    [14] Michaela Kudláčková [*]

    OlgaMarie:

    superkarma: 0 06.03.2009, 08:45:28
  19. avatar
    [13] Michaela Kudláčková [*]

    KatherineDickinson: ...Já se jí lekla ještě nedávno

    superkarma: 0 06.03.2009, 08:44:49
  20. avatar
    [12] OlgaMarie [*]

    Kdy se dozvíme, co tam Johanka dělala? Nebo je to soutěž a máme posílat dohady? Cena pro vítěze bude Johanka na víkend?

    superkarma: 0 06.03.2009, 08:07:11
  21. [11] lea [*]

    Vyrustala jsem se sestrenkou a braskou. Jedno leto jsme si spolecne hrali na zviratka.... hadejte, kdo byl kravicka
    Vetsinu casu jsme si hravali na zahrade a pod dozorem, zrejme rodice vedeli, ceho jsme schopni...

    superkarma: 0 06.03.2009, 08:04:17
  22. [10] Anime Otaku [*]

    KatherineDickinson: Nebyla si jediná - vypadalo to totiž hrozně děsivě - já si asi do 12 let díky tomu myslela, že se dítě musí prokousat ven přes kůži - to paky byla úlevy, když nám máma kamarádky vysvětlila jak to je doopravdy. Občas sou dětský představy horší než skutečnost.

    Když si vzpomenu na maoje dětské hry - tak trnu a říkám si, že pokud budu mít někdy děti - tak je snad někam uvážu. Ono lezení po kolmé stěně starého dolu na žulu asi nepatři k bezpečné zábavě. A to sme se s kamarády "jistili" švihadlama

    superkarma: 0 06.03.2009, 07:46:02
  23. avatar
    [9] hankku [*]

    KatherineDickinson: to bych se bala taky

    no Miso, ja myslim zes na to kapla, NIC znamena vzdycky pruser, nebo neco silne "tajnyho", moje mati by mohla psat romany

    superkarma: 0 06.03.2009, 04:46:07
  24. avatar
    [8] KatherineDickinson [*]

    já jsem barbínám stříhala vlasy a barvila je lihovou fixou na modro..nevim proc..a měla jsem jednu, co měla nasazovací těhotný břicho a té jsem se strašně bála

    superkarma: 0 06.03.2009, 02:19:14
  25. avatar
    [7] mysak [*]

    Nyotaimori: nějak ti klesá věk, neměla jsi nedávno 14?

    superkarma: 0 06.03.2009, 01:53:13
  26. avatar
    [5] Dante Alighieri [*]

    A že pořád otravuju - nejlepší bylo, když jsme si s kámoškou vymyslely žáky vodáky. Nosily jsme u sebe notes - klasifikaci, zkoušely jsme fiktivní žáky z jízdy na kanoi a z přírodovědy, řvaly jsme na ně a psaly poznámky za říhání. A vydrželo nám to 8 let.

    superkarma: 0 06.03.2009, 00:41:27
  27. avatar
    [4] mysak [*]

    Sranda je, když jeden ze synovců (třeba tříletý!) dělá vrávorající a chroptící zombii a druhý před ním utíká, viditelně je to baví. Tatínek nějak neuhlídal, kdy hrát počítačovou hru, no..

    superkarma: 0 06.03.2009, 00:40:14
  28. avatar
    [3] Dante Alighieri [*]

    A když byl stromeček, hrály jsme si na solárko. Položily jsme nahou barbínu k elektrický svíčce.

    superkarma: 0 06.03.2009, 00:34:06
  29. avatar
    [2] mysak [*]

    asi jsem měla vždycky dost ubohou fantazii

    superkarma: 0 06.03.2009, 00:31:04
  30. avatar
    [1] Dante Alighieri [*]

    S barbínama jsme si se ségrou hrály na milostný romány i na gynekologa.

    superkarma: 0 06.03.2009, 00:19:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme