Slavíme 125 let! Osvěžující a jedinečný nápoj Coca-Cola dělá radost lidem po celém světě už 125 let.

Svět bez značky Coca-Cola? Ano, opravdu mohl existovat.
Abychom zjistili, co mohlo zastavit nejúžasnější bublinky na planetě, musíme se podívat na to, co se událo před více než sto lety, tedy v době, kdy Spojené státy, jak je známe dnes, ještě neexistovaly...

Coca Cola

Během Americké občanské války riskoval podplukovník 3. batalionu kavalerie z Georgie život. Psal se duben 1865, jeho noha krvácela a žádný doktor, který ho vyšetřoval, se neodvážil mu dát sebemenší naději na uzdravení. Mohl umřít stejně jako mnoho jiných mužů, ztracen ve vřavě války. Místo toho se však tento 34letý muž úplně zotavil, vrátil se domů a přestěhoval se do Atlanty, kde se stal oddaným
a úspěšným chemikem a lékárníkem. Jmenoval se John Stith Pemberton a měl se zapsat do historie jakožto vynálezce toho nejslavnějšího nápoje na světě: nápoje Coca-Cola.
Coca ColaPemberton byl nejen výborným vědcem, avšak měl také smysl pro obchod a nenechal si, jak bychom dneska řekli, utéct příležitost mezi prsty. V této době byl již v Evropě velmi populární nápoj Vin Mariani, alkoholický nápoj prodávaný jako tonik, který byl vyroben v roce 1863 francouzským chemikem Angelem Marianim. Co na něm bylo tak jedinečného? Prodával se jako „stimulátor mysli“. Když podal Mariani tento nápoj herečce, která trpěla depresí, pochvalovala si jeho zázračný účinek a z tohoto nápoje se stal jeden z nejznámějších nápojů viktoriánské éry, který byl oblíbený mezi spisovateli a básníky. Pemberton vycítil příležitost a řekl si, že může být ještě lepší. V rozhovoru pro Atlanta Journal v roce 1885 uvedl, že jeho tonik kromě stimulace mysli podporuje i trávení, dýchání a posiluje nervový a svalový systém. 8. května 1886 nabídl Pemberton tento speciální nápoj majiteli lékárny Jacobs´, kterému velmi chutnal, a tak souhlasil s tím, že ho bude prodávat. Tato nealkoholická verze měla obrovský úspěch a účetní firmy Pemberton Chemical Company Frank Mason Robinson navrhl, aby byl pojmenován Coca-Cola, jelikož byl přesvědčen, že budou dvě písmena „C“ vypadat dobře. Napsal tento název v té době velmi elegantním písmem nazývaným Spencerian. Ještě před svou smrtí v roce 1888 prodal Pemberton recepturu americkému obchodníkovi jménem Asa Griggs Candler, který dokázal vybudovat impérium, které známe v dnešní době. Candlerův příběh je jedním z oněch pravdivých příběhů člověka, který vlastní prací dosáhl na americký sen. V roce 1873 přijel do Atlanty, bylo mu 22 let a měl pouze 1,75 dolaru v kapse, oblečen byl v podomácku ušitém oděvu a začal pracovat jako učedník u lékárníka George Jeffersona Howarda, který vlastnil významnou lékárnu na Peachtree Street. Candler se vypracoval na zručného výrobce patentovaných léků a v roce 1888 koupil od Pembertona vlastnická práva, která ho opravňovala vyrábět tonik proti bolesti hlavy... nápoj Coca-Cola. Podnikatel se rozhodl, že se soustředí na tento tonik především jako na osvěžující nealkoholický nápoj a dne
29. ledna 1892 založil společnost The Coca-Cola Company.

Coca Cola

Receptura je stále tajná!
Ingredience, které jsou všechny přírodní, jsou vypsány na každé plechovce i láhvi. V čem tedy spočívá ta klíčová receptura, která dělá z Coca-Coly tolik milovaný nápoj? Je to jednoduché: přesná a stále tajná kombinace koření a zeleninových výtažků. Seznam ingrediencí a jejich poměr je uložen v trezoru banky SunTrust v Atlantě a pouze dva ředitelé znají recept nazpaměť. Tito dva strážci samozřejmě nemohou společně cestovat. Co však není žádným tajemstvím, je fakt, že nápoj neobsahuje žádné umělé příchutě či přidané konzervanty. Přesně jako v roce 1866!

Společnost The Coca-Cola Company se rozhodla po 99 letech od uvedení prvního originálu dát trhu nový impulz, upravit recepturu a představit nové složení nápoje Coca-Cola. Dny mezi 23. dubnem 1985, což je den uvedení nové Coca-Coly na trh, a 11. červencem téhož roku, kdy byl ohlášen návrat ke klasickému složení nápoje, se zapíšou do dějin společnosti. Novou recepturu ochutnalo 200 000 spotřebitelů, ale žádný test neposílil pouto, které spotřebitelé cítili k původní receptuře Coca-Coly. Ve skutečnosti společnost obdržela tisíce a tisíce protestů, zaměstnanci, kteří ve firmě tehdy pracovali, měli až 1 500 telefonátů denně. V té době panovalo přesvědčení, že skutečnými majiteli společnosti jsou její zákazníci, kteří považovali všechny zaměstnance (od bezpečnostní služby až po managery) společnosti zodpovědnými za tuto nevítanou změnu. Zákazníci mezitím shromažďovali klasickou Coca-Colu. V Texasu jeden muž koupil láhve za 1 000 dolarů. Všichni si najednou uvědomili, jak důležitá byla Coca-Cola v jejich životě. Objevilo se mnoho protestních hnutí, mezi nimiž bylo i Americké společenství pro zachování Té pravé věci (The Real Thing - jak je Coca-Cola nazývána) a Konzumenti staré Coca-Coly. Mezi protestními plakáty byly i takové, které se zaměřovaly především na rodinu: Naše děti nikdy nepoznají osvěžení. Dva dny po oznámení návratu ke „starému“ složení nápoje společnost Coca-Cola zaznamenala 31 600 telefonátů. Legenda se vrátila domů.

Zrození legendy

Coca Cola

Otevřít si dnes nápoj Coca-Cola, ať již v láhvi, či v plechovce, je naprosto přirozené. Ovšem v minulosti tomu tak nebylo. Mezi roky 1886 a 1899 bylo možné koupit nápoj Coca-Cola pouze točený nebo v lékárně (byl doporučován jako lék na různé druhy nemocí, mezi něž patřila například bolest hlavy).
Když však Coca-Cola přešla do rukou Asa G. Candlera, stal se z ní žízeň hasící nápoj a díky spolupráci Candlera se stáčecími společnostmi dokázal tento podnikatel vytvořit velmi populární produkt.

Coca Cola

V roce 1897 začali také majitelé společnosti Valdosta Bottling Works plnit Coca-Colu do láhví, a to pro místní obchody. Právníci Benjamin F. Thomas a Joseph
B. Whitehead vycítili novou obchodní příležitost a v roce 1899 byla uzavřena první smlouva o průmyslové produkci. Na setkání, kterého se zúčastnil také Candler, získali Thomas a Coca ColaWhitehead exkluzivní práva na stáčení nápoje Coca-Cola po celých Spojených státech amerických (s výjimkou Vicksburgu), a to za směšnou částku jednoho dolaru.
V 50. letech představila společnost nové formáty láhví. Spolu s klasickou lahví, která měla 6,5 uncí, byly představeny modely o objemu 10, 12, 16 a 26 uncí. Také označení výrobků zaznamenalo změny - bylo opuštěno od etikety z roku 1957 a společnost přijala za vlastní tzv. Applied Color Labelling systém, což znamenalo, že název Coca-Cola byl vytištěn bílým písmem přímo na láhvi, a byl tudíž dobře čitelný.
V 60. letech se poprvé začalo uvažovat o designu balení jakožto o prostředku, který mohl usnadnit život zákazníka. V roce 1961 se Coca-Cola rozhodla nabídnout jednoúčelové skleněné láhve. Plastová lahev contour přišla na scénu v roce 1993.

Když se započalo s výrobou láhev countour, její zelená barva byla nazývána Georgia green - georgiánská zeleň. Při výrobě byl použit speciální písek, který propůjčoval láhvi onu charakteristickou barvu. Zajímavým faktem je, že po II. světové válce, pokaždé když byla Coca-Cola poprvé představena novému národu, se společnost postarala o to, aby byla zpočátku dodávána v zelených láhvích.

Coca Cola

Láhev contour je stále ekologičtější. V roce 2000 byla představena láhev Ultra Glass contour, která je koncipována o 40 % odolnější, o 20 % lehčí a o 10 % levnější. Díky inovaci Ultra Glass bylo možno ušetřit 52 000 metrů krychlových skla, což představuje úsporu 26 000 tun CO2. „Představujeme si svět, ve kterém náš obal již nebude považován za odpad, ale za vzácný zdroj pro budoucí užití,“ říká Scott Vitters, hlavní manager společnosti The Coca-Cola Company, odboru životního prostředí a vodních zdrojů, a dále dodává: „S rostoucími cenami energie a obtížemi týkajícími se dostupnosti surovin nepomohou naše činy pouze životnímu prostředí, ale zajistí nám zároveň dlouhodobou konkurenceschopnou pozici.“ Jinými slovy - budeme-li i nadále pracovat na legendě jménem Coca-Cola, bude stále žít.

Reklama