Nedávno jste se mohly seznámit s pohledem ženy na islám. Nyní tu máme vyjádření muže. A nejen k problematice islámu jako takového, ale i k otázce židovsko-muslimských vztahů (pokud vás zajímá, proč se tu ještě neobjevilo cokoliv k judaismu, když už se snažíme informovat o obou stranách konfliktu, je to tím, že Federace židovských obcí ještě neodpověděla). Na otázky o islámu mi za Islámskou nadaci v Praze odpovídal Vladimír Sáňka.

Co znamená být muslim?
Slovo muslim je odvozeno od slova "islám". Islám je náboženství a způsob života, který přinesl v jeho závěrečné podobě poslední z řady proroků - Muhammad, v první polovině 7. stol. po Kristu. Islám nám ukazuje, jaký má mít člověk vztah k Bohu (Stvořiteli), sám k sobě a k ostatním lidem a stvořením. Přijetím těchto zásad se člověk "podřídí Boží vůli", a právě podřízení se Boží vůli je správný význam slova islám. Všichni proroci v celé lidské historii plnili Boží vůli, v tomto významu byli tedy všichni proroci muslimové. Názvy "judaismus" a "křesťanství" vymyslel člověk až dlouho po smrti těch proroků, se kterými jsou spojována. Každý prorok měl týž úkol - vyzývat lidi k víře v jediného Boha a k dodržování určitých zásad. Muslim je tedy člověk, který se snaží žít podle zásad islámského způsobu života, podle vzoru proroků. Na světě je hodně přes miliardu muslimů a mnozí z nich islám nepraktikují, někteří naopak v něčem přehánějí. Nelze tedy posuzovat islám podle skutků některých muslimů.

Vyžaduje islám šíření víry?
Obeznámit nemuslimy s poselstvím islámu je považováno za dobrý čin. Každý muslim by měl minimálně svým dobrým chováním dávat příklad správného islámského způsobu života. Vždy by měla existovat alespoň skupina muslimů, kteří se věnují osvětě.

Jak?
K tomu je několik závazných pokynů v Koránu, které dokazují, že islám nelze v žádném případě šířit násilím. Každý člověk je svobodná bytost, která si může sama zvolit, bude-li věřící, nebo ne. A za svou volbu se bude v Den soudu zodpovídat. Víru, která by byla někomu vnucena proti jeho vůli, Bůh nepřijme.
Bůh v Koránu říká:
,,Nebudiž žádného donucování ve víře! A již bylo rozlišeno správné vedení od bloudění." (2:256)
,,Kdo chce, ať věří, kdo chce, ať nevěří."
,,Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí a kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími!" (16:125)
,,Vy máte svou víru (cestu) a já svou cestu mám." (109:6)

Je těžké stát se muslimem?
Není to těžké. Muslimem se člověk stane tehdy, když upřímně a svým srdcem přijme princip monoteismu a proroka Muhammada jako posledního posla. Vyznání víry je shrnuto ve větě: ,,Není božstva kromě Boha (Alláha), a Muhammad je Jeho posel." Měl by se snažit ve svém životě dodržovat islámské zásady, které jsou jednoduché a praktické a vedou k vyrovnanému a harmonickému vztahu ke všem stvořením i k Bohu. I takové věci, jako zákaz konzumace drog, alkoholu a vepřového masa k islámu patří.

Jak moc je islám vázán na příslušnost k nějakému etniku?
Islám není vázán k žádnému etniku. I když byl Korán zjeven v arabštině (v nějakém jazyce zjeven být musel), v Koránu jsou vždy oslovováni všichni lidé, případně věřící. Prorok Muhammad řekl, že není běloch lepší než černoch, Arab není lepší než ne-Arab. Bůh se nedívá na naši národnost nebo na náš majetek, ale soudí nás podle naší víry a našich činů.
Islám je tedy naprosto univerzálním náboženstvím a je určen všem lidem bez ohledu na národnost, rasu nebo zeměpisnou oblast. Bůh řekl: ,,Lidé, stvořili jsme vás z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější." (49:13) Všichni tedy pocházíme z Adama, prvního člověka, a už z tohoto důvodu v islámu není místo pro žádný rasismus.

Kdo jsou sunnité a šíité?
Sunnitů je asi 90% všech muslimů. Uznávají Korán a tradici (výroky a činy) proroka Muhammada. Šíité se oddělili brzy po smrti proroka, když prosazovali za chalífu (vůdce věřících) pouze někoho z rodinných příslušníků proroka, konkrétně jeho bratrance Alího a dále pak jeho potomky. Sunnitská zásada je však volit vždy toho, kdo je pro vedení obce nejlepší a nejschopnější. Tento princip byl bohužel uplatňován poměrně krátkou dobu. Šíité postupem času začali věřit i jiným věcem, které je dále a více od sunnitů odlišují. Žijí převážně v Íránu, části Iráku, Sýrie, Libanonu a Bahrajnu. Celý ostatní muslimský svět je sunnitský.

Jaké je postavení ženy v islámu?
Žena je rovnocenný tvor s mužem. Dobré skutky a špatné skutky obou Bůh hodnotí stejnou odměnou a stejným trestem. Mají stejné náboženské povinnosti a stejnou šanci dosáhnout odpuštění a Ráje. Ženě bylo dáno právo dědit, vlastnit majetek a nakládat s ním, studovat a pracovat atd., což bylo již v době před 1400 lety velmi pokrokové. Zvláště ceněna je její role matky. Celkově je žena jak v rodině, tak ve společnosti chráněna a podporována, mnohem více než muž. Určité rozdíly jsou v jejich postavení v rodině a ve společnosti, a ty vyplývají z odlišností (hlavně biologických) mezi mužem a ženou. Muž je zodpovědný za finanční a hmotné zabezpečení ženy, dětí (případně dalších příbuzných), žena (jako matka) většinou více působí při výchově dětí a zabezpečení chodu domácnosti. Rozdělení těchto úloh však není přikázáno, vše závisí na dohodě manželů. Rozdíl oproti Evropě je především ten, že na Západě je žena posuzována podle mužských měřítek, z pohledu islámu tomu tak není.
Někteří Evropané mají představu, že muslimská žena je nesvobodná a omezovaná. V mnoha oblastech muslimského světa se ale dodržují spíše nějaké místní tradice a zvyklosti, které mohou být i proti islámu. Jiné postavení ženy však může být dáno i rozdílným pohledem na hierarchii hodnot. Rodina obecně má v islámu velký význam a důležitost. Lidská sexualita vůbec není omezována, je naopak podporována, ale je usměrněna v hranicích, které jsou prospěšné pro zdravý vývoj společnosti. Nevěra je zakázána stejnou měrou muži i ženě. Na veřejnosti by se obě pohlaví měly chovat cudně. Tomu odpovídá i oblečení žen, které se před cizími muži nemají oblékat vyzývavě. Naopak pro svého manžela by se žena měla snažit být co nejpřitažlivější. Ženy na Západě to většinou dělají naopak. Doma na sebe nedbají a ven (tedy před cizími) se často oblečou velmi vyzývavě, namalují se a navoní. Ženatý muž může mít pocit, že o něj jeho žena nestojí, případně se začne více zajímat o své kolegyně v práci, které jsou pro něj přitažlivější. Co to v důsledku znamená pro rodinné vztahy, je nasnadě. Z těchto i z mnoha jiných důvodů na Západě neplní rodina základní funkce, a to se projevuje i na společnosti jako celku.
Způsobem, jakým se muslimka obléká na veřejnosti, také chce dát najevo svou důstojnost, že nechce být posuzována podle svých tělesných proporcí, ale podle svého intelektu a svých schopností. Žena nemá být zbožím, které je nabízeno, ani její obnažené tělo nemá být součástí reklam na cokoliv.

Smí se žena modlit? Spolurozhodovat v politice?
Ženě muslimce je modlitba předepsána úplně stejně jako muži. Má jen jisté úlevy, a to že se nesmí modlit ve dnech, kdy má menstruaci, aniž by modlitbu musela nahrazovat.
V politice ženy působit mohou. Např. v době vlády druhého chalífy Umara byla jedna žena jmenována na post správce trhu, který by dnes odpovídal asi tak ministru financí.

Jaký je vztah muslimů ke křesťanům a židům?
Podle Koránu jsou to tzv. lidé Knihy. To znamená, že jim bylo zjeveno písmo. Muslimové musí věřit ve všechny proroky (těch bylo velmi mnoho, nejvýznamnějšími byli Noe, Abrahám, Mojžíš, Ježíš a Muhammad). Křesťané a židé žijící v islámském státě mají svá práva, nemusí např. sloužit v armádě, a za to odvádějí jistou daň, která je však nižší než náboženská daň muslimů. Muslim může jíst jídla křesťanů a židů, může si vzít křesťanku nebo židovku za manželku.

Kdo je považován za nevěřícího?
Každý, kdo neuznává Boha jediného (Stvořitele vesmíru), kdo nevěří v anděly, zjevené knihy, proroky a v posmrtný život.

Uznávají muslimové, že Židé jsou lid vyvolený?
Židé měli v jistém období historie celou řadu proroků, například Mojžíš je vyvedl z Egypta do "země zaslíbené", Palestiny. To však neznamená, že jsou "lidem vyvoleným". Přesvědčení o vyvolenosti nutně vyvolává pocit nadřazenosti a povýšenosti nad ostatními lidmi, a to je proti Božímu záměru. Židé navíc odmítli Božího proroka Ježíše a chtěli ho zabít. Někteří z nich byli lidé zbožní, mnozí se však vzpírali Božím zásadám. Obzvláště po příchodu posledního proroka Muhammada, který přinesl aktuální poselství pro celé lidstvo, které se až dodnes dochovalo beze změny, již vůbec nelze mluvit o vyvolenosti kteréhokoliv národa.

Co si myslí o tvrzení, že Bůh přislíbil Izrael Židům?
Izrael jako státní útvar existoval poměrně krátkou dobu a někdy před dvěma a půl tisíci lety. Po roce 70 n.l. se navíc židé rozptýlili do diaspory a provádět restituci po takové době je nemožné. Je mnoho právě ortodoxních židů, kteří novodobou existenci Izraele a hlavně způsob, jakým byl vytvořen, na úkor původního arabského obyvatelstva, zásadně odmítají. Představte si, že by nás Němci chtěli vyhnat z české kotliny proto, že tu žili až do 4. století, Slované by zase vyhnali Maďary, kteří na území Maďarska přišli "až" kolem roku 1000.

Jaký je vztah islámu a násilí?
Podle islámu je násilí povoleno jen v případě obrany, v případě, jsou-li muslimové napadeni a musí bránit svůj život, rodinu, majetek, zemi nebo víru. Situace v dnešním muslimském světě je velmi složitá. Nejsou tu islámské vlády, naopak v mnoha případech jsou tu sekulární a autoritativní režimy. Obyvatelstvo muslimských zemí často nemá dostatek svobody, minimálně té politické. Lidé jsou vystaveni nejen tlaku svých režimů, ale navíc je tu ještě velmi necitlivá a nespravedlivá politika velmocí, které na země třetího světa stále pohlížejí z pozice síly jako na snadnou kořist, pokud jsou v jejich zájmu díky strategické poloze nebo surovinám. Je však jasné, že extrémistické odpovědi, při kterých umírají další nevinní lidé, jsou nepřijatelné. Na tom se shodují muslimští učenci i drtivá většina všech muslimů.

Co Vy na to, ženy-in? Myslíte si, že příčinou konfliktů na Blízkém východě je islám, nebo naopak nedodržování islámu? Souhlasíte s tím, že za špatným zacházením se ženami v některých arabských státech stojí tradice? Chtěla byste být ve středověku spíše muslimkou, nebo křesťankou? Myslíte si, že bylo období, kdy islám skutečně přinášel ženám svobodu, kterou jim křesťanství nedávalo?

Reklama