První příspěvek, který dnes vydávám, je od naší čtenářky Lenig. Moc vám děkuji, je to moc zajímavé. V mailu nám napsala: „Jelikož žiju již čtvrtým rokem ve městě, kam každý rok přiletí a hnízdí čápi, rozhodla jsem se napsat do vašeho magazínu zajímavosti o tomto brodivém ptáku. Sama jsem léta předtím bydlela v Liberci, kde snad byli čápi jen v ZOO, ale zde kolem nich denně chodím a tak mě velice zaujalo o čápech sbírat informace. Každý rok netrpělivě očekávám, až přiletí a zahnízdí se. Letos jsou již zde a dokonce jsem v neděli měla možnost vidět je i při pojímání...“

Více se dočtete v článku. Lenig upozorňuje, že informace jsou pravdivé a ověřené, neboť prý úzce spolupracuje s místním ornitologem panem Řehákem. „Zapůjčil mi i seminární práci jedné studentky. Všechny tyto informace jsem uvedla pod svým článkem.“


Čáp bílý (Ciconiaciconia) – pták roku 2014

Čapí rodina se jako obvykle i letos zabydlela v našem městě na komíně u pivovaru. S jarem, které tento rok přišlo asi o měsíc dříve, si i čápi pospíšili.Čapí sameček přiletěl již začátkem druhé poloviny března, což bylo letos asi o 14 dní dříve než jiné roky. „Paní čápová“ se objevila zhruba týden po něm. Po několikadenním odpočinku z letu se čápi chystají na pojímání. Měla jsem to štěstí, že jsem byla s fotoaparátem v daný den (6. dubna) na správném místě a čápy jsem při jejich páření stihla vyfotit.

Pták roku 2014

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2014 čápa bílého a čápa černého. Čáp bílý (CiconiaCiconia) je tažný brodivý pták, kterého lidé dobře znají, neboť často hnízdí v jejich okolí. Každoročně odlétá na zimoviště v rovníkové a Jižní Africe, odkud se koncem března až začátkem dubna vrací na hnízdiště zpátky. Táhne ve dne. Jeho cesta vede především nad pevninou, kde může využívat stoupající vzdušné proudy ohřátého vzduchu. Ty, když se opřou do velké plochy jeho křídel a vynesou ho do výše, usnadní mu přesun do velké vzdálenosti a čáp ušetří mnoho energie.

cap

Život čápů je ovlivňován lidmi. Čápi žijí v pestré zemědělské krajině, kde jsou rybníky, mokřady, louky a pole. Taková krajina jim poskytuje pestrou potravu. Loví různé obratlovce, žáby i bezobratlé živočichy.

Čáp je ohrožený druh. Lidé někdy pomáhají, jindy ho svojí činností ohrožují. Doufám, že čápi budou i nadále nad námi létat a nepadnou za oběť zásahu do krajiny, která by zničila jejich životní prostředí.

Obdobně si počíná i čáp černý, ale s tím rozdílem, že nehnízdí poblíž lidského obydlí, ale v lese na stromech, někdy hluboko v lesním porostu. Těžko se hnízdiště v přírodě nachází, protože čáp černý je plachý pták.

Víte ale, jaký denní rytmus mají čápi?

Již v půl páté ráno můžete spatřit čápa, jak letí shánět potravu pro sebe i svá mláďata. Druhý rodič sedí na hnízdě a hlídá své potomky.

Po více než půlhodině se čáp vrací, aby vyvrhl potravu a nakrmil mláďata. Pak odlétá druhý čáp. Takto se oba rodiče celý den střídají.

capi

Někdy odlétá i druhý rodič, mláďata jsou chvíli vyplašená, klapají zobáky a skřehotají, ale potom se zklidní. Čáp-hlídač, totiž jen obkrouží nedalekou část města, stále je poblíž hnízda. Někdy ovšem odlétá i druhý čáp pro potravu, malá čápata pak rychleji dostanou své krmení.

Čápi si několikrát denně čistí peří, vyhřívají se na sluníčku, zkoušejí svá křídla roztahovat. A dostávají krmení od rodičů. Pak nastává fáze, kdy se mláďata učí létání. Někdy se bojí, ale to je pochopitelné. Když se ale bojí létat, mají rodiče obavy, zda s nimi mladí čápi odletí do teplých krajin.

Několikrát za den se tyto fáze střídají, jeden z rodičů odlétá pro potravu, pak se vrací, krmí a poté odletí druhý. Kolem 22 hodiny se začínají chystat ke spánku, předtím si ale zase čistí peří a protahují křídla.

Pak je již klid, mláďata spí a na hnízdě jsou vidět jen dospělí čápi.

Tato fáze letos ještě nenastala, protože je teprve začátek dubna, ale po loňské smutné sezoně, kdy mnoho malých čápat zahynulo, letos doufáme, že zahnízdění našich čápů bude úspěšné a vysadí další generaci mladých čápů.

Autor: Lenig (Lenka Hudečková (ve spolupráci s ornitologem panem Jaroslavem Ř. z našeho města a podle seminární práce studentky Barbory Ch.).

pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Reklama