Stále více lidí se pouští do pátrání po svých předcích na vlastní pěst, nebo si nechává vypracovat svůj rodokmen. Se svými předky neseme stejné geny, a tedy i charakterové rysy. Co všechno lze o těch, od nichž jsme své vlastnosti zdědili, z matričních záznamů zjistit, nám prozradí genealožka Leona Baženov Ryšavá.

Rodinná pouta

rodokmenRodokmen sestavený z archivních záznamů vám mimo jiné řekne, z jak velké rodiny pocházíte - kromě přímých předků vám dokáže poskytnout informace o tom, kolik sourozenců každý z nich měl. Může vás zaskočit, když zjistíte, že váš předek byl z deseti nebo více dětí, ale ani v celkem nedávné době to nebylo nic neobvyklého.

Pokud byl některý z vašich předků nemanželský, bývá dohledání otce často složité. V matričních záznamech zůstávala v těchto případech kolonka obsahující informace o otci povětšinou prázdná. Změnila to až Marie Terezie, která zavedla povinnost otce do matrik zapisovat. Toto nařízení však záhy zase zrušil její syn Josef II. Můžeme si jen domýšlet, zda to bylo kvůli jeho vlastnímu levobočkovi.

O svých předcích můžete ze záznamů také vyčíst, kolikrát byli ženatí či vdaní. Rozvody byly zavedeny až s příchodem 20. století, předtím byly manželské svazky pevné po celý život. Až ve chvíli, kdy jeden z partnerů zemřel, byla možná další svatba. Vdovec ve většině případů neměl problém najít si brzy novou manželku, naopak vdovy to mívaly těžší. Nouzi o nápadníky neměly ty, které zdědily hospodářství po zesnulém manželovi.

Místa, odkud pocházíme

Ačkoli se mnozí z nás narodili ve městě, své předky většinou najdeme v přilehlých vesnicích, odkud se do měst přistěhovali za prací až v průběhu 20. století. Váš rodokmen tak prozradí, z jakých koutů republiky vaši předci pochází. Zjistíte, kolik generací bydlelo na jednom místě a dokonce ve stejném domě (většinou, pokud to byli sedláci). Do zrušení nevolnictví se obyčejní lidé mohli stěhovat za prací či vdavky jen v rámci obcí, spadajících pod danou farnost. Stěhování do vzdálených oblastí tak bylo minimální.

Měli jste bohaté předky? Chcete vědět, jaké choroby nejčastěji „klátily“ váš rod? To se dočtete na následující straně


Boháč, nebo chudák?

Staré matriční záznamy vám prozradí, z jakých poměrů pocházíte a jakým profesím se věnovali vaši předci. Ti bohatší, sedláci, měli grunt neboli hospodářství. Velká část našich předků byla tzv. domkaři, tedy vlastníky menšího domku s pozemkem. Pokud měli s domem i zahradu, říkalo se jim zahradníci. Chudší obyvatelé vesnic byli tzv. podruzi, kteří pracovali pro sedláky a bydleli na jejich statku v podnájmu. Matriční knihy vám prozradí, jak se vyvíjelo postavení vašich předků v průběhu let. Gruntovní knihy zase to, jestli byli dobří hospodáři.

Na smrtelné posteli

O dědičných chorobách toho z matričních záznamů mnoho nezjistíte. Příčiny úmrtí se do matrik začaly psát až na počátku 18. století a to zdaleka ne všude. Diagnózu navíc určoval v podstatě kdokoli, kdo byl zrovna po ruce a zároveň byl alespoň trochu váženou osobou – např. rychtář nebo kněz. Ten tedy často bez jakékoli podrobnější analýzy jednoduše popsal, co vidí, a to bylo následně zapsáno jako příčina úmrtí do záznamu. Takovou příčinou úmrtí tak mohla být např. nemoc v noze. Velká část našich předků skonala také na tuberkulózu nebo je zasáhla epidemie cholery či tyfu. Lékařsky přesnější důvody úmrtí tak naleznete až v záznamech z 20. století.

Kolik vypracování rodokmenu stojí, a kam až do historie se dá zajít? To se dočtete na další straně


Kolik stojí vypracování rodokmenu?
Neúčtujeme si žádnou hodinovou sazbu, pouze platbu za jeden nalezený, zpracovaný a přeložený archivní záznam (159 Kč/záznam). Cena rodokmenu se poté rovná počtu nalezených a zpracovaných záznamů vynásobených právě touto částkou. Výsledný rodokmen a tedy i cena je vždy individuální dle přání každého zákazníka. Někoho zajímají pouze mužští nositelé příjmení, jiní mají zájem o kompletní vývod z předků. Základní typy rodokmenů naleznete zde, jejich přibližnou cenu pak zde.

Můžeme záznamům věřit?
Zákazníkům garantujeme, že kdyby se nám o jejich předcích nepodařilo nic najít, nemusí nám nic platit. Nic takového se nám ale naštěstí nikdy nestalo :)

Kam až do historie se dá zajít, když mám kořeny v zahraničí?
U předků, žijících na našem území, se většinou dostaneme do 17. století, někdy až do století 16. Tedy do doby, ze které pocházejí nejstarší matriční záznamy. Podobné je to u předků pocházejících ze zahraničí. Genealogové se ale většinou specializují na stát, v němž bydlí. Při pátrání na území ostatních států proto využíváme spolupráci s tamními odborníky.

Zajímá vás tato problematika? Chtěla byste vědět víc o svých předcích?

Více informací o tvorbě rodokmenů naleznete na www.hledanipredku.cz.

Čtěte také:

Reklama