Často se v časopise, novinách či internetovém magazínu objeví velký titulek, který hlásá nový, úžasný objev vědců. Někdy se jedná opravdu o seriózní a důležitý objev. Ale nad některými dalšími objevy zůstává rozum stát...

Prazvláštními objevy a závěry zkoumání jsou například informace, že manželství prodlužuje život, že ženy mají rády sex takový a onaký, že nevěru přiznává X % žen a Y % mužů... Velmi často (alespoň podle mých zkušeností) se jedná o výsledky zkoumání mezilidských vztahů.

vyzkum

Co je na tom vlastně špatně? Mnohé!

Už jen to, že předkládaná informace mluví o celé společnosti, zatímco výzkum se prováděl jen na zlomku lidí. Někde bokem, na konci článku či drobným písmem bývá poznamenáno, že se výzkumu zúčastnilo kolem jednoho tisíce lidí. Tudíž velmi málo! Mluví o společnosti, která čítá pár milionů lidí, ale do výzkumu zahrnou jen nepatrnou promili z nich. O čem pak takový výzkum může vypovídat?
Zcela běžně se stává, že výsledky takovéhoto „výzkumu“ jsou nesmyslné. Ve svém okolí vidím, že opak je pravdou, a „výzkum“ mi přitom podsouvá, že všichni nebo téměř všichni lidi jsou takoví, jen já a mé okolí vybočujeme z řady, jen my jsme výjimkou.

Nebo „výzkumy“ zkoumající délku života. Narazila jsem na článek, vypovídající o tom, že lidé žijící v manželství se dožívají vyššího věku než lidé žijící jen v partnerském vztahu. Zabýval se onen „výzkum“ vůbec tím, jakou anamnézu zkoumaní lidé mají? A zabýval se tím, nakolik je jejich manželství harmonické, jak často se hádají, kolik manželských krizí překonali? A to stejné u nesezdaných párů? To by musel být velmi rozsáhlý a nákladný výzkum, aby v něm byly zahrnuty i všechny tyto důležité součásti.

Reálná vypovídací hodnota takovýchto výzkumů je tudíž téměř nulová. Na malém vzorku lidí se vyzkoumá něco, co pro většinu lidí vůbec platit nemusí.

Nemluvě o tom, co nám takovéto informace přináší. Čím nám mohou pomoci? Opravdu se dva lidé, kteří spolu žijí jen jako partneři, najednou rozhodnou pro svatbu, jen aby se dožili vyššího věku? Začnou k sobě být sexuální partneři upřímnější a otevřenější?

Myslím si, že nikoli.

Proč se potom takovéto výzkumy dělají? Proč se doslova vyhazují peníze za nesmysly, které nic nezmění?

Nebylo by lepší, kdyby se peníze na takovéto pseudovýzkumy investovaly do opravdu seriózních výzkumů? Aby opravdu vzdělaní a talentovaní vědci měli dostatek prostředků na výzkum léků či metod k uzdravení těžce nemocných lidí?

Vždyť kolik existuje odporných nemocí, které ohrožují či zabíjí i malé, bezbranné děti. Například SMA, mukopolysacharidóza, progerie a další. Dětem postiženým nějakou takovou šílenou nemocí běží čas, neskutečně krátký čas, po který mohou být na tomto světě. A jejich rodiče se často modlí za zázrak, aby se nějaký lék našel dříve, než jim dítě začne umírat před očima, často ve velkých bolestech, již zdeformované nemocí.

Co kdybychom se přestali zajímat o pochybné, nic neříkající výzkumy? Myslím si totiž, že když nebudou nikoho zajímat, nebude pro koho takovéto výzkumy dělat. (Já už začala a veškeré takovéto články ignoruji. Obzvláště na internetu, kde je u článků počitadlo otevření článků. Toto číslo úmyslně nezvyšuji.)

Kéž by lidé věnovali svou energii na bádání nad něčím opravdu důležitým!

Reklama