Reklama

Světlo je forma energie, která nemění směr a šíří se přímočaře rychlostí asi 300 000 km za sekundu.
Zbarvení nějakého tělesa vznikne tím, že jeho molekulární struktura propustí jednu část spektrálních barev a druhou odráží. Tento odražený paprsek vnímáme jako barvu.
Pouhým okem můžeme vnímat jen malou část viditelného světla. Tato část leží ve vlnové oblasti od 780 nanometrů u červené barvy po 400 nanometrů u fialové barvy. 1 nanometr je miliontina milimetru.

Max Planck (1858–1947) vyslovil kvantovou teorii: světlo se skládá z nepatrných, neměnných energetických částic – kvantů. Atom se dá chápat nejen jako materie, ale i jako energetické pole. Proto je i regulace energie tak důležitým faktorem toho, jak reaguje chvění buněk v lidském těle.

Albert Eistein (1879–1955) dostal v r. 1922 Nobelovu cenu za teorii, která říká: „Světlo je elektromagnetický vlnový jev, jehož energie je transportována v určitých svazcích.“ Einstein je nazval fotony.


Když se světlo šíří z jednoho místa na druhé, chová se jako vlna. Ale když je něčím přijímáno, např. lidským tělem, které ho změní v léčivou energii, potom se chová jako částice nebo foton.
V přírodě jsou fotony jako nosiči energií.
Dotkne-li se tato energie tělesného povrchu, receptory pokožky poznají světlo jako podíl chvění barev.
Podnět se přenese přímo do oblasti hypothalamu. To je část mezimozku, která řídí v těle životně důležité vegetativní pochody – regulaci tepla, krevní tlak, průběh dýchání, látkovou výměnu a pocení.
Lidské oko a kožní receptory fungují jako propusti, kterými tělo barevné energie přijímá, aby potom mohly působit ve všech buňkách.

Při ozařování barevnými paprsky jsou tělu dodávány resonanční síly, které při správném použití velmi účinně ovlivní zdraví a celkový stav. Chybí-li energie jednoho určitého barevného chvění, je dodána ozářením.
Náš organismus musí být stále v rovnováze.
Představte si, že během 1 vteřiny odumírá asi 10 milionů buněk, které musí být nahrazeny novými. Jako v pohádce – ani víc, ani míň, jinak by nastal chaos.
Chybné chování jediné buňky, která vypadla z pořádku si můžeme představit, jako když vhodíme kámen do vody, kolem něhož se šíří kruhy… Barevné paprsky revitalizují a obnovují tkáň.

Profesor Nils Finsen dostal za svoji teorii o světle a barvách v r. 1903 Nobelovu cenu za medicínu.
Dokázal, že barvy jsou samostatné síly, které nesmějí být zaměňovány se silami sugestivními.

Dost teorie – řekněme si o vlivu barvy na prostor
Světlé, studené barvy zvětšují
Tmavé a teplé zmenšují
Bílá září, je subtilní, ale unavuje oči – vhodná pro barevné doplňky
Červená – působí dráždivě, někdy agresivně, zvyšuje chuť k jídlu
Oranžová – radost ze života, elán, dynamika, působí dominantně
Žlutá – pozitivní povzbuzující účinek, podněcuje k výkonu, hlavně v duchovní oblasti
Zelená – vitalita, zotavení, regenerace
Modrá – uklidňující, snižuje chuť k jídlu, snižuje tlak a tep – vhodná do ložnice
Fialová – do interieru se naprosto nehodí, deprese, jen jako doplněk k bílé
Růžová – rys ženskosti, dobrá nálada, něha
Hnědá – kombinovat se žlutou a oranžovou, které docílí lehkosti, slunce

Ještě si řekneme o čtyřech temperamentech
CHOLERIK
Žlutá žluč, teplo, oheň, červená.
Charakter: vznětliví, horkokrevní, rychle se zapletou do hádek, svým nadšením strhnou i jiné, nadměrná výkonnost, pevný charakter a silnou vůli, smělost, také sklon k nestřídmosti, žárlivosti, požitkářství, vášňi a závislosti.
SANGVINIK
Krev, chlad, vzduch, žlutá.
Charakter: bezstarostný, veselý, optimistický. Nálady se střídají rychle a nic nebere přehnaně tragicky. Kladný, horoucí vztah k životu, milují změny a zábavu, kreativní, plní fantasie, otevření, srdeční.
Negativní vlastnosti: povrchnost, nespolehlivost, netrpělivost, nečestnost, klevetění, náladovost.
FLEGMATIK
Slina, vlhko, voda, zelená.
Charakter: málo vznětlivý, příjemný, pohodlný, hájí svůj prospěch, realistický, rozumný, materiální. O duchovno nejeví příliš zájem. Pokud zjistí, že může z něčeho těžit, má výdrž, koncentraci a svědomitost. Je velmi stálý a přizpůsobivý, opatrný, rozvážný. Prestiž je pro něj důležitá.
Negativa: jistá lhostejnost, nesmířlivost a umíněnost
MELANCHOLIK
Černá žluč, sucho, země, modrá.
Charakter: vážný, zdrženlivý, uzavřený, sklon k ponurým a depresivním náladám, utíkají do samoty, do ticha, mají sklon k hloubavému přemýšlení, podráždění, přecitlivělí. Chybí jim energie a radost ze života, často žijí osaměle. Mají však ochotu pomáhat, jsou dobromyslní, trpěliví, oddaní a mají sociální postoj. Obvykle bývají oddaní bohu, mají silnou víru.

Dlužno říct, že čistě jednobarevného člověka nepotkáte často, obvykle se jedná o charakter smíšený z různých temperamentů, a o tom si promluvíme příště.

Dnes se můžete podívat na pár zajímavých stránek:
http://www.ohz.cz/amana/strana/barva.htm
http://www.alman.cz/cze/pricelist?
www.esorea.cz