Střížkov bývala ves u Karlína a počátkem 13. století patřila jeptiškám ze sv. Jiří na Pražském hradě.
Od 16. století potom k libeňskému panství. To bylo velmi rozsáhlé a většina osad dnes tvoří Prahu 8 a 9.

 

Jaký  je původ názvu Střížkova?
Obec nese jméno podle dvora pana Stříže, ten to svoje získal podle ptáčka střízlíka obecného. O jeho dvoře jsou doklady od roku 1220. V době husitské ho zabrali obyvatelé Prahy a potom se majitelé často střídali.

 

Zajímavá je jedna příhoda, která se váže k tradici Vánoc. Na počátku 19. století patřil letohrádek Šilboch, někdy zvaný Ztracená varta, intendantu Stavovského divadla, panu Janu Karlovi Liebichovi.  Ten roku 1812 překvapil své hosty něčím nevídaným – ozdobenou jedličkou. Letohrádek už není, ale v názvech dvou ulic se ještě nachází: Na Stráži a Na Vartě. V roce 1922 byla obec připojena ku Praze. Měla jen 35 popisných čísel.

 

Také historie Proseka má kořeny hluboko do minulosti. 

Prosek se rozprostírá  na svahu a okraji náhorní plošiny, tzv. české křídové tabule. První lidé se na tomto území usadili v pozdní době kamenné, mezi 4. a 3. tisíciletím př. n. l. Byli to bojovníci, kteří přišli od východu. Jsou považováni za první Indoevropany na dnešním území Prahy.

(Vykopávky byly prováděny i na kopci Ládví v sousedství Proseka).

 

Proč se Prosek tak zvláštně jmenuje?

 

Dostal jméno podle prosekané cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Proč právě do  Boleslavi? Sídlili tam Přemyslovci, byl tam zavražděn sv. Václav, ale o tom si povíme příště.

 

A právě na Proseku roku 970 vznikl kostelík sv. Václava, kde se dodnes koná pouť.

Váže se k tomu pověst. Kníže jel po staré kupecké cestě z Boleslavi do Prahy, únavou usnul a zdálo se mu, že jeho strýc, sv. Václav, mu ukázal na místo, kde má kostel postavit…


Je to trojlodní románská bazilika se 3 apsidami, zdobenými oltáři a nádherným obrazem Zvěstování. Odborníci ho připisují Karlu Škrétovi.
Podle Hájkovy kroniky byl kostelík založen 13. 9. 970 Boleslavem II.

 

Obyvatelé obce se živili nejdříve zemědělstvím, potom výrobou cihel a prací v kamenolomech.

Dodnes jsou další největší atrakcí Proseka podzemní chodby na Krocínce.

To býval letohrádek pražského starosty Krocínka z Drahobejle. Ovšem před válkou vyhořel a dnes tam stojí domy. 

Ale Krocínka bývala lomem a spleť chodeb připomíná velkou pavučinu. Říká se také, že podzemím je vedena cesta, kudy mohl jet dokonce kočár z Prahy do Staré Boleslavi, a údajně poslední, kdo po ní jel, byl Napoleon …ale dokázané to není.

 

Další zajímavostí je viniční sloup na kraji Proseka.

Býval viditelným znamením viničního práva, které přísně trestalo krádeže na vinici – zloději byla bez milosti uťatá ruka… To by dnes běhalo lidí bez rukou…

Sloup najdete v ulici Na Proseku.

           
Reklama