„Co to to to??!!!“

            „No… hrozný, viď. Teď už to trochu bledne. Nechala jsem si strhnout stalina a nějak se to zanítilo!“ komentuje moje spolubydlící rudý flek nad oteklým rtem. „Víš, co je nejhorší? Až se to jak takž začne hojit, začnou tam zas ty kníry rašit! Černý kníry v červenejch pupínkách. Asi emigruju! Brežněva si každopádně vytrhám sama!“ ukázala Běta na to, čemu já říkám jezevec.

 

            Ty začátky… Silvestrovská párty klade vysoké nároky na trendy v líčení, a jestli jste prolistovali časopisy u kadeřnice, máte od rána co dělat. My, co trávíme Silvestra s migrénou a brufenem, si vystačíme s posmrtnou bledostí. To ale neznamená, že jsem nikdy nezkoušela nic udělat se svým image. Ve snaze vnést do chaosu postpubertálních pupínků trochu profesionální péče jsem zamířila ke své první kosmetičce. A ta…

 

            …ta mi skoro strhla ksicht z hlavy. Byla to taková rázná bába, svou kámošku krmila na křesle u zrcadla spoustou historek o cizích pohřbech, manželstvích a rozvodech. Poslala mě zanořit hlavu do takové pářící mísy napojené do zásuvky. Nevypadalo to dobře a pak… se to nezlepšilo. S hlavou jak únorové prase jsem dotápala k lehátku v rohu místnosti. Bába mi dala na oči nějaká kolečka, sklonila se nade mnou a začala jedna z nejtěžších půlhodin v mém životě. Klidně se mě u toho mohla ptát na moje spolupracovníky z disentu, prozradila bych jí i velikost prsou mojí pratety, kdyby mě to vysvobodilo. Neviděla jsem se, ale připadala jsem si jako Kristus, kterému ve spánku spadla trnová koruna přes obličej. Rozhodně nechybělo mnoho a začala jsem řvát: Otče!!! Tys mě opustil!!!

 

            Pak to najednou skončilo. Na můj obličej byla nanesena kaše, která měla dokonat dílo zkázy. Ležela jsem na lehátku, poslouchala o rozvodech a pohřbech a přemýšlela, proč tohle ženy podstupují.

 

            „No a ten František, jak vona s nim měla ty dva kluky, tak ten pak umřel taky. Tak už si to děte smejt!“

 

            Dostala jsem čtyři vatičky a nástup k umyvadlu. Tak jsem si SAMA (ale fakt!) smyla tu masku. A pod modrozelenou masou jsem tak odhalila hluboké rány a červené mapy. Na dlouho. Několik týdnů jsem vypadala jak po útoku napalmem. A ten nos… Pak mi ještě pani v křesle protrhala obočí, zmastila mě nějakým krémem z kyblíku a hajdy pryč a další dáma na holení.

 

            Několik let mě na kosmetiku nikdo nedostal.  A co vy? Máte stalina? A brežněva? A je na vás vaše kosmetička hodná? Ta moje letošní jo! Tak vám přeji do nového roku samé rozmazlování a žádné princmetálové báby.  Ať Nejvyšší šlápne na kuří oka všem našim nepřátelům! :o)))

Reklama