Soleirolia alias domácí štěstí

Co takhle trochu domácího štěstí třeba do kuchyně? Není to nic složitého a tato pnoucí či plazící se rostlinka vyžaduje opravdu minimum péče. A když se vám ji podaří zničit, zcela jistě zachráníte pár živých výhonků, které velmi dobře znovu zakoření v půdě. A nenechte si namluvit, že to je žabinec!
V obchodech ji najdete jako soleirolia soleirolii nebo Helxine soleirolii a vybírat můžete z různých barevných odstínů  zelené.
 
Původ, přirozené prostředí: Na ostrovech Korsika a Sardinie, na kterých obrůstá téměř každou skálu a místní zahradníci ji používají místo trávy. Bodejť ne, vždyť ten koberec drobných lístečků je opravdu nádherný.
Nároky na pěstování: Drobné lístky na narůžovělých stoncích po celý rok vykvétají nenápadnými bílými kvítky. Nejlépe této rostlině dáte vyniknout v závěsné nádobě, kdy budou dolů splývat celé koberce zelených jemných „vlasů.“ Vyžaduje však vyšší vlhkost vzduchu, takže se vám ji bude dařit pěstovat spíše ve světlé koupelně, maximálně v kuchyni.  Dle libosti ji lze tvarovat, případně odstřižené stonky opět zasadit bez předchozího předkořeňování.

Pokud ji zapomenete zalít, zpravidla se ještě po napravení chyby vzpamatuje. Na koncích zaschlých výhonků se oživí opět do zelena. Rostlina však už nevypadá hezky.

 Ve zkratce
·        Světlo: světlo, ale ne přímé slunce. Snáší i polostín.
·        Teplota: ne pod 7 stupňů, jinak snese každou teplotu, i když je spíše chladnomilná.
·        Vzduch: vyšší vlhkost vzduchu, ideálně v pokojovém teráriu.
·        Zálivka: vydatná, nesmí vyschnout. V zimě méně.
·        Hnojení: každé dva týdny hnojivem na zelené rostliny. V zimě 1x za měsíc.
·        Množení: dělením trsů, stonkovými řízky nebo hřížením. (hřížení = stonky položíme na vlhkou zeminu a po zakořenění odstřihneme od mateřské rostliny). Sázíme vždy hustě, aby vznikl zcela zaplněný bohatý vzhled.
·        Škůdci: nebývají
 
Zajímavost: Domácím štěstím můžete pokrýt i plochu květináče u velkých rostlin, tam, kde již nádoby nejsou zrovna hezké.

Reklama