Milá redakce,
nedá mi to, abych se nepřipojila k dnešnímu tématu.
Sice nebudu psát o klasických plesech, ale o plesech to bude.

Moc ráda tančím a je to pro mě příjemný pohyb, i když mě většinou po probdělé a protančené noci všechno bolí a ráno si připadám jak zmačkaný hadr.

Do tanečních jsem nechodila, ale přesto základy společenského tance ovládám. Můj manžel sice do tanečních chodil, ale má trošku problémy s rytmem. Snad proto nám zpočátku dělalo obrovské problémy se v tanci shodnout. Nicméně po čase se všechno poddalo a my si plesy náramně užíváme. Občas je to, pravda, trošku bolestivá záležitost - ne všechny taneční páry totiž umí využívat volného místa, a tak se pohybují jako ledoborec a lokty odráží kolem tančící páry.

Má to ovšem jeden háček.

Na klasickém plese jsem byla naposledy snad před 3 lety, a to na maturitním plese své švagrové.

Jinak totiž objíždíme plesy historické a jeden dokonce sami pořádáme. Letos měl už 7. ročník. No a s tím samozřejmě souvisí i volba garderoby.

Vždycky se mi líbily honosné historické šaty a toužila jsem takové mít. Není to nikterak levná záležitost, a tak jsem na plesy sice nosila honosné, nicméně obyčejné a relativně nevýrazné šaty.
Pořád to nebylo ono... toužila jsem po něčem hezčím, lepším, v čem zazářím.

A teď, po roce a půl snění a toužení se to podařilo.
Ušetřila jsem si na naprosto úžasný materiál a nechala si ušít plesové šaty. 
A myslím, že je to konečně ono. Máme s manželem kostýmy ze  stejného materiálu, takže každý hned vidí, že patříme k sobě a tak to má být.

Přikládám fotku z našeho loňského listopadového plesu, kde měly šaty premiéru.


Jadwiga

P.S. za týden jedeme na další ples a už se moc těším.


Milá Jadwigo,
jako kostýmní výtvarnice vám musím fandit.
Sama vím, že pořízení historického kostýmu může jít do deseti tisíců, takže je vidět, že svou zálibu berete opravdu vážně.
Jinak existují i půjčovny, dobrá možnost, jak obrážet historické plesy stále v nových šatech.

Reklama