Určitě znáte ten pocit: Třeba čekáte návštěvu a potřebujete připravit pohoštění nebo se chystáte k nějaké dlouho odkládané práci v domácnosti vyžadující vaše soustředění - a zrovna jako naschvál se nejmladší člen rodiny rozhodne vehementně dožadovat rodičovské pozornosti, případně začne zlobit.

Jindy byste se mu věnovali, ale právě teď je nutné udělat něco jiného a dítko nelze do činnosti zapojit. Přichází na řadu osvědčený prostředek: „Víš co? Pojď, pustím ti pohádku. Jakou si vybereš?“

TV KidPohádky nepohádky

S masivním přílivem DVD formátu a TV programů je dnes k dispozici široká škála možností, jak zabavit své někdy nezbedné potomky. Kromě nabídky dětských kabelových kanálů i programu běžných televizních stanic je navíc možné koupit za poměrně levný peníz oblíbené příběhy třeba jako přílohu nejrůznějších deníků.

Řadu pohádek sami velmi dobře známe z vlastního dětství a nostalgicky se čas od času také s dětmi podíváme. Na druhou stranu je i mnoho nových pohádek a příběhů, které se nejednou svým průběhem a rétorikou dětskému světu vzdalují. Přestože mají veškeré atributy zábavy pro nejmenší –  pestré a barevné obrazy s veselými animovanými postavami nezbedně se míhajícími v komických situacích – avšak nejednou nás může nemile překvapit obhroublý slovník kresleného hrdiny či pro pohádku nezvykle dekadentní obsah děje.

Z vlastní zkušenosti mohu například jmenovat příběh legendárního Asterixe a Obelixe, kde římský centurion častuje legionáře termíny typu „kreténe, debile, imbecile“. Nevím, jak vy, ale já vůbec nestojím o to, aby se naše malá dcerka v rámci rozvoje verbálních schopností učila taková slova, nehledě na to, že jejich skutečný nehanlivý význam je dítěti i tak obtížně vysvětlitelný.

Stranou nezůstává ani oblíbený zlobr Shrek libující si v řadě nechutností, přičemž rádoby vtipné prskání hlenů, pojídání očí či zvířecí projevy při jídle rozhodně nepůsobí na děti příkladně. Želví hláška „ty vole“ v příběhu o rybičce jménem Nemo je už  v rámci výše uvedeného celkem slabý odvar.

 

Knížky do košeDěti u televize

A tím se dostáváme k jádru problému. Skutečný význam pohádkových příběhů přece vždy spočíval v mravním ponaučení, v jasném vyhranění dobrého a zlého, krásného a ošklivého.

To se v moderních pohádkách bohužel až příliš často ztrácí a namísto moudrých podobenství o životě se nezkaženému dětskému vnímání servírují povrchní parodie na svět dospělých. Navíc se tady přidružuje i jiné hledisko, které lze u dnešní generace „odkojené“  na mediálně zprostředkované zábavě pozorovat. Tím je celkem vysoké procento dětí a mládeže, v jejichž životech má literatura význam pouze jako nudný a nezáživný předmět ve škole.

S touto problematikou bezprostředně souvisí i celková jazyková výbava a představivost dítěte, což je samo o sobě na obsáhlou studii. Přitom většina z nás si jistě vzpomene na dlouhé chvíle trávené nad stránkami oblíbených knížek - Formanem Šejtročkem počínaje a Dětmi z Bullerbynu konče. Jaký rozdíl v dětství našich nejmenších oproti dětství dnešních třicátníků! Z televizní zábavy pro děti v dobách nedávno minulých přicházely v úvahu maximálně Večerníčky nebo Studio Kamarád.

Babička versus CD přehrávač

Kdysi bývalo dobrým zvykem, že babička či maminka vyprávěla dětem před spaním pohádku na dobrou noc. Určitě tento zvyk úplně nevymizel, ale myslím, že v dnešní době je pro většinu rodičů mnohem snadnější vložit cédéčko do přehrávače a nechat milé dítko, ať se baví samo. Přinejmenším se tím ale ochuzují o to nejcennější, co může maminka nebo tatínek s dítětem zažít.

Je to pocit sdílení a vytváření společného světa představ, kdy se může člověk svým způsobem vydat do dávno zapomenutých zákoutí vzpomínek z vlastního dětství, a to určitě stojí za to. Nehledě na to, že tak mezi rodiči a dětmi vzniká hlubší vzájemné porozumění nezbytné k předávání zkušeností a výchově obecně. Zkrátka ani ta nejmodernější elektronika nemůže nahradit hlas rodiče.

Tak co, přečtete i vy dnes večer svým dětem pohádku?

Co si myslíte o úrovni dnešních pohádek? Jsou lepší, nebo s nostalgií vzpomínáte na své dětské hrdiny? Je televize dobrý vychovatel?  Myslíte, že má hlubší verbální kontakt s potomkem význam?

 

Reklama