touto všeříkající větou končí svůj příspěvek čtenářka s nickem RosaGloriaDei. Její patnáctiměsíční Anička vstřebávala kulturu už v době, kdy ještě nebyla na světě. A teď s maminkou nevynechá žádnou zajímavou akci

Mám patnáctiměsíční dceru. Annu. Kulturním člověkem je snad až moc. Není divu. Celé těhotenství jsem ji tahala po festivalech, koncertech, divadlech, kinech, snad jen na žádné výstavě jsme spolu v té době nebyly. Když se narodila, daly jsme si pár týdnů „oraz“ a začaly jsme nanovo.

I na tu výstavu došlo, když se v listopadu loňského roku ženil bratranec a my se ocitly v Praze, zabrousily jsme do Valdštejnské jízdárny mrknout na obrazy Joži Úprky. Pro mě to nebyl zážitek nijak revoluční, podobná výstava u nás na zámku proběhla před pár lety, ale pro malou to byla premiéra.

Aničce bylo sotva půl roku, když s námi do rána „pařila“ na folklorním festivalu, v roce byla poprvé v divadle. Pravda, sedět vydržela jen půlku představení, ale i to se počítá. Co se knížek týče, ty si zamilovala snad dřív, než jsme jí s mužem dali její první.

„Čte“, co jí přijde pod ruku, a já jen tiše doufám, že jí to zůstane. Neznám lepší druh zábavy. Sama jsem v oblasti kultury dokonalým příkladem toho, že co se v mládí, byť kolikrát nechtěně, naučíš...

RosaGloriaDei

Naprosto s vámi souhlasím. Vzpomněla jsem si na jednu výstavu, na kterou jsme vzali asi půlroční dcery. Bylo to v zimě a měly na sobě oranžové kombinézy. Výstava se konala ve dvou malých sálečcích s kobercem. Posadili jsme holky na zem a šli do druhého sálu a holky se za námi po čtyřech soukaly jako dva oranžoví tuleni. Bylo to legrační

V kolika letech jste své dítě, nebo děti vzaly na kulturu poprvé, milé ženy-in? Chodíte na kulturu i s kočárkem? Máte s tím někdy problém¨, nebo vám všude vyjdou vstříc? Vyhledáváte „baby friendly“ kulturní akce? Nebo čekáte, až vaše děti povyrostou?

Napište nám o svých zkušenostech na redakce@zena-in.cz

Reklama